Richard Horna
| prof. JUDr. Richard Horna | |
|---|---|
.jpg) Richard Horna | |
| Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě | |
| Ve funkci: 1932 – 1933 | |
| Předchůdce | Vratislav Bušek |
| Nástupce | Rudolf Rauscher |
| Ve funkci: 1937 – 1938 | |
| Předchůdce | Zdeněk Peška |
| Nástupce | Vratislav Bušek |
| Narození | 24. března 1892 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. července 1953 (ve věku 61 let) Lázně Bělohrad  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Profese | právník, historik práva, profesor, děkan, učitel, publicista a fotograf |
| Commons | Richard Horna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richard Horna (24. března 1892 Praha[1] – 17. července 1953 Lázně Bělohrad) byl český právník a právní historik, profesor československých právních dějin a děkan na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
Život a dílo
Narodil se v rodině strojvůdce Antonína Horny (1858–??) a matky Marie, rozené Wosibauerové (1868–??). Byl nejstarší ze tří sourozenců (měl dvě sestry).[2] Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde byl v roce 1915 promován doktorem práv.
Po vzniku Československa se stal knihovníkem ministerstva školství, zároveň ale pracoval na své habilitaci v oboru československých právních dějin, ke které došlo v roce 1921. Na pražské právnické fakultě pak přednášel jak dějiny veřejného a soukromého práva ve střední Evropě, tak dějiny práva na území Republiky československé, ale už o rok později byl jmenován mimořádným a v roce 1929 řádným profesorem na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Vedl semináře obou těchto základních historickoprávních oborů, později po stabilizaci poměrů již zajišťoval výuku jen československých právních dějin. Také zde v letech 1932–1933 a 1937–1938 působil ve funkci děkana fakulty a byl např. členem Šafaříkovy učené společnosti nebo Slovanského ústavu. Po vzniku samostatného Slovenska se ale musel vrátit do Prahy a až do uzavření českých vysokých škol ke konci roku 1939 přednášel na české technice a na Vysoké škole obchodní.[3][4]
Vědecky se věnoval převážně ústavním a správním dějinám Slovenska a vedlejších českých zemí, Moravy a Slezska. K těmto tématům publikoval řadu článků a samostatných prací, např. K dějinám moravských úředníků (I. 1922, II. 1923), Návrh zemského zřízení pro Krnovsko z r. 1673 (1922), Několik kapitol z dějin údělných knížat na Moravě (1926), Bratislavská městská knížka přísah (1928), Monsterproces s čarodějnicemi v Šamoríně koncem XVII. století (1934) nebo Pranýře na Slovensku (1937). Napsal ale také třeba díla o dějinách bratislavské univerzity nebo z oblasti vinařství: O bratislavském vinařství (1935) či Výčepnické právo vinohradníků (1941).[3]
Reference
- ↑ Matrika N Bubeneč, 1891-1894, snímek 139, záznam o narození a křtu [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2016-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 197, obraz 138 [online]. Národní archiv [cit. 2016-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Richard Horna [online]. Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (slovensky)
- ↑ Osobnost regionu: Richard Horna, známý právník. Deník.cz [online]. 2013-08-05 [cit. 2016-03-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Horna na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Richard Horna
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Richard Horna (1892-1953), český právník a právní historik