Richard von Bienerth-Schmerling

Richard von Bienerth-Schmerling
Místodržitel Dolních Rakous
Ve funkci:
1911 – 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceErich von Kielmansegg
NástupceOktavian Regner von Bleyleben
23. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
15. listopadu 1908 – 28. června 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceMax Wladimir von Beck
NástupcePaul Gautsch
19. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
2. června 1906 – 15. listopadu 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyMax Wladimir von Beck
PředchůdceKonrad Hohenlohe
NástupceGuido von Haerdtl
Ministr kultu a vyučování Předlitavska
Ve funkci:
11. září 1905 – 28. května 1906
(do 1. května 1906 jako správce)
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyPaul Gautsch, Konrad von Hohenlohe
PředchůdceWilhelm von Hartel
NástupceGustav Marchet

Narození2. března 1863
Verona
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. června 1918 (ve věku 55 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHietzingský hřbitov
RodičeKarl von Bienerth a Violetta Schmerling
Profesepolitik
CommonsRichard von Bienerth-Schmerling
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard von Bienerth-Schmerling, též hrabě Richard Bienerth (2. března 1863 Verona, dnes v Itálii3. června 1918 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1908–1911 předseda vlády Předlitavska, předtím ministr kultu a vyučování a ministr vnitra.

Biografie

Mládí a působení na úřednických postech

Byl synem c. k. polního podmaršála Karla Bienertha (1825–1882), po matce Violetě (1836–1907) byl vnukem rakouského politika Antona von Schmerlinga.[1] Vystudoval Theresianum ve Vídni a od roku 1884 pracoval ve státní službě. Od roku 1886 působil na ministerstvu kultu a vyučování, kde se v roce 1897 stal ministerským radou. V roce 1899 se stal viceprezidentem dolnorakouské zemské školské rady.[2]

Ministrem a předsedou vlády Předlitavska

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století. Nejprve se za druhé vlády Paula Gautsche stal dodatečně ministrem kultu a vyučování coby privizorní správce rezortu. Post si udržel i v následující vládě Konrada Hohenloheho. Funkci zastával v období 11. září 190528. května 1906. Pak byl v období 2. června 190615. listopadu 1908 ministrem vnitra ve vládě Maxe Becka.[3] V této funkci dohlížel na realizaci volební reformy (všeobecné rovné volební právo), podle které pak proběhly volby do Říšské rady roku 1907.[2]

Poté, co Beckova vláda skončila, byl následně od 15. listopadu 1908 do 28. června 1911 předsedou vlády Předlitavska (vláda Richarda Bienertha).[3] Jeho vláda byla koncipována jako úřednická (zasedali v ní jako ministři-krajané jen tři ministři z parlamentních frakcí). Mnohé rezorty byly obsazeny jen provizorně, vysokými ministerskými úředníky. Kladla si za cíl nadstranickou (nepolitickou) politiku a překlenutí rozporů v politické životě Předlitavska.[1] Dlouhodobě se ovšem potýkala (stejně jako většina předchozích vlád) s obstrukcemi, zejména českých poslanců parlamentu. V únoru 1908 proto Bienerth inicioval dočasné uzavření Říšské rady i českého zemského sněmu (v Praze dokonce vyhlášeno stanné právo[1]) a následně provedl rekonstrukci vlády, do níž povolal i některé politické ministry. Během mezinárodní krize okolo Rakousko-Uherské anexe Bosny a Hercegoviny se mu nicméně podařilo prosadit v parlamentu důležité zákony související s financováním armády (a při tomto hlasování se česká opozice rozštěpila). V únoru 1909 znovu odstavil Říšskou radu od fungování, když ji čeští poslanci opětovně zablokovali obstrukcemi při projednávání jazykových a územněsprávních zákonů pro Čechy. V polovině roku 1910 se vláda potýkala s další významnou krizí, když jí loajalitu vypověděl Polský klub. V prosinci 1910 proto Bienerth nabídl rezignaci. Setrval ale v úřadu ještě několik dalších měsíců. Po volbách do Říšské rady roku 1911, v nichž vládní tábor ztratil většinu (zejména propad českých i německých klerikálních stran), definitivně ukončil své působení v čele předlitavské vlády.[2][4]

Pozdější kariéra

V letech 1911–1915 zasedal na postu místodržícího Dolních Rakous.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 544. 
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bienerth-Schmerling, Richard Gf. (1863-1918), Ministerpräsident, s. 83–84. (německy) 
  3. a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589–591. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 545–549. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Count Richard von Bienerth-Schmerling.jpg
Richard Graf von Bienerth-Schmerling (1863-1918)
Imperial Coat of Arms of Austria.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915
Wappen Österreichische Länder 1915 (Mittel).png
Middle Coats of arms of Austrian Countries, designed in 1915, official draft Hugo Gerhard Ströhl. — Background transparency