Riegrovo náměstí (Kroměříž)

Riegrovo náměstí
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Kroměříž
Poloha	49°17′49,69″ s. š., 17°23′38,66″ v. d.
Začíná na	Masarykovo náměstí
Končí na	Moravcova ulice
Historie
Datum vzniku	1567
Denominace	1911
Pojmenováno po	František Ladislav Rieger
Starší názvy	Spodní náměstí Nový trh Zelený trh Koňský trh[1]
Další údaje
Typ	náměstí
Délka	400 m
Šířka	70 m
Počet adres	53[2]
PSČ	767 01
Kód ulice	240257
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže ve Zlínském kraji. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části a po které se dostanete z třídy 1.máje (tvořící průjezd městem) kolem Starého pivovaru a radnice na Velké náměstí. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Popis

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky^[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Sturmer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Wolfganga, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (při kostele byl od 16. století i křesťanský hřbitov zrušený v roce 1788) s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky^[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky^[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky^[6] s číslem 23390/7-6009).

Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi (autorem je kroměřížský sochař Sylvestr Harna), českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi. Sylvestr Harna i Vladimír Škranc jsou pohřbeni na kroměřížském hřbitově.

V západní části náměstí se v měšťanském domě Blahoslavův sbor zapsaném jako nemovitá Kulturní památka České republiky^[7] s číslem 39566/7-6009 nachází Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kroměříži. O kousek dál stojí další nemovitá Kulturní památka České republiky^[8] s číslem 30382/7-6009 - Měšťanský dům Hirnlův. V roce 1868 koupil profesor chirurgie a babictví olomouckých lékařských studií a rektor olomoucké univerzity František Jan Mošner takzvaný Lampartovský dům č.p.136 (nyní č.p. 133). V tomto domě také zemřel a je pohřben na kroměřížském hřbitově v rodinné hrobce svého zetě Jana Kozánka.^[9] Dům zvaný Trtinovský na rohu Šafaříkovy ulice byl v letech 1921-1945 sídlem kroměřížské knihovny.^[10]

Na celém náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.

Galerie

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Riegrovo náměstí na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
• PINKAVA, Jaroslav. Kroměřížské hradby a brány / Zpravodaj Muzea kroměřížska 1987/2 str.13-26. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1987. 48 s. 
• Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž, 1945