Richard Feder
Richard Feder | |
---|---|
Richard Feder | |
Rodné jméno | David ben Ješajahu |
Narození | 26. srpna 1875 (25. avu 5635) Václavice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. listopadu 1970 (19. chešvanu 5731) (ve věku 95 let) Brno Československo |
Povolání | rabín |
Denominace | judaismus |
Stát | Československo |
Hlavní působiště | |
Ocenění |
|
Manželka | Hilda |
Děti |
|
Pohřben | židovský hřbitov v Brně |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Feder (26. srpna 1875 Václavice[1] – 18. listopadu 1970 Brno) byl český rabín a spisovatel.
Život
Narodil se 26. srpna 1875 v početné židovské rodině ve Václavicích u Benešova. Jeho výjimečné nadání se projevilo již v obecné škole, a tak byl z vesnické trojtřídky poslán do školy do Benešova. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě ve Vídni. V hlavním městě Rakouska-Uherska získal dva doktoráty, z filosofie a souběžně na židovské teologické fakultě. Po sedmiletém studiu ve Vídni nastoupil 19. září 1903 na své první rabínské místo v Kojetíně.
Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě vykonávání svých rabínských povinností, vyučoval německý jazyk a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii od roku 1917 až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Své rozsáhlé vědomosti uplatňoval dr. Richard Feder nejen v židovské obci a obchodní škole. Jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně ovlivňoval po dlouhá léta kulturní život města. Sám často přednášel různorodému publiku o dějinách náboženství, o Janu Husovi, o buddhismu i o české literatuře.
Po rozbití první Československé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem byl Feder ve věku šedesáti šesti let 13. června 1942 zařazen s celou rodinou do transportu „Aad – Kolin“ do Terezína. I zde dostál svému postavení rabína a v omezených a krutých podmínkách pomáhal svou moudrostí svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a dle možnosti udržoval mezi souvěrci náboženský život. Válku přežil ze své široké rodiny sám. Jeho žena Hilda zahynula v Terezíně, synové Viktor a Evžen a dcera Rut i s rodinami zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. Po osvobození se rabín Feder vrátil do Kolína, kde pracoval až do zvolení oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí v roce 1953. Shodou okolností právě v roce 1953 oslavil 50 let své rabínské činnosti.
Do nového úřadu v Brně byl uveden 19. dubna 1953, společně s nově nastoupivším vrchním kantorem Alexandrem Neufeldem, který jej na prahu synagogy přivítal se svitkem Tóry v rukou. Po dalších 17 let pak Feder působil v Brně, navštěvoval moravské židovské obce a synagogální sbory, přednášel, učil a psal. V roce 1961 byl ustaven jako zemský rabín, Brno však neopustil.
Při příležitosti jeho 90. narozenin mu bylo v roce 1965 uděleno státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.
Richard Feder zemřel 18. listopadu roku 1970 ve věku 95 let a je pohřben na Židovském hřbitově v Brně.
Rodina
Během holokaustu za nacistické okupace přišel rabi Feder prakticky o celou rodinu. Syn Viktor byl 28. dubna 1942 deportován do ghetta Zámostí, kde byl zavražděn. Jeho žena Hilda zemřela 24. prosince 1942 v Terezíně. Syn Evžen, jehož manželka Růžena a dvouletý syn Josef byli 15. května 1944 odvlečeni do Osvětimi a zavražděni. Dcera Rút, s manželem Pavlem Hellerem a 15letým synem Walterem byli 28. října 1944 zavražděni v Osvětimi.[2][3][4][5]
- (c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Hilda Federová, manželka - (c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Evžen Feder, syn - (c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Josef Feder, vnuk - (c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Růžena Federová, snacha
Galerie
- Pamětní deska Richarda Federa u vstupu na Židovský hřbitov v Brně
Dílo
Mezi jeho nejznámější knihy patří:
- Židé a křesťané (1919),
- Hebrejská učebnice (učebnice novohebrejštiny, 1923),
- Kolínští židé (historická skizza), in: Českožidovský kalendář (1927/28), 197–207
- Haleluja. Hebrejská řeč. (1936), reprint 2006 ISBN 80-86057-39-9
- Židovská tragédie (jedna z prvních knih v Československu, pojednávajících o holocaustu, 1947),
- Sinaj (učebnice židovského náboženství, 1955),
- Religiöses Leben in Theresienstadt, in: Theresienstadt, hg. vom Rat der jüdischen Gemeinden in Böhmen und Mähren, Wien 1968
- Židovské besídky. Kniha první. Pro zábavu a poučení dospělejší mládeže židovské, Ph.Dr. Richard Feder, rabín.
- Jüdisches Unterhaltungsbuch, I. Band. Für die Unterhaltung und Belehrung der erwachsenen
- Jüdische Tragödie – letzter Akt, Potsdam : Verl. für Berlin-Brandenburg, 2004, Dt. Ausg., 1. Aufl.
Ocenění
V roce 2002 mu byl prezidentem České republiky Václavem Havlem propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2003, při příležitosti oslav 50. výročí jeho příchodu do Brna, mu byla odhalena pamětní deska na Židovském hřbitově v Brně a následně byl jmenován čestným občanem města Brna.
Citát
„ | Richard Feder je jediný, koho jsem poznal a o němž bych mohl s čistým svědomím prohlásit, že to byl člověk svatý...Byl to člověk neobyčejně laskavý, veskrze tolerantní, bytostně český...Naposledy jsem se s ním sešel několik měsíců před jeho smrtí v hotelu Central, kde bydlíval. Jako vždy vzpomínal na mé rodiče a vyptával se na mne. O sobě neřekl ani slovo. Nakonec mne vzal za ruku, podíval se mi do očí a otázal se: "Otoušku (tak mi říkala jenom maminka), jsi dobrým židem?" – "Nejsem, pane doktore," přiznal jsem po pravdě. Pohladil mne po tváři. "Tak buď aspoň dobrým člověkem!". | “ |
— Ota Ornest [6] |
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-19.
- ↑ holocaust.cz: HILDA FEDEROVÁ, 14. dubna 2017
- ↑ holocaust.cz: VIKTOR FEDER, 14. dubna 2017
- ↑ holocaust.cz: EVŽEN FEDER, 14. dubna 2017
- ↑ holocaust.cz: RUTH HELLEROVÁ, 14. dubna 2017
- ↑ VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 196, ISBN 80-85625-19-9
Literatura
- ČEJKA, Marek; KOŘAN, Roman. Rabíni naší doby. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 978-80-87474-00-6. S. 275.
- SICHER, Gustav. K pětasedmdesátému výročí rabína dr. Richarda Federa. Věstník Židovské obce náboženské v Praze. Srpen 1950, roč. XII., čís. 34, s. 384–385.
- VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 195–6, 343, ISBN 80-85625-19-9
- PETEROVÁ, Zuzana: Richard Feder. Michael Philipp Verlag. Verlag für Berlin-Brandenburg, Potsdam 2004. Serien: Schriftenreihe des Wilhelm-Fraenger-Instituts Potsdam, sv. 7. G plus G, Praha 2004.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Feder na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Josef Feder
Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - stužka
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Evzen Federova
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Ruzena Federova
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 4.0
Richard Feder, rabín. Pamětní deska při vstupu na brněnský židovský hřbitov.
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Richard Feder (1875-1970), český rabín a spisovatel.
Autor: Talmidavi, Licence: CC BY-SA 4.0
Memorial plaque at the place of Richard Feder's birthplace, taken in April 2017.
(c) Christian Michelides, CC BY-SA 4.0
Stolperstein für Hilda Federova