Riegrův slovník naučný

Slovník naučný
Původní názevSlovník naučný
Jazykčeština
Žánrencyklopedie
VydavatelIgnác Leopold Kober
Datum vydání1860–1874, 1890
Počet stran12 712
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riegrův slovník naučný (někdy též zvaný Koberův slovník naučný, vydáváno pouze jako Slovník naučný) je první česká všeobecná encyklopedie.[p. 1] Vycházela v letech 1860–1874 a 1890, má dvanáct dílů a obsahuje kolem 80 000 hesel na 12 712 stranách. Vydání patřilo k největším vydavatelským počinům Ignáce Leopolda Kobera. V hlavní redakci byli František Ladislav Rieger a lexikograf Jakub Malý, který sám vedl redakci po Riegrově návratu do veřejného života. Vzorem encyklopedie byl čtyřdílný Kleineres Brockhaus'sches Conversations-Lexikon für den Hausgebrauch (Malý Brockhaus) z roku 1854. Slovník výrazně čerpal z díla Františka Palackého, který také připravoval českou encyklopedii, jež ale nevyšla. Riegerův slovník byl naopak inspirací jak pro Stručný všeobecný slovník věcný (1873–1885), tak i pro Ottův slovník naučný (1888–1909) – Jakub Malý byl editorem i těchto dalších dvou děl.

Mezi přispěvatele encyklopedie patřily osobnosti jako Karel Jaromír Erben, Václav Vladivoj Tomek, Antonín Gindely, Václav Hanka, Eduard Grégr, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně a další.[2] Práce redakčního týmu na přípravě slovníku začaly na jaře 1858 a první svazek byl vydán koncem roku 1860 v nakladatelství Kober & Markgraf.[3] Dalších deset svazků poté následovalo až do roku 1874, přičemž část desátého a celý jedenáctý svazek byly tvořeny doplňky. V roce 1863 byl slovník doplněn postupně vycházejícím Názorným atlasem k Slovníku naučnému.[4] V letech 1885–1888 vyšlo u Kobera druhé vydání minimálně prvních devíti svazků Slovníku naučného.[5] Roku 1890 vyšel dvanáctý díl – první svazek nových doplňků a oprav v redakci Františka Bačkovského; další díly ale nebyly realizovány.

Přijetí

Při svém vydání se dočkal velmi pozitivního přijetí. Např. Josef Durdík o něm napsal[6]:

Slovník naučný náleží k oněm několika veledílům, které jako uhelné kameny literatury novočeské pevný základ daly a dávají budově její: Jungmannův Slovník, Šafaříkovy Starožitnosti, Palackého Dějiny.

[...]

Encyklopedie, které se od nynějška vydávati budou v Rusku i v Polsku, musí nyní slušný ohled věnovati Slovníku naučnému, považovati jej za jeden z hlavních pramenův svých.

Jedenáct let po vydání posledního dílu Masaryk zařadil v článku v Atheaeu Riegerův slovník seznam problematických částí české odborné literatury které si vyžadují nápravu[7]. Krátce poté se stal hlavním redaktorem Ottova slovníku.

K nejnutnějším požadavkům naši literatury patří přede všemi ''nový Náučný slovník''.

[...]

[Riegerův slovník] vychází teď podruhé -- ovšem jen u nás zase možno jest aby starý náučný slovník vycházel!

Díly

ČísloDílRokPočet stran
1.A – Bžeduchové18601028
2.C – Ezzelino1862562+543
3.F – Chyžice18631169
4.I – Lžidimitrij18651470
5.M – Ožice18661205
6.P – Quousque tandem18671171
7.R – Ržew18681220
8.S – Szyttler18701218
9.Š – Vogt18721349
10.W – Žygliňski
Doplňky
Aaronowicz – Nyström		1873550+467
11.Doplňky
Obach – Ristić		1874680
12.Doplňky a opravy
A – Gythonové		1890824

Poznámky

  1. ↑ Z českých slovníků je nejbližší předchůdce dvousvazkový Kapesní slovníček novinářský a konversační, který v letech 1850 a 1851 vydal Ludvík Ritter z Rittersbergu. Ten ale není všeobecnou encyklopedií (neobsahuje např. přírodní vědy či dějiny) a končí písmenem M.[1]

Reference

  1. ↑ Kapesní slovníček novinářský a konversační. [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Soupis přispěvatelů v Slovník naučný. Praha: I. L. Kober, 1860. S. c–d. 
  3. ↑ WINTERS, Stanley B. Sto let české encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 343–344. Dostupné online. 
  4. ↑ Názorný atlas k slovníku naučnému [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Slovník naučný [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ DURDÍK, Josef. Encyklopedismus a český Slovník naučný. Osvěta. 1874, roč. 4, s. 261–272. Dostupné online. 
  7. ↑ MASARYK, Tomáš G. Jak zvelebovati naši literaturu náukovou?. Athenaeum. June 15th 1885, roč. 2, čís. 9, s. 270–275. Dostupné online. 

Literatura

  • Balík, Stanislav. Riegrův slovník naučný a jeho tvůrci z řad právníků. (Poznámka k dějinám českého právnictví v letech 1860-1874.). In: Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. dr. Rostislava Nového / [Uspořádali]: Hojda, Zdeněk - Pešek, Jiří - Zilynská, Blanka Praha : FF UK, 1992 s. 283-288.
  • FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
  • HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
  • FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
  • WINTERS, Stanley B. Sto let české encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 339–400. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovník naučný, 1. díl.jpg
Slovník naučný, 1. díl