Rhodelphidia

Jak číst taxoboxRhodelphidia
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
Říšerostliny (Archaeplastida)
KmenRhodelphidia
Tikhonenkov, Gawryluk, Mylnikov & Keeling, 2019
rod

Rhodelphis

  • Rhodelphis limneticus
  • Rhodelphis marinus
Sesterská skupina
ruduchy (Rhodophyta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rhodelphidia jsou nově objevenou (v r. 2019) nepočetnou skupinou vodních eukaryot, zahrnujících jediný popsaný rod Rhodelphis s pouhými dvěma známými druhy. Jsou však významní z fylogenetického hlediska, neboť se jedná o jednu z pěti základních linií rostlin ve smyslu Archaeplastida (vedle picozoí, ruduch, glaukofyt a zelených rostlin). Fylogenomické analýzy ukazují, že společně s ruduchami a Picozoa pravděpodobně tvoří přirozený klad, který byl nazván Rhodaria.[1][2][3]

Popis

Ačkoli jsou Rhodelphidia sesterskou skupinou ruduch, mnohé jejich vlastnosti jsou takřka opačné: Jedná se o jednobuněčná, volně pohyblivá vodní eukaryota se dvěma bičíky, z nichž zadní je „ochmýřený“ (po celé délce z jeho povrchu vybíhají v jedné řadě tenké mastigonemy). Bičíky jsou ukotvené v kolmo postavených bazálních tělíscích obdobných centriolám.[4][5]

Jaderný genom je oproti ruduchám mnohonásobně větší a bohatý na introny.[4][5]

Analýzou genomu a transkriptomu byla prokázána existence reliktního primárního plastidu (mikroskopem pozorován nebyl), který však již ztratil své geny i schopnost fotosyntézy, ale probíhá v něm pravděpodobně biosyntéza hemů, isoprenoidů cytosolu a mastných kyselin.[4][5]

Živí se jako predátoři bakterií a drobných eukaryot, které pohlcují fagocytózou.[6][4][5]

Systém a fylogeneze

Rhodelphidia jsou formálně zařazeni v systému eukaryot jako kmen.[4] Je popsán jediný rod se dvěma druhy:[4]

Kmen: Rhodelphidia Tikhonenkov, Gawryluk, Mylnikov & Keeling, 2019[4]

  • Rod: Rhodelphis Tikhonenkov, Gawryluk, Mylnikov & Keeling, 2019[7]

Fylogenetická analýza prokázala sesterské postavení kmene Rhodelphidia k ruduchám. Jejich společná linie se podle této analýzy odvětvuje bazálně vzhledem k ostatním rostlinám (glaukofyty a zelené rostliny) a Archaeplastida v ní vycházejí jako přirozená, monofyletická skupina (k ní sesterská skupina jsou Cryptista).[4]

Reference

  1. ↑ SCHÖN, Max E.; ZLATOGURSKY, Vasily V.; SINGH, Rohan P.; POIRIER, Camille; WILKEN, Susanne; MATHUR, Varsha; STRASSERT, Jürgen F. H. Single cell genomics reveals plastid-lacking Picozoa are close relatives of red algae. S. 6651. Nature Communications [online]. 2021-11-17 [cit. 2023-05-17]. Roč. 12, čís. 1, s. 6651. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-021-26918-0. (anglicky) 
  2. ↑ YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka; KUME, Keitaro; HASHIMOTO, Tetsuo; INAGAKI, Yuji. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. S. 210376. Open Biology [online]. 2022-04 [cit. 2023-05-17]. Roč. 12, čís. 4, s. 210376. ISSN 2046-2441. DOI 10.1098/rsob.210376. PMID 35414259. (anglicky) 
  3. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Ciliary transition zone evolution and the root of the eukaryote tree: implications for opisthokont origin and classification of kingdoms Protozoa, Plantae, and Fungi. S. 487–593. Protoplasma [online]. 2022-05 [cit. 2023-05-17]. Roč. 259, čís. 3, s. 487–593. Dostupné online. ISSN 1615-6102. DOI 10.1007/s00709-021-01665-7. PMID 35319462. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g h i j GAWRYLUK, Ryan M. R.; TIKHONENKOV, Denis V.; HEHENBERGER, Elisabeth; HUSNIK, Filip; MYLNIKOV, Alexander P.; KEELING, Patrick J. Non-photosynthetic predators are sisters to red algae. S. 240–243. Nature [online]. Springer Nature Limited, 17. červenec 2019. Svazek 572, čís. 7768, s. 240–243. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1398-6. PMID 31316212. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d University of British Columbia. Spawn of the triffid? Tiny organisms give us glimpse into complex evolutionary tale. Phys.Org [online]. 17. červenec 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ HOUSER, Pavel. Trifidi z počátku evoluce. ScienceMag [online]. Nitemedia s.r.o., 25. říjen 2019. Dostupné online. 
  7. ↑ Rhodelphis. NCBI Taxonomy Browser. Dostupné online (anglicky)
  8. ↑ Rhodelphis limneticus. NCBI Taxonomy Browser. Dostupné online (anglicky)
  9. ↑ Rhodelphis marinus. NCBI Taxonomy Browser. Dostupné online (anglicky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
No living being photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Náhrada chybějícího obrázku živého tvora v češtině