Richard Pražák

prof. PhDr. Richard Pražák, DrSc.
1. velvyslanec ČR v Maďarsku
Ve funkci:
1994 – 1998
NástupceRudolf Jindrák
Narození7. ledna 1931
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. září 2010 (ve věku 79 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Choť
Děti
Příbuzní
Alma materUniverzita Karlova
Profesevysokoškolský pedagog, diplomat
Oceněníčestný doktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Richard Pražák (7. ledna 1931 Jihlava — 12. září 2010 Brno) byl český historik a hungarista, vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Biografie

Narodil se dne 7. ledna 1931 v Jihlavě. Maturoval v roce 1950 na gymnáziu v pražské Libni. V roce 1955 se stal promovaným filologem na oborech čeština a maďarština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně absolvoval interní vědeckou aspiranturu v oboru dějiny maďarské kultury na brněnské univerzitě u prof. Josefa Macůrka, roku 1961 získal titul CSc. Od roku 1968 byl vedoucím kabinetu balkanistiky a hungaristiky na FF MU. V letech 1994 až 1998 působil jako první velvyslanec České republiky v Maďarsku.

V roce 1996 mu byl udělen čestný titul dr. h. c. na Univerzitě v Miskolci. V témže roce získal Lotzovu medaili (nejvyšší vědecké ocenění v hungaristice) na IV. světovém hungaristickém kongresu v Římě.[1] O dva roky později byl dále vyznamenán řádem Maďarské republiky.

Zemřel 12. září 2010 v Brně. Byl ženatý se spisovatelkou Hanou Pražákovou, která zemřela v prosinci téhož roku. Vychovali spolu dvě dcery.[2]

Dcera PhDr. Markéta Hejkalová (roz. Pražáková) je známou VŠ pedagožkou, uznávanou překladatelkou finské literatury. Žije trvale v Havlíčkově Brodě, kde společně s manželem provozuje nakladatelství Hejkal.

Díla

  • Maďarská reformovaná inteligence v českém obrození – Praha, 1962
  • Josef Dobrovský als Hungarist und Finno-Ugrist – Brno, 1967
  • Slovenské dějiny v období feudalismu (od počátku do r. 1848) – Praha, 1974
  • Cseh-magyar párhuzamok. Tanulmányok a 18-19.századi művelődéstörténeti kapcsolatokról – Budapest, 1991 – ISBN 963-282-641-8
  • Dějiny Maďarska – Brno, 1993 – ISBN 80-210-0699-4
  • Lajos Kossuth – Brno, 1994 – ISBN 80-210-0927-6
  • Česko-maďarské kulturní vztahy od osvícenství do roku 1848 – Brno, 1994 – ISBN 80-210-0882-2
  • Kossuth Lajos. A magyar forradalom és szabadságharc cseh tükörben – Budapešť, 1998 – ISBN 963-85870-2-4
  • Životopis a přehled pracovních výsledků – Brno, 2000 – ISBN 80-210-2468-2
  • Ferenc Kazinczy a Brno – Brno, 2000 – ISBN 80-210-2366-X
  • Cseh-magyar történelmi kapcsolatok – Budapest, 2001 – ISBN 963-00-2949-9
  • Széchényi Ferenc és Csehország – Budapest, 2003 – ISBN 963-200-464-7
  • Maďarsko (Stručná historie států) – Libri, Praha, 2005 – ISBN 80-7277-269-4
  • Dějiny Uher a Maďarska v datech – Praha, 2010 – ISBN 978-80-7277-391-6
  • Má maďarská cesta. Česko-maďarský kontext středoevropských kulturních dějin – Brno, 2014 – ISBN 978-80-210-6797-4
  • Josef Dobrovský jako hungarista a ugrofinista. Brno 2019. ISBN 978-80-210-9266-2.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.muni.cz [online]. [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-24. 
  2. ↑ http://www.denik.cz/kratce/743764.html[nedostupný zdroj]

Literatura

PRAŽÁK, Richard: Životopis a přehled pracovních výsledků – Úplná bibliografie. Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2000.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“