Richard Novák
Richard Novák | |
---|---|
Richard Novák (2013) | |
Základní informace | |
Narození | 2. října 1931 (92 let) Rozseč Československo[1] |
Žánry | opera, oratorium a píseň |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, operní pěvec, dirigent, sbormistr a zpěvák |
Nástroje | varhany a hlas |
Hlasový obor | bas |
Ocenění | zasloužilý umělec (1986) Cena města Brna (1993) Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2005) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Novák (* 2. října 1931 Rozseč) je český operní pěvec (bas), skladatel, varhaník.
Život a dílo
V roce 1955 absolvoval konzervatoř v Brně. Je laureátem pěveckých soutěží v Toulouse (1961) a Hertogenbosch (1962). Od roku 1954 účinkoval jako sólista opery Státního divadla v Ostravě a později Janáčkovy opery v Brně.
K jeho repertoáru patří např. kompletní operní dílo Bedřicha Smetany, díla Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Ze světových autorů nastudoval díla Rossiniho, Mozarta, Verdiho, Prokofjeva a Albana Berga. Hostoval v zahraničí zejména jako interpret Janáčkových oper. Je i častým interpretem velkých oratorních děl.
Richard Novák inspiroval řadu soudobých autorů, kteří psali skladby přímo pro něj. Věnuje se také interpretaci písňových cyklů a je častým sólistou velkých oratorních děl. Známá je především jeho interpretace Verdiho Requiem. Janáčkovu Glagolskou mši nahrál za řízení Charlese Mackerrase pro firmu Supraphon a za řízení Riccarda Chailyho pro firmu DECCA.
V roce 2001 získal cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Roku 2005 získal cenu ministra kultury za přínos v oblasti hudby, v roce 2016 získal Cenu Antonína Dvořáka.[2]
Dne 19. listopadu 2016 během 21. Svatocecilského setkání chrámových hudebníků v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla mu diecézní biskup Vojtěch Cikrle předal medaili sv. Cyrila a Metoděje za celoživotní přínos v umělecké oblasti, zejména v propagaci a interpretaci duchovní hudby.[3]
Ve svých 92 letech vystoupil v koncertním provedení opery Bohuslava Martinů Ariadna, která byla uvedena v rámci Dnů Bohuslava Martinů 2023.[4] Zde ztvárnil postavu Starce.[5] Pro zajímavost: v gramofonové nahrávce stejného díla, kterou s Českou filharmonií nahrál v roce 1986 Václav Neumann, zpíval roli Mínotaura.[6]
Literatura
- FRYDRYCH, Karol. Biblické písně mne doprovázejí už od studentských let - interview s Richardem Novákem. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2011, roč. 19, č. 5, s. 7-8. ISSN 2336-5374
- FRYDRYCH, Karol. K pětaosmdesátinám Richarda Nováka. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2016, roč. 24, č. 4, s. 3-6. ISSN 2336-5374
- KLEPAL, Boris. Dědeček mládí Richard Novák. Šedesát let na scéně. Brno město hudby, 19. září 2014.
- KLEPAL, Boris. Richard Novák a jeho osmdesátileté mládí. Zápisník zmizelého, 2. listopad 2011.
- REDAKCE. Cenu Antonína Dvořáka letos získá Richard Novák. Opera+, 4. září 2016.
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-05.
- ↑ http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=345&type=1&lang=cs
- ↑ Biskup Cikrle ocenil prof. Sehnala a Richarda Nováka [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Česká filharmonie & Tomáš Netopil. Dny Bohuslava Martinů [online]. Nadace Bohuslava Martinů [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Česká filharmonie_Tomáš Netopil. www.ceskafilharmonie.cz [online]. Česká filharmonie, 2023-12-07 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Martinů: Ariadna. Opera – Česká filharmonie, Václav Neumann. Praha: Supraphonline.cz, 1986. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Novák na Wikimedia Commons
- Osoba Richard Novák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Richard Novák
- Richard Novák v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Richard Novák v archivu Národního divadla Brno Archivováno 19. 9. 2016 na Wayback Machine.
- Richard Novák: Když něco nahraji, tak se mi to většinou moc nelíbí – rozhovor na serveru Brno – město hudby
- Životopis (anglicky)
- Diskografie
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“