Richard Martin West

Richard Martin West
Narození10. února 1941 (83 let)
Dánsko
Národnostdánská
Alma materKodaňská univerzita
Povoláníastronom a vysokoškolský učitel
Aktivní roky1964–2005
ZaměstnavatelEvropská jižní observatoř
Znám jakoobjevitel významných komet,
40 planetek a
trpasličí galaxie Fénix
TitulGenerální tajemník IAU (1982–1985)
OceněníRosenkjærprisen (1972)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Richard Martin West (narozen 10. února 1941 v Kodani) je dánský astronom a objevitel řady komet, planetek a dalších astronomických objektů, který dlouho působil v Evropské jižní observatoři (ESO) a v Mezinárodní astronomické unii (IAU). Mezi komety, které objevil, patří kometa West (C/1975 V1), která byla jednou z nejjasnějších komet 70. let 20. století.[1] Dále objevil periodické komety 76P/West-Kohoutek-Ikemura a 123P/West-Hartley. Minor Planet Center mu rovněž eviduje objev 40 planetek, včetně 2146 Stentor a 2148 Epeios.[2] Společně s německým astronomem Hansem-Emilem Schusterem objevil trpasličí galaxii Fénix.[3][4]

Život a kariéra

Mládí a vzdělání

Richard Martin West se narodil v roce 1941 v hlavním městě Dánska, v Kodani. V roce 1959 dokončil střední školu a v roce 1964 vystudoval astronomii a astrofyziku na Kodaňské univerzitě (dánsky Københavns Universitet).

Kariéra v ESO

Richard Martin West začal pracovat v Evropské jižní observatoři (ESO) v roce 1970, kdy nastoupil jako asistent generálního ředitele ESO Adriaana Blaauwa. Jeho kariéra zaznamenala velký skok v roce 1972, kdy byl pověřen jedním z prvních a největších vědeckých programů ESO: projektem Sky Atlas Laboratory, jehož cílem bylo systematické mapování hvězdné oblohy z jižní polokoule.[5]

Richard Martin West byl také vůdčí osobností při pomoci a navazování seriózní spolupráce s vědeckými komunitami zemí střední a východní Evropy v důsledku politických, sociálních a ekonomických otřesů po rozpadu a demontáži sovětského bloku na počátku 90. let 20. století. Richard West odešel do důchodu v roce 2005 po dlouholetém nepřetržitém působení v Evropské jižní observatoři.[5][6]

Funkce v astronomických institucích

Richard Martin West se ve svém pracovním životě kromě obecné komunikace v oblasti vědy intenzivně věnoval také organizačním záležitostem mezinárodní vědecké komunity. Zastával řadu důležitých funkcí v mezinárodních astronomických institucích, a to zejména:[5]

Je také členem Academia Europaea, vědecké společnosti, jejímž cílem je podpora vědy a její prezentace široké veřejnosti (členství v této společnosti je na pozvání a poté ještě musí být schváleno radou akademie).

Ocenění a vyznamenání

  • Rosenkjærprisen: prestižní dánské vyznamenání, udělované od roku 1963 a pojmenované po dánském chemikovi, udělované za mimořádný přínos vědě nebo kultuře. Vyznamenání mu bylo uděleno v roce 1972.
  • Kamenná planetka hlavního pásu, kterou objevil Karl Reinmuth v Heidelbergu, byla pojmenována na jeho počet 2022 West.[7] Oficiální rozhodnutí o pojmenování planetky 2022 West zveřejnilo Minor Planet Center 1. dubna 1978 (dokument M.P.C. 4359).[8]

Přehled objevů

Objevené komety

  • Kometa West (C/1975 V1): byla zaznamenána 10. srpna 1975 na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile, ale objevena byla až 5. listopadu právě Richarden Martinem Westem, protože data ESO se tehdy nezpracovávala na místě, ale vozila se do Evropy. Tato neperiodická kometa byla jednou z nejjasnějších komet 70. let 20. století.[1]
  • 76P/West-Kohoutek-Ikemura: tuto periodickou kometu Jupiterovy rodiny v roce 1975 nezávisle na sobě objevili Richard Martin West (nalezl ji opět na filmových deskách z Evropské jižné observatoře, ale podle jednoho snímku nebylo možné určit její dráhu), československý astronom Luboš Kohoutek (na observatoři Bergedorf v Německu) a japonský astronom Tošihiko Ikemura v Šinširu.[9]
  • 123P/West-Hartley: kometa Jupiterovy rodiny, objevená v roce 1989.

