Rhodium

Rhodium
[Kr] 4d8 5s1 103 Rh 45
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Rhodium, Rh, 45
Cizojazyčné názvy	lat. Rhodium
Skupina, perioda, blok	9. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Koncentrace v zemské kůře	0,001 ppm
Vzhled	Stříbřitě bílý kov
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-16-6
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	102,90550
Atomový poloměr	134 pm
Kovalentní poloměr	142 pm
Van der Waalsův poloměr	134 pm
Iontový poloměr	68 pm
Elektronová konfigurace	[Kr] 4d8 5s1
Oxidační čísla	−I, I, II, III, IV, V, VI
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	2,28
Ionizační energie
První	719,7 KJ/mol
Druhá	1740 KJ/mol
Třetí	2997 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Kubická, plošně centrovaná
Molární objem	8,28×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	12,41 g/cm3
Skupenství	Pevné
Tvrdost	6,0
Tlak syté páry	100 Pa při 2749K
Rychlost zvuku	4700 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	150 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	1963,85 °C (2 237 K)
Teplota varu	3694,85 °C (3 968 K)
Skupenské teplo tání	26,59 KJ/mol
Skupenské teplo varu	494 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	24,98 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Měrný elektrický odpor	43,3 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál	0,8 V
Magnetické chování	Paramagnetický
Bezpečnost
GHS02 [1] Varování[1]
R-věty	R11
S-věty	S16, S22, S24/25
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 99Rh umělý 16,1 dne ε - 99Ru γ 0.089, 0.353, 0.528 - 101Rh umělý 4,34 dne ε - 101Ru γIT 0,157 111Rh γ 0,306, 0,545 - 101Rh umělý 3,3 roku ε - 101Ru γ 0,127, 0,198, 0,325 - 102Rh umělý 2,9 roku ε - 102Ru γ 0,475, 0,631, 0,697, 1,046 - 102Rh umělý 207 dní ε - 102Ru β+ 0,826, 1,301 102Ru β− 1,151 102Pd γ 0,475, 0,628 - 103Rh 100% je stabilní s 58 neutrony 105Rh umělý 35,36 hodiny β− 0,247, 0,260, 0,566 105Pd γ 0,306, 0,318 -
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Co ⋏ Ruthenium ≺ Rh ≻ Palladium ⋎ Ir

Rhodium (chemická značka Rh, latinsky Rhodium) je drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé a má poměrně vysokou teplotu tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení.

Chemické vlastnosti a výskyt

Rhodium je mimořádně chemicky odolné a neochotně se rozpouští pouze v lučavce královské nebo za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. Společně s rutheniem a palladiem patří do triády lehkých platinových kovů.

Rhodium objevil v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston rok poté, co objevil palladium. Název mu dal podle růžové (růže je řecky rhodon) barvy rhodiových sloučenin. Jedná se o ušlechtilý, odolný a poměrně tvrdý kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí a vždy společně s jinými drahými kovy. Největšími světovými nalezišti jsou platinové doly v Jihoafrické republice a pohoří Ural. V Jižní Americe se vyskytuje rhodium společně se zlatonosnými rudami a v Kanadě se nachází jako příměs rud niklu.

Využití

Díky své mimořádné chemické odolnosti se slitiny rhodia s platinou a iridiem používají jako materiál na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu slouží jeho slitiny s platinou pro výrobu zařízení na tažení optických vláken.

V chemickém průmyslu je rhodium součástí některých speciálních katalyzátorů v organické syntéze. Ve směsi s platinou a palladiem je součástí značné části světové produkce autokatalyzátorů, které slouží k odstranění nežádoucích látek z výfukových plynů.

Značně velkých objemů dosahuje výroba termočlánků pro vysoké teploty na bázi slitin rhodia s platinou.

V omezené míře se rhodium používá k výrobě šperků a k pokovování méně ušlechtilých kovů, v poslední době se často rhodiují stříbrné šperky, které jsou tak chráněny před korozivním černáním a zvyšuje se jejich lesk. Trendem je také rhodiování šperků z bílého zlata, které jsou proti korozi odolné. Šperky z bílého zlata mají totiž přirozeně nažloutlý vzhled a pokovením rhodiem získají zářivě bílý lesk. U bílého zlata plní rhodium také funkci ochrany proti poškrábání, pokud k němu dojde, obrousí se právě první vrstvička rhodia a poškození na zlatě je minimální. Z tohoto důvodu je proto vhodné čas od času pokovení rhodiem obnovit.^[2]

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rhodium na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo rhodium ve Wikislovníku
• Periodická tabulka