Riftie hlubinná

Jak číst taxoboxRiftie hlubinná
alternativní popis obrázku chybí
Riftie hlubinná
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenkroužkovci (Annelida)
Třídamnohoštětinatci (Polychaeta)
PodtřídaPalpata
Řádrournatci (Canalipalpata)
Čeleďvláknonošci (Siboglinidae)
Rodriftie (Riftia)
M. L. Jones, 1981
Binomické jméno
Riftia pachyptila
M. L. Jones, 1981
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riftie hlubinná (Riftia pachyptila), někdy nazývaná bradatice[1], je hlubokomořský kroužkovec ze skupiny vláknonošců a jediný zástupce rodu riftie. Riftia pachyptila žije na dně Tichého oceánu v temnotě v hloubce přes 1,6 km v okolí tzv. černých kuřáků (black smokers). Riftie snášejí mimořádně vysoké teploty okolní vody a vysokou koncentraci síry. Dorůstají délky až 3 metrů a tloušťky kolem 5 cm, jsou tedy největšími žijícími kroužkovci.[2]

Anatomie a fyziologie

Dlouhé červovité tělo riftií je zakončeno červeným koncem, který slouží k výměně plynů, zejména sirovodíku, oxidu uhličitého, kyslíku a podobně. Velká část těla je krytá v bílých rourkách. Nemá trávicí soustavu, základní živiny se přivádějí do těla do specializovaného orgánu, trofozomu, který obsahuje symbiotické bakterie. Ty pak mohou tvořit až polovinu hmotnosti celé riftie a mění chemosynteticky (oxidací sulfanu) plyny přijaté z vody na organické látky. Tento proces objevila jako první Colleen Cavanaugh[3].

Červená barva riftií je způsobená specializovanými molekulami hemoglobinu. Riftia musela vyřešit problém, že musí dopravovat do trofozomu nejen kyslík, ale i sirovodík. Aby se neotrávila sulfanem, který má u normálního hemoglobinu „přednost“, má dva druhy hemoglobinu. První „velký hemoglobin“ váže kyslík, druhý „malý hemoglobin“ obsahuje 12 atomů zinku a váže sulfan.[4].

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku giant tube worm na anglické Wikipedii.

  1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=1922 Osel.cz – Symbióza vznikla z infekce
  2. McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ 3:e715 https://doi.org/10.7717/peerj.715
  3. Archivovaná kopie. www.oeb.harvard.edu [online]. [cit. 2008-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-23. 
  4. Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008, NIDM ČR, Praha

Literatura

  • Lhotský, Josef (2015). Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. Praha, Academia, 208 s.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Riftia tube worm colony Galapagos 2011.jpg
Photo of one of the largest concentrations of Riftia pachyptila observed, with anemones and mussels colonizing in close proximity. From the 2011 NOAA Galapagos Rift Expedition.
The original NOAA image has been modified by increasing brightness.