Rienecké hrabství

Rienecké hrabství
Grafschaft Rieneck
 Mohučské kurfiřtstvípřed 11001559
16731806
Aschaffenburské knížectví 
Státní znak
znak
Geografie
Rieneck, Lohr
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
Mohučské kurfiřtstvíMohučské kurfiřtství
Následující
Aschaffenburské knížectvíAschaffenburské knížectví

Rienecké hrabství, či Hrabství Rieneck (německy Grafschaft Rieneck) bylo ve středověku hrabství na území Svaté říše římské v oblasti Dolních Frank, kterou vlastnili hrabata z Rienecku.

Historie

Mezi rokem 1168 a reformací

S rozšířením pevnosti v Rienecku v roce 1168 si hrabě Ludvík I. z Loonu a Rienecku vybral jako centrum své vlády město s hradem Rieneck, které bylo brzy označováno jako hrabství Rieneck. Hrad Rieneck byl jedním z nejdůležitějších opevnění ve würzburském regionu. Sídlem kraje však bylo od poloviny 13. století byl Lohr am Main, přesněji hrad Lohr.

Na konci 13. století k hrabství náležela velká část Spessartu, části Mohanského trojúhelníku (Maindreieck), „francká deska“ východně od Mainvierecku, oblast kolem Grünsfeldu a oblast z Nahe do Steigerwaldu. Až do roku 1271 k hrabství patřilo také Steinau an der Straße. Spor mezi mohučskými arcibiskupy a hrabaty z Rienecku o moc v západním Spessartu skončil toho roku vítězstvím mohučského arcibiskupa Wernera z Eppsteinu. Součástí mírové dohody bylo, že se hraběnka Alžběta z Rienecku provdala za Oldřicha I. Hanavského, spojence arcibiskupa v Mohuči, s bohatým trousseau, jehož součástí bylo město Steinau an der Strasse. [1] V roce 1366 se hrabství Rieneck stalo mohučským lénem.

Reformace a zánik hraběcí rodiny

Martin Luther a Filip Melanchthon hraběti Filipovi z Rienecku doporučili teologa Johanna Konrada Ulmera, aby na jeho panství zavedl reformační učení. 28. listopadu 1543 byl ve Wittenbergu vysvěcen Johannesem Bugenhagenem. Jeho činnost hraběcího dvorního kazatele v Lohru měla dalekosáhlé důsledky. Během jeho činnosti bylo nakonec v roce 1544 město a poté celé hrabství bez použití násilí reformováno.

Hrabě Filip III. z Rienecku úzce spolupracoval s hrabětem Filipem III. Hanavským (1526–1561) v otázkách reformace a dalších oblastech. Když bylo zřejmé, že hrabě z Rienecku zemře bez mužského dědice, požádal císaře Karla V. o případný převod lén na Hanavské a ten souhlasil. Ve témže roce však abdikoval a jeho nástupce Ferdinand I. nebyl schopen ujednání potvrdit, neboť chyběla odpovídající listina. Hrabě Filip III. z Rienecku zemřel jako poslední mužský člen své rodiny 3. září 1559 a Filip III. z Hanavy-Münzenbergu nemohl vymáhat své dědické nároky, léna tudíž připadla zpět Mohučskému kurfiřtství a biskupství ve Würzburgu. Od té doby byl Lohr administrativním sídlem mohučské vlády Rieneckého hrabství a Filip III z Hanavy-Münzenbergu převzal erb a jméno Rienecků do své titulatury.

Spor o dědictví však pokračoval i nadále. Nakonec vzniklo kondominium, které ze ¾ vlastnil mohučskému kurfiřtovi a z ¼ hanavsko-münzenberskému hraběti. Mohučskou část v roce 1673 odkoupil český hrabě Jan Hartvík z Nostic. V roce 1803 svůj podíl prodal dalším českým hrabatům z Colloreda a z Mansfeldu, kteří tak pro své panství dosáhli císařské bezprostřednosti.

V roce 1815 celé území Rieneckého hrabství připadlo Bavorsku.

Hrad Rieneck
Hrad Rieneck

Literatura

Externí odkazy

Reference

  1. Theodor Ruf: Hanau und Rieneck. Über das wechselhafte Verhältnis zweier benachbarter Adelsgeschlechter im Mittelalter. In: Neues Magazin für Hanauische Geschichte, 8. Bd., Nr. 6, S. 300–311 (304).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grafschaft Rieneck na německé Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1430-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Coat of arms of the Archbishopric of Mainz (1250).svg
Coat of arms of the Archbishopric of Mainz, version of the year 1250
RieneckGrafen.jpg
Self made coat of arm of the Grafen von Rieneck