Richard Gottlieb Wilhelm von Doderer

Richard Gottlieb Wilhelm von Doderer (28. října 1876, Vídeň – 24. května 1955, Weißenbach am Attersee) byl rakouský metalurg pracující v ocelářských podnicích v českých zemích.^[1]

Po vystudování Technické univerzity ve Vídni (Technische Universität Wien) zamířil do Kladna.

Pracoval u Prager Eisenindustrie-Gesellschaft (Pražská železářská společnost), brzy však přešel do Poldihütte (Poldina huť). Podílel se na zavádění výroby rychlořezných a pružinových ocelí. Vedl výstavbu pobočky Poldiny huti v Chomutově, kde se na 10 let stal ředitelem.

Jeho další angažmá bylo v Eisenwerke AG Rothau-Neudek (Železárny Rotava - Nejdek), které v roce 1927 uzavřely kartelovou dohodu v oblasti výroby plechů s Báňskou a hutní a.s. Výroba plechů byla zastavena a dělníci propuštěni.

Produkci železáren Rotava měla nahradit Karlova huť v Lískovci.^[2] Richard Doderer byl jmenován ředitelem Karlovy huti v dubnu 1931 a vzápětí dal výpověď 420 dělníkům. Tyto výpovědi spustily stávku v Karlově huti.^[3] Na místo stávky přijel dne 7. května 1931 Klement Gottwald a promluvil ve Sviadnově ke stávkujícím dělníkům.^[4] Novinář Julius Fučík popsal stávku v knize Reportáže z buržoazní republiky z let 1929 – 1934.

V roce 1934 odešel Doderer do předčasného důchodu. Dne 20. února 1939 požádal Doderer o přijetí do NSDAP a byl přijat zpětně k 1. listopadu 1938 (členské číslo 6 457 457).

Stávka Karlohuťáků byla po roce 1948 často vyzdvihována jako jeden z milníků třídního boje v Československu:

• V roce 1949 natočil režisér Martin Frič film Zocelení^[5], který je pozoruhodný jmény postav, které se shodují s osobami, které byly aktéry stávky a které stále žily.
• Nová svoboda, krajský deník KSČ o obsahu filmu píše: „...málo rozhodný Appelt byl vystřídán novým ředitelem z Dortmundu, pověstným svou surovostí a bezohledností v postupu proti pracujícím.“^[6]
• Doderer je ve filmu doprovázen mužem, jehož chování a oblečení připomíná Gestapo, které v roce 1931 ještě neexistovalo.^[7]
• kniha Dějiny Komunistické strany Československa uvádí: „...Z jejich příkazu provedl říšský Němec útok na Karlovu huť.“^[8]

Z uvedeného vyplývá, že Dodererův životopis byl upraven (národnost, příslušnost k Říši), aby mohl být jeho život lépe propagandisticky využit.

Synovcem metalurga a managera byl spisovatel Heimito von Doderer, kterého finančně podporoval. Také mu umožnil pobyt ve své hájovně v Weißenbach am Attersee ve velmi neklidné době od 1. února 1946 do 16. května 1946.^[7]