Richard Trench, 2. hrabě z Clancarty
Richard Le Poer-Trench, 2. hrabě z Clancarty | |
---|---|
Hrabě z Clancarty jako britský vyslanec v Nizozemí (1817, Národní portrétní galerie) | |
Narození | 19. května 1767 Ballinasloe |
Úmrtí | 24. listopadu 1837 (ve věku 70 let) Kinnegad |
Alma mater | St John’s College |
Povolání | diplomat a politik |
Zaměstnavatel | Foreign Office |
Ocenění | velkokříž Řádu lázně |
Politická strana | Toryové |
Choť | Henrietta Margaret Staples (od 1796)[1] |
Děti | William Trench, 3rd Earl of Clancarty Lady Lucy Le Poer Trench[2] unknown daughter Le Poer Trench[2] Lady Louisa Augusta Anne Le Poer Trench[2] Harriet Kavanagh[2] Lady Emily Trench[2] … více na Wikidatech |
Rodiče | William Trench, 1st Earl of Clancarty a Anne Gardiner[2] |
Příbuzní | Power Le Poer Trench (sourozenec) Richard Trench, 4th Earl of Clancarty, Power Henry Le Poer Trench, Lady Sarah Le Poer Trench[2], Frederick Le Poer Trench[2], William Le Poer Trench[2] a Lady Anne Le Poer Trench[2] (vnoučata) |
Funkce | ambassador of the United Kingdom to the Netherlands (1813–1814) ambassador of the United Kingdom to the Netherlands (1817–1824) poslanec 1. parlamentu Spojeného království člen 2. parlamentu Spojeného království Člen 3. Parlamentu Spojeného království … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Le Poer Trench, 2. hrabě z Clancarty (Richard Le Poer Trench, 2nd Earl of Clancarty, 2nd Viscount Dunlo, 1st Viscount Clancarty, 2nd Baron Kilconnel, 1st Baron Trench, Marquess of Huesden) (18. května 1767, Irsko – 24. listopadu 1837, Irsko) byl britský státník a diplomat z bohaté irské šlechtické rodiny. Od mládí se uplatňoval v irském a britském parlamentu, později zastával řadu státních úřadů. V letech 1812–1818 byl britským ministrem obchodu, souběžně se v závěru napoleonských válek prosadil v diplomacii, několik let byl vyslancem v Nizozemí a v letech 1814–1815 jedním z britských zástupců na Vídeňském kongresu. Od roku 1805 byl po otci irským peerem, v roce 1815 se stal členem Sněmovny lordů.
Kariéra
Pocházel ze starobylé irské rodiny francouzského původu, narodil se do početné rodiny Williama Trenche, 1. hraběte z Clancarty (1741–1805). Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v mládí a bez potomstva, od roku 1803 jako otcův dědic užíval titul vikomt Dunlo. Středoškolské vzdělání získal v Irsku, poté vystudoval v Cambridge[3] a od roku 1793 působil jako právník. V letech 1796–1800 byl poslancem irského parlamentu, kde původně patřil k odpůrcům spojení Británie s Irskem, ale nakonec unii podpořil. V letech 1801–1805 byl poslancem britské Dolní sněmovny, kde se připojil k toryům[4]. V letech 1804–1806 byl komisařem kontrolního úřadu Východoindické společnosti, poté v roce 1807 znovu členem Dolní sněmovny. Mezitím v roce 1805 zdědil rodové tituly (platné pouze pro Irsko), od roku 1805 byl též guvernérem v hrabství Galway, od roku 1807 byl členem britské Tajné rady a členem výboru Tajné rady pro obchod a kolonie. V roce 1807 se vrátil do rodného Irska, kde zastával vysoké státní úřady. V roce 1807 byl náměstkem generálního poštmistra a v letech 1807–1809 irským generálním poštmistrem. V letech 1808-1815 byl jedním z volených zástupců irských peerů v britské Sněmovně lordů a v roce 1809 byl jmenován členem irské Tajné rady.
