Richard Dvořák

Richard Dvořák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1968
Čs. ministr zahraničního obchodu
Ve funkci:
1952 – 1959
PředchůdceAntonín Gregor
NástupceFrantišek Krajčír
Čs. velvyslanec v SSSR
Ve funkci:
1959 – 1963
PředchůdceJaromír Vošahlík
NástupceOldřich Pavlovský
Čs. ministr financí
Ve funkci:
1963 – 1967
PředchůdceJúlius Ďuriš
NástupceBohumil Sucharda
Čs. velvyslanec v Indii
Ve funkci:
1967 – 1971
Čs. velvyslanec v NDR
Ve funkci:
1971 – 1976
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození28. prosince 1913
Křešice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. května 2009 (ve věku 95 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
DětiLibor Dvořák
Milan Dvořák
Profeseekonom a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Richard Dvořák (28. prosince 1913[1] Křešice[2] – 13. května 2009, Praha[3]) byl český a československý ekonom, diplomat a politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a ministr vlád Československa.


Biografie

Pocházel z dělnické rodiny. Vystudoval obchodní akademii a Svobodnou školu politických nauk. V letech 1934–1937 působil jako obecní úředník v Podmoklech. Před druhou světovou válkou pracoval v letech 1937–1939 coby úředník v zahraničním oddělení České banky.[2][4] Už za první republiky byl aktivní ve Svazu přátel Sovětského svazu.[5] Za války byl v letech 1939–1945 vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[5]

Bezprostředně po válce pracoval v období let 1945–1946 v Živnobance.[4] Pak se věnoval profesionální politické dráze. V letech 1946–1948 byl předsedou ONV v Chebu a členem předsednictva OV KSČ.[5] Pak se stal členem předsednictva Krajského výboru KSČ v Karlových Varech. V letech 1949–1952 byl náměstkem ministra zahraničního obchodu. Ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého a druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1952–1959 ministrem zahraničního obchodu. V letech 1959–1963 zastával post velvyslance Československa v SSSR, od počátku roku 1963 byl vedoucím Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství.[6]

V letech 1963–1967 pak zastával post ministra financí ve vládě Jozefa Lenárta. Roku 1967 byl převeden do diplomatických služeb. Mezi léty 1967–1971 působil jako velvyslanec v Indii, akreditovaný také pro Nepál. V Indii zažil sovětskou invazi do ČSSR. Ačkoliv proti vstupu vojsk v intencích vlády protestoval, zůstal jedním z mála velvyslanců, kteří nebyli po začátku normalizace odvoláni.[7] Později byl ještě v letech 1971–1976 velvyslancem v NDR.[6]

Zastával i vysoké stranické funkce. XI. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ a XIII. sjezd KSČ do funkce člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[8]

Zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Karlovy Vary.[9] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Karlovy Vary) a zasedal zde až do konce funkčního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1960.[10] Opětovně získal mandát ve volbách v roce 1964 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR). Zde setrval do 8. srpna 1968, kdy rezignoval.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Richard Dvořák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b LEWYTZKYJ, Borys - STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the Socialist Countries. [s.l.]: K. G. Saur Pub., 1978. Dostupné online. S. 139. (anglicky) 
  3. ↑ Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 315
  4. ↑ a b BROŽ, Václav - SLUŠNÁ, Oľga. Kdo je kdo v Československu: Biografie žijících osob se stálým bydlištěm v ČSSR. [s.l.]: ČTK, 1969. 341 s. Dostupné online. S. 172. 
  5. ↑ a b c Životopisy nových členů vlády ČSSR. Rudé právo. Září 1963, roč. 44, čís. 262, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Léta totality ( 1948 – 1989) [online]. www.mfcr.cz [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-10. 
  7. ↑ Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 315-316
  8. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“