Trpasličí galaxie Fénix

Richard Martin West společně s německým astronomem Hansem-Emilem Schusterem objevili v roce 1976 nepravidelnou trpasličí galaxii Fénix. Nejprve ji však nesprávně označili jako kulovou hvězdokupu. Jméno této galaxie je odvozeno podle toho, že se nachází v souhvězdí Fénixe na jižní obloze, přibližně 1,44 miliónu světelných let od Země.[3][4]

Seznam objevených planetek

Richard Martin West objevil celkem 40 planetek, jejichž přehled s odkazem na základní data je uveden v tabulce níže.[2] Zasloužil se o to, že jedna z prvních jim objevených planetek byla pojmenována po jeho rodném Dánsku (2117 Danmark). Další planetka byla pojmenována 2187 La Silla, tedy po místě, kde se nachází observatoř La Silla, první část Evropské jižní observatoře.

NazevDatumZákladní parametry planetek
2052 Tamriko24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2053 Nuki24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2115 Irakli24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2116 Mtskheta24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2117 Danmark9. 1. 1978Seznam planetek: parametry
2145 Blaauw24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2146 Stentor24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2147 Kharadze25. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2148 Epeios24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2187 La Silla24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
2526 Alisary19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
2595 Gudiachvili19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
2596 Vainu Bappu19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
2935 Naerum24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
3004 Knud27. 2. 1976Seznam planetek: parametry
3477 Kazbegi19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
3871 Reiz18. 2. 1982Seznam planetek: parametry
3933 Portugal12. 3. 1986Seznam planetek: parametry
5270 Kakabadze19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
5890 Carlsberg19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
6362 Tunis19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
8066 Poldimeri6. 8. 1980Seznam planetek: parametry
8993 Ingstad30. 10. 1980Seznam planetek: parametry
9272 Liseleje19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
10462 Saxogrammaticus19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
10668 Plansos24. 10. 1976Seznam planetek: parametry
11005 Waldtrudering6. 8. 1980Seznam planetek: parametry
12188 Kalaallitnunaat9. 8. 1978Seznam planetek: parametry
(12198) 1980 PJ16. 8. 1980Seznam planetek: parametry
(14350) 1985 VA11. 11. 1985Seznam planetek: parametry
(15201) 1976 UY31. 10. 1976Seznam planetek: parametry
(15207) 1979 KD19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
(20995) 1985 VY1. 11. 1985Seznam planetek: parametry
(22252) 1978 SG27. 9. 1978Seznam planetek: parametry
(26081) 1980 PT16. 8. 1980Seznam planetek: parametry
(27667) 1979 KJ19. 5. 1979Seznam planetek: parametry
(34998) 1978 SE27. 9. 1978Seznam planetek: parametry
(65661) 1985 VB11. 11. 1985Seznam planetek: parametry
79086 Gorgasali4. 9. 1977Seznam planetek: parametry
(187746) 1976 DC27. 2. 1976Seznam planetek: parametry

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Martin West na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b CLUBE, Victor; NAPIER, Bill. Close encounters with a million comets [online]. New Scientist, 1982-07-15 [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Minor Planet Discoverers (by number) [online]. 25 October 2018 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SCHUSTER, H.-E.; WEST, R. M. A very distant globular cluster?. Astronomy and Astrophysics. 1976-05-01, roč. 49, s. 129–131. Dostupné online [cit. 2022-03-27]. ISSN 0004-6361. Bibcode 1976A&A....49..129S. (anglicky) 
  4. ↑ a b CANTERNA, R.; FLOWER, P. J. A new dwarf irregular galaxy in the constellation Phoenix.. The Astrophysical Journal. 1977-03-01, roč. 212, s. L57–L58. Dostupné online [cit. 2022-03-27]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/182374. Bibcode 1977ApJ...212L..57C. (anglicky) 
  5. ↑ a b c MADSEN, C. Richard West Retires. The Messenger. June 2005, s. 56. Dostupné online [cit. 1 December 2014]. Bibcode 2005Msngr.120...56M. 
  6. ↑ Strange New Star Appears in the Southern Sky [online]. ESO, 17 January 1991 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – (2022) West. Berlin, Heidelberg: Springer, 2007. ISBN 978-3-540-00238-3. doi:10.1007/978-3-540-29925-7_2023. Kapitola (2022) West, s. 164. 
  8. ↑ SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – Addendum to Fifth Edition (2006–2008). Berlin, Heidelberg: Springer, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-642-01964-7. doi:10.1007/978-3-642-01965-4. Kapitola Appendix – Publication Dates of the MPCs, s. 221. 
  9. ↑ 76P/West-Kohoutek-Ikemura Orbit [online]. Minor Planet Center [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy