Riccardo Moizo

Riccardo Moizo
Vysoký komisař Lublaňské provincie
Ve funkci:
12. srpna 1943 – 9. září 1943
PředchůdceGiuseppe Lombrassa
Nástupcefaktický zánik funkce
Generál – velitel karabiníků
Ve funkci:
30. listopadu 1935 – 27. srpna 1940
PředchůdceEnrico Asinari di San Marzano
NástupceRemo Gambelli
Vojenská služba
Hodnostgenerale di corpo d'armata
Narození27. srpna 1877
Itálie Saliceto, Itálie
Úmrtí26. února 1962 (ve věku 84 let)
Itálie Řím, Itálie
Profesepolitik a voják
OceněníRytíř Vojenského řádu Savojska (1914)
Pamětní medaile vojenských operací ve Východní Africe
silver medal to award long periods of command in the Italian military
Kříž za vojenské zásluhy
Commemorative Medal for the Italo-Turkish War 1911-1912
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Generál Riccardo Moizo (27. srpna 1877 Saliceto[1] – 26. února 1962 Řím[1]) byl italský vojenský velitel, jenž zastával i funkci vysokého komisaře Lublaňské provincie.

Životopis

Narodil se v Salicetu v provincii Cuneo. Absolvoval vojenské školy: v říjnu 1894 vojenskou akademii, v červenci 1897 dělostřeleckou školu a v roce 1908 válečnou školu. Následovala kariéra v armádě. V letech 1911 až 1912 se zúčastnil turecko-italské války.[1] V tomto válečném konfliktu byla poprvé užita letadla a byl to právě kapitán Moizo, který 22. října 1911 uskutečnil první bojový let, když přeletěl osmanské pozice na bojišti.[2] V konfliktu byl opakovaně vyznamenán. Poté bojoval také v první světové válce a byl opět vyznamenán. Od října 1917 do dubna 1918 byl náčelníkem kanceláře letecké služby na generálním štábu, v období od března do října 1923 byl generálem – velitelem letectva, v roce 1932 převzal velení pěchotní divize Legnano v Miláně, od listopadu 1935 do srpna 1940 byl generálem – velitelem karabiníků.[1][3] V lednu 1937 byl povýšen do hodnosti sborového generála (generale di corpo d'armata). V listopadu 1938 ho italské ministerstvo války navrhlo jako kandidáta do Senátu. Schválen byl v březnu 1939 s platností od 5. dubna 1939, přísahu složil 17. dubna 1940. Poté zastával různé funkce v orgánech Senátu. S účinností od 12. srpna 1943 převzal funkci vysokého komisaře Lublaňské provincie.[3] V září 1943 byla provincie v důsledku italské kapitulace obsazena oddíly říšskoněmecké branné moci, čímž došlo k faktickému zániku funkce vysokého komisaře.[4]

Po druhé světové válce byl generál Moizo postaven před soud, který v červnu 1947 rozhodl o kasaci (zbavení hodnosti). Zemřel v Římě v únoru 1962.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Senato della Repubblica. Moizo Riccardo [online]. [1947] [cit. 2011-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04. (italsky) 
  2. ↑ ERICKSON, Edward J. Defeat in detail: the Ottoman Army in the Balkans, 1912-1913. Westport: Praeger, 2003. 403 s. [online]. ISBN 0-275-97888-5. S. 349. (anglicky) 
  3. ↑ a b Novi Visoki komisar Ljubljanske pokrajine. Domovina in Kmetski list. 1943-08-12, roč. 25, čís. 32, s. 2. Dostupné online. (slovinsky) 
  4. ↑ MISSORI, Mario. Governi, alte cariche dello stato, alti magistrati e prefetti del Regno d'Italia [pdf]. Roma: Ministero per i beni culturali e ambientali: Pubblicazioni degli Archivi di stato, 1989 [cit. 2011-08-28]. S. 641. [dále jen Missori (1989)]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-17. ISBN 88-7125-004-4. (italsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce