Richard Mastracchio
| Richard Alan Mastracchio | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | USA |
| Datum narození | 11. února 1960 (63 let) |
| Místo narození | Waterbury, Connecticut, USA |
| Předchozí zaměstnání | Inženýr |
| Čas ve vesmíru | 39 dní 15 hodin 54 minut (první tři lety) |
| Kosmonaut od | 1. května 1996 |
| Mise | STS-106/ISS, STS-118/ISS, STS-131/ISS Expedice 38/39 (Sojuz TMA-11M/ISS) |
| Znaky misí |      |
| Kosmonaut do | dosud aktivní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richard Alan Mastracchio (* 11. února 1960, Waterbury, Connecticut, USA) je americký inženýr, od května 1996 je astronautem NASA.
V letech 2000, 2007 a 2010 absolvoval tři krátkodobé lety raketoplánem Space Shuttle k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Od listopadu 2013 do května 2014 pracoval na ISS jako člen Expedice 38/39.
Život
Mládí
Richard Mastracchio se narodil ve městě Waterbury ve státě Connecticut. Zde také navštěvoval střední školu. Poté studoval na University of Connecticut, kterou absolvoval roku 1982 s titulem bakaláře elektroinženýrství/informatiky.[1] Od roku 1982 pracoval v connecticutské společnosti Hamilton Standard, ve výrobě inerciálních měřících jednotek a palubních leteckých počítačů. Současně studoval na Rensselaerově polytechnickém institutu (Rensselaer Polytechnic Institute), kde roku 1987 obdržel magisterský titul v oboru elektrotechniky.[1][2] Roku 1987 se přestěhoval do Houstonu. Pracoval zde ve společnosti Rockwell Shuttle Operations Company při Johnsonovu vesmírném středisku. Po třech letech začal pracovat v NASA, podílel se na přípravě letového softwaru Space Shuttlů. Současně roku 1991 získal magisterský titul z fyziky na University of Houston. Roku 1993 přešel na místo specialisty pro navigaci a řízení ve středisku řízení letů.[2]
Astronaut
Přihlásil se k 14. a 15. náboru astronautů NASA v letech 1991 a 1994, ale uspěl až napotřetí v 16. náboru a 1. května 1996 byl zařazen mezi americké astronauty. Ve dvouletém základním kosmonautickém výcviku získal kvalifikaci „letový specialista“ raketoplánu.[2]
V únoru 2000 byl jmenován do posádky letu STS-106. Do vesmíru odstartoval 8. září 2000 na palubě raketoplánu Atlantis. Cílem mise byla doprava zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která měla být od začátku listopadu 2000 trvale osídlena. Let trval 11 dní, 19 hodin a 11 minut.[3]
V srpnu 2002 ho NASA vybrala do posádky letu STS-117 plánovaného na září 2003, ale po zkáze raketoplánu Columbia v únoru 2003 byly lety raketoplánů pozastaveny.[2]
Na řadu znovu přišel až v květnu 2006, kdy byl začleněn do posádky mise STS-118.[2] Ke svému druhému letu vzlétl 8. srpna 2007, opět v roli letového specialisty, tentokrát v raketoplánu Endeavour. Cílem letu byla dodávka a instalace další části – nosníku S5 – hlavní nosné konstrukce (Integrated Truss Structure) a dalšího vybavení a dílů. Během letu provedl tři výstupy na povrch stanice o celkové délce 18 hodin a 13 minut. Let trval 12 dní, 17 hodin a 56 minut.[4]
V prosinci 2008 NASA potvrdila jeho jmenování do posádky letu STS-131.[2] Raketoplán Discovery odstartoval k ISS 5. dubna 2010 s úkolem doplnit zásoby a vybavení stanice. Mastracchio opět při montážních pracích třikrát vystoupil do vesmíru, celkem na 20 hodin a 17 minut. Let trval 15 dní, 2 hodiny a 47 minut.[5]
V únoru 2011 NASA oznámila jeho zařazení do posádky Expedic 38 a 39 na ISS s plánovaným startem v listopadu 2013, posádka byla současně záložní pro Expedici 36/37 startující v květnu 2013.[6]
K ISS odstartoval 7. listopadu 2013 ve funkci palubního inženýra lodi Sojuz TMA-11M, společně s Rusem Michailem Ťurinem a Japoncem Kóiči Wakatou, po šestihodinovém letu se Sojuz se spojil se stanicí. Na ISS pracoval jako palubní inženýr osmatřicáté a (od března 2014) devětatřicáté Expedice.[7] Celá posádka přistála na Zemi 14. května 2014.
Richard Mastracchio je ženatý, má tři děti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Biographical data. Rick Mastracchio [online]. NASA, rev. 2013-11 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2010-12-11 [cit. 2010-12-23]. Kapitola Christopher John Cassidy. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2000-09-21 [cit. 2011-12-06]. Kapitola STS-106 At/F-22. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2007-08-22 [cit. 2011-12-06]. Kapitola STS-118 En/F-20.
