Richtrův dům

Richtrův dům
Základní informace
Slohgotická architektura, klasicistní architektura a renesanční architektura
Poloha
AdresaMalé náměstí 459/11, Staré Město, ČeskoČesko Česko
UliceMalé náměstí, Michalská a Hlavsova
Souřadnice50°5′9,36″ s. š., 14°25′11,43″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38538/1-239 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richtrův dům, také Rychtrův dům, někdy zvaný Martinický či U Modrého jelena je dům čp. 459 na Starém Městě v Praze mezi Malým náměstím (č. 11) a Michalskou (č. 23 a 25) a Hlavsovou uličkou. Stojí mezi kostelem svatého Michala a domy U Zlaté lilie a U Zlatého orla. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Stavba

Dům stojí na několika původních parcelách, jejichž postavení se různě vyvíjelo, např. část z nich byla ve druhé polovině 14. století odprodána ke kostelu svatého Michala. Pod východním domem při Malém náměstí se zachovalo románské jádro, pravděpodobně z 1. poloviny 13. století. Domy byly několikrát goticky přestavovány a to až do výše 2. či 3. (v západní části) patra. Poslední gotické přestavby jsou datované do poslední čtvrtiny 14. století a na konec 15. století. V jednom z těchto domů zvaném „U Mouřenína“ měl ve 2. polovině 14. století lékárnu florentský apatykář Augustin, majitel zahrady na Slupi.[2] V druhé polovině 16. století proběhla renesanční přestavba, patrná zvláště u domů při Michalské ulici, které se přestavbou také zvýšily.

V letech 1714–1726 jednotlivé domy spojila a výsledný objekt přestavěla hraběnka Marie Josefa Martinicová. Dům byl upraven také barokně a v 3. čtvrtině 18. století rokokově. V roce 1798 byl na straně do Malého náměstí postaven klasicistní portikus od Johanna Ludwiga Krannera.

Telefonní centrála

V domě sídlilo od roku 1882 Pražské podnikatelství pro telefony, tedy první telefonní centrála v Praze. V prvních dnech sloužila centrála pouhým 10–13 majitelům telefonů, po několika měsících však již jich bylo 98.[3] Zrušena byla v rámci centralizace pražského vedení do budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici roku 1902, která tomuto účelu sloužila do výstavby a zprovoznění Městské telefonní ústředny na Žižkově o 25 let později.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-28]. Identifikátor záznamu 150530 : měšťanský dům U modrého jelena, Richtrův dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ PALIVEC, Viktor. Staropražské lékařské památky = Monumenta medica vetero Pragae. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 174 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-220-1. S. 151–157.
  3. ↑ Pražané si poprvé telefonovali před 135 lety, zdravili se „ha, hej“. iDNES.cz [online]. 2017-08-19 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ KRAUSOVÁ, Teresie. Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou. Praha, 2017. bakalářská. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Czumalo. s. 13–14. Dostupné online.

Literatura

  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 318–319. ISBN 80-200-0563-3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“