Richard Bruno Heydrich

Richard Bruno Heydrich
Základní informace
Narození	23. února 1865 Leuben, Drážďany Saské království Saské království
Úmrtí	24. srpna 1938 (ve věku 73 let) nedaleko Drážďan Německá říše Německá říše
Žánry	opera
Povolání	operní pěvec, hudební skladatel, zpěvák, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Nástroje	hlas
Hlasový obor	Tenor
Manžel(ka)	Elisabeth Krantzová
Děti	Reinhard Heydrich Heinz Heydrich Maria Heydrich
Příbuzní	Heider Heydrich (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Bruno Heydrich (23. února 1865, Leuben – 24. srpna 1938, nedaleko Drážďan) byl německý operní pěvec a hudební skladatel. Byl otcem nacistického pohlavára Reinharda Heydricha a Heinze a Marie Heydrichových.

Životopis

Mládí a studia

Bruno Heydrich byl synem zchudlého truhláře Karla Julia Reinholda Heydricha. Ten zemřel na tuberkulózu, když bylo Brunovi Heydrichovi 11 let, a zanechal po sobě tři syny a tři dcery ve věku od tří do třinácti let, takže Bruno Heydrich prožil dětství v nuzných poměrech. To se nezměnilo ani poté, co se jeho matka Ernestine Wilhelmine v roce 1877 provdala za zámečnického pomocníka Roberta Süsse. Bruno Heydrich a jeho mladší bratr Richard zpívali na jarmarcích, aby doplnili rodinný příjem.^[1] Bruno Heydrich, který byl již členem chlapeckého hudebního sboru v Míšni, vystudoval s pomocí stipendia kontrabas a skladbu na konzervatoři v Drážďanech a začal hrát na kontrabas v Meininger Hofkapelle a Dresdner Hofkapelle.

Po pěveckém školení v Drážďanech debutoval v roce 1884 jako tenorista ve dvorním divadle v Sondershausenu a v témže roce se stal členem dvorního divadla ve Výmaru. V letech 1890 až 1893 střídavě pobýval v Magdeburku, Štětíně a Cáchách. Od roku 1893 zpíval v Kolínské opeře především wagnerovský repertoár. V letech 1897 až 1900 byl opět trvale zaměstnán v Dvorním divadle v Braunschweigu. V následujících letech hostoval v různých divadlech. Heydrich byl členem mužského spolku Schlaraffia.^[2]

Operní pěvec

V roce 1895 zpíval Heydrich titulní roli ve světové premiéře operního debutu Hanse Pfitznera Der arme Heinrich ve mohučském divadle. Když byl mladý Pfitzner s právě dokončeným dílem na strastiplné a ponižující cestě napříč Německem, Heydrich se obětavě a zdarma nabídl pro titulní roli, jakmile se pro představení našlo jeviště.^[3] Pro operu složil sbory a refrény.

Skládal sbory, písně, orchestrální skladby a opery ve stylu Richarda Wagnera, které se hrály v Kolíně nad Rýnem a Lipsku. Ty se však v repertoáru nedokázaly prosadit. Zanechal po sobě 83 skladeb s opusovými čísly. V roce 1899 založil v Halle nad Sálou konzervatoř, která nesla jeho jméno a později byla pojmenována po Georgu Fridrichu Händelovi.

Rodina

Heydrichova manželka Elisabeth, rozená Krantzová (1871–1946), pocházela z bohaté rodiny a byla dcerou ředitele drážďanské konzervatoře. Měli tři děti (Reinharda, Heinze a Marii). Skladatelův nejstarší syn, SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich (1904–1942), dostal jméno po hrdinovi opery Amen, která měla premiéru 22. září 1895 v Kolíně nad Rýnem. Devět let před narozením svého syna dal prologu této opery název Reinhards Verbrechen.^[4]

Bruno Heydrich se v roce 1916 úspěšně bránil pomluvám o svém židovském původu. Podkladem pro žalobu bylo tvrzení v Musik-Lexikonu Hugo Riemanna, který ve svém vydání z roku 1916 uvedl, že Heydrichovo jméno bylo „vlastně Süß“.^[5][6] Novější genealogický výzkum Heydrichův židovský původ nepotvrdil.^[5]

Bruno Heydrich zemřel 24. srpna 1938 v lázních u Drážďan na zápal plic.^[7]

Po smrti

Heydrichův klavírní kvintet op. 5 zazněl 26. května 1942 za přítomnosti Reinharda Heydricha ve Valdštejnském paláci v Praze v rámci „Pražských hudebních týdnů 1942“. Následující den ráno byl proveden atentát na říšského protektora.^[8][9]

Dílo

Komorní hudba

• Klavírní trio op. 2
• Smyčcový kvartet op. 3
• Klavírní kvintet op. 5

Písně

• Abschied O komm doch mein Mädchen: Píseň pro jeden hlas s klavírním doprovodem
• op. 1 Tři písně pro jeden hlas s doprovodem klavíru
• op. 74 Annemarie, Píseň s doprovodem klavíru pro jeden střední hlas (Text Julius Freund)
• op. 75 Riderova píseň

Opery

• Amen (1895)
• Mír (1907)
• Zufall (1914)
• Das Leiermädchen (Lidová opera)

Orchestrální hudba

• Symfonie D-dur op. 57

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Richard Bruno Heydrich na anglické Wikipedii a Bruno Heydrich na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Bruno Heydrich na Wikimedia Commons