- ↑ Holub. Rev. 2010-4-25 [cit. 2011-12-06]. Kapitola STS-131 Di/F-38.
- ↑ CURIE, Michael; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 11-044 : NASA And Partners Name Upcoming Space Station Crew Members [online]. Washington; Houston: NASA, 2011-2-18 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-38/39 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2014-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Mastracchio na Wikimedia Commons - Biographical data. Rick Mastracchio [online]. NASA, rev. 2013-11 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- O Sojuzu TMA-11M na webu MEK-Kosmo
Média použitá na této stránce
Astronaut Richard A. (Rick) Mastracchio, mission specialist.
The STS-118 patch represents Space Shuttle Endeavour on its mission to help complete the assembly of the International Space Station (ISS), and symbolizes the pursuit of knowledge through space exploration. The flight will accomplish its ISS 13A.1 assembly tasks through a series of spacewalks, robotic operations, logistics transfers, and the exchange of one of the three long-duration expedition crew members. On the patch, the top of the gold astronaut symbol overlays the starboard S-5 truss segment, highlighting its installation during the mission. The flame of knowledge represents the importance of education, and honors teachers and students everywhere. The seven white stars and the red maple leaf signify the American and Canadian crew members, respectively, flying aboard Endeavour.
ISS Expedition 39 Patch
Increment 39 of the International Space Station Program marks the 15th year of operation since the start of the space laboratory assembly. Today, the U.S., Russia, Japan, Canada and the European Space Agency are partnering in the operation of the largest ever orbital outpost managed by humankind. The names of the six crew members are depicted in their native languages. For Expedition 39, the Soyuz spacecraft serves as transport vehicle for the crew members to and from the station. During this expedition, the ISS will serve as a platform for scientific research, Earth and astronomical observation, education, as well as a stage for the development of new technologies used for the exploration beyond low Earth orbit. The star above the complex signifies human space exploration towards new frontiers. The crew members added these words: "The crew of Expedition 39 is proud to serve the international community in furthering our scientific knowledge and in expanding human presence in space."
Astronaut Rick Mastracchio, STS-118 mission specialist, on a Crew and Equipment Translation Aid (CETA) cart. He participates in the mission's third planned session of extravehicular activity (EVA) as construction and maintenance continue on the International Space Station.
The STS-131/19A crew patch highlights the Space Shuttle in the Rendezvous Pitch Maneuver (RPM). This maneuver is heavily photographed by the International Space Station (ISS) astronauts, and the photos are analyzed back on earth to clear the Space Shuttle's thermal protection system for re-entry. The RPM illustrates the teamwork and safety process behind each Space Shuttle launch. In the Space Shuttle's cargo bay is the Multi-Purpose Logistics Module (MPLM), Leonardo, which is carrying several science racks, the last of the four crew quarters, and supplies for the ISS. Out of view and directly behind the MPLM, is the Ammonia Tank Assembly (ATA) that will be used to replace the current ATA. This will take place during three Extra Vehicular Activities (EVAs). The 51.6° Space Shuttle orbit is illustrated by the three gold bars of the astronaut symbol, and its elliptical wreath contains the orbit of the ISS. The star atop the astronaut symbol is the dawning sun, which is spreading its early light across the Earth. The background star field contains seven stars, one for each crewmember; they are proud to represent the United States and Japan during this mission.
This is the crew patch for the STS-106 mission, which is the first Shuttle flight to the International Space Station since the arrival of its newest component, the Russian-supplied Service Module Zvezda (Russian for star). Zvezda is depicted on the crew patch mated with the already orbiting Node 1 Unity module and Russian-built Functional Cargo Block, called Zarya (sunrise), with a Progress supply vehicle docked to the rear of the Station. The International Space Station is shown in orbit with Earth above as it appears from the perspective of space. The Astronaut Office symbol, a star with three rays of light, provides a connection between the Space Shuttle Atlantis and the Space Station, much the same as the Space Shuttle Program is linked to the International Space Station during its construction and future research operations. Stylized versions of flags from Russia and the United States meet at the Space Station. They symbolize both the cooperation and joint efforts of the two countries during the development and deployment of the permanent outpost in space as well as the close relationship of the American and Russian crew members.
ISS Expedition 38 Patch
As the International Space Station (ISS) has become a stepping stone to future space exploration, the Expedition 38 mission patch design paints a visual roadmap of exploration beyond low Earth orbit, most prominently represented by the design's flowing Expedition 38 mission numbers that wrap around Earth, the moon and Mars. Just as the sun is a guiding light in the galaxy, the ISS illuminates the bottom of the design as it is a shining beacon of the advancement of science, knowledge, and technology carried out aboard the Space Station. To visually capture the idea of the ISS being a foundation for infinite discovery, the space station's iconic solar arrays span upwards, providing the number 38 and its exploration roadmap a symbolic pedestal to rest on. Finally, the overall use of red, white, and blue in the design acknowledges the flags of the countries of origin for Expedition 38's crew -- the United States, Russia, and Japan.