V roce 1812 se vrátil do Anglie, protože byl povolán funkce prezidenta úřadu pro obchod (1812–1818), v letech 1812–1814 byl zároveň nejvyšším mincmistrem (Maste of the Mint). Spolu s 2. hrabětem z Chichesteru zastával v letech 1814–1816 úřad generálního poštmistra. Mezitím se v závěru napoleonských válek uplatnil v diplomacii a v letech 1813–1814 byl vyslancem v Nizozemí. Poté byl jedním z britských zástupců na Vídeňském kongresu (1814–1815)[5] a v roce 1815 získal titul barona Trenche s platností pro celé Spojené království a stal se členem Sněmovny lordů. Stal se též rytířem Řádu lázně a zároveň v Nizozemí obdržel titul markýze z Huesdenu. V letech 1816–1823 byl znovu vyslancem v Nizozemí a v návaznosti na to postupně opustil vládní funkce v Británii. V roce 1821 obdržel hannoverský Řád Guelfů. Po návratu do Anglie získal v roce 1823 ještě britský titul vikomta Clancarty. Poté žil v soukromí, pouze v irských hrabstvích Galway a Connaught zastával čestné funkce.
Rodinné a majetkové poměry
V roce 1796 se oženil s Henriettou Staples (1770–1847), dcerou dlouholetého irského poslance Johna Staplese, která po matce pocházela z vlivné irské rodiny Conollyů. Měli spolu pět dcer a tři syny, dědicem titulů byl syn William Thomas Le Poer-Trench, 3. hrabě z Clancarty (1803–1872).
Richardův mladší bratr Power Trench (1770–1839) byl duchovním a v letech 1820–1839 arcibiskupem v Tuamu. Další bratr William Trench (1771–1846) sloužil v námořnictvu a dosáhl hodnosti kontradmirála.
Rodina Trenchů vlastnila rozsáhlé pozemky v irském hrabství Galway, kde jim patřilo přibližně 10 000 hektarů půdy. Jejich hlavním sídlem byl zámek Garbally House, který dnes funguje jako škola[6]
Odkazy
Literatura
- TARABA, Luboš: Vídeňský kongres; Praha, 2002 364 s. ISBN 80-86223-35-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Trench, 2. hrabě z Clancarty na Wikimedia Commons
- Rodokmen rodu hrabat z Clancarty dostupné online Archivováno 13. 8. 2020 na Wayback Machine.
- 2. hrabě z Clancarty na webu thepeerage
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c d e f g h i j Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Richard Trench na webu Cambridgeské univerzity dostupné online
- ↑ Richard Trench na webu britského parlamentu dostupné online
- ↑ ELBL, Pavel B.: Wellington. Britský buldok s tváří gentlemana; Praha, 2018 s. 337–349 ISBN 978-80-7497-247-8
- ↑ Majetek rodu Trenchů na webu hrabství Galway dostupné online Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Tinynanorobots, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Earl of Clancarty
Autor: Podle Jean-Baptiste Isabey , Licence: CC BY-SA 3.0
descriptive numbers:
1. Arthur Wellesley, 1st Duke of Wellington (UK)
2. Joaquim Lobo da Silveira (Portugal)
3. António de Saldanha da Gama (Portugal)
4. Count Carl Löwenhielm (Sweden)
5. Louis Joseph Alexis de Noailles (France)
6. Prince Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich (Austria)
7. Frédéric-Séraphin de La Tour du Pin Gouvernet (France)
8. Count Karl Robert Nesselrode (Russia)
9. Pedro de Sousa Holstein, 1st Count, 1st Marquess and 1st Duke de Palmela (Portugal)
10. Robert Stewart, Viscount Castlereagh (UK)
11. Emmerich Joseph de Dalberg (France)
12. Baron Johann von Wessenberg-Ampringen (Austria)
13. Prince Andrey Kirillovich Razumovsky (Russia)
14. Charles Stewart, 1st Baron Stewart (UK)
15. Pedro Gómez Labrador, Marquis of Labrador (Spain)
16. Richard Le Poer Trench, 2nd Earl of Clancarty (UK)
17. Nikolaus von Wacken (Recorder) (Österreichischer Staatskanzleirat, Freiherr 1823)
18. Friedrich von Gentz (Congress Secretary)
19. Baron Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt (Prussia)
20. William Schaw Cathcart, 1st Earl Cathcart (UK)
21. Prince Karl August von Hardenberg (Prussia)
22. Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, 1st Sovereign Prince de Bénévent (France)
23. Count Gustav Ernst von Stackelberg (Russia)