Rila (národní park)

Národní park Rila Национален парк Рила
IUCN kategorie II (Národní park)
Centrální rilská rezervace
Základní informace
Vyhlášení	24. únor 1992
Rozloha	810,46 km2
Poloha
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Rila
Umístění	Dupnica, Samokov
Souřadnice	42°10′59,88″ s. š., 23°34′59,88″ v. d.
Národní park Rila
Další informace
Web	rilanationalpark.bg
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní park Rila (bulharsky Национален парк Рила) je největší ze tří národních parků na území Bulharska, byl vyhlášen 24. února 1992 a jeho celková rozloha je 810 km². Leží v pohoří Rila na jihozápadě země. Byl vytvořen na ochranu několika rozdílných ekosystémů a také k rozmanitým historickým a kulturním účelům. V parku pramení jedna z nejdelších řek na Balkánském poloostrově – Marica. Park se nachází v nadmořských výškách 800 až 2925 m n. m. V parku se nachází 120 horských jezer, většinou ledovcového původu, a také nejvyšší vrchol Balkánského poloostrova – hora Musala.

Národní park Rila je jedním z největších chráněných území v Evropě, jeho částí jsou také čtyři přírodní rezervace – Parangalica, Centrální Rilská rezervace, Ibar a Skakavica. První dvě jsou pak součástí celosvětové sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO "Člověk a biosféra".

Přírodní vlastnosti

Podnebí

Celý park je v oblasti horského klimatu, s nadmořskou výškou převážně nad 1000 m. Podnebí hory Rila se nachází mezi středozemním a kontinentálním klimatickým pásmem. Nejnižší teploty v parku byly změřeny na jeho nejvyšším bodě – vrchu Musala. Nejnižší naměřená teplota v parku je -31,2 °C a nejvyšší naměřená teplota na vrchu Musala je 18,7 °C. Teplota zůstává nízká po devět měsíců v roce, i v létě teplota zřídka překročí 15 °C.

Rostlinstvo

Větší část území parku je pokryta stálezelenými lesy, od smrků a jedlí až po více druhů borovic. Dosud identifikované druhy vyššího rostlinstva představují 38,35 % celkového vyššího rostlinstva v Bulharsku. Počet endemitů (druhy s omezeným zeměpisným rozložením) je celkem 57, z toho 3 druhy jsou místní, 18 je bulharských a 36 balkánských. Celkový počet reliktů (druhy, pozůstatky minulých geologických epoch) v oblasti parku je 105 (74 druhů z doby ledové a 31 druhů z doby terciární). Z druhů vyššího rostlinstva v oblasti parku je v červené knize Bulharska zapsáno 98 druhů, to je 13 % všech druhů v této knize. 141 druhů jsou léčivé rostliny, 20 z nich je v červené knize a zákonem je chráněno 8 druhů. Dále se v parku nachází 282 druhů mechu, 233 druhů hub (11,6 % ze všech zjištěných v Bulharsku) a 130 druhů řas.

Lesy pokrývají 2/3 celého území parku, což je více než 1,5 % všech zalesněných ploch v Bulharsku. Nezalesněných ploch je okolo 10 500 hektarů a jsou v nich zahrnuty i alpské pastviny v nejvyšší části pohoří Rila.

Přírodní lesní plantáže představují skoro 60 % všech stromů, typově jsou zarostlé především smrkem ztepilým, jedlí a borovicí rumelskou. 36 % keřovitého rostlinstva je reprezentováno především borovicí kleč. Lesy, které patří do některé ze čtyř rezervací, představují více než 30 % všech lesů v parku.

Fauna

Fauna parku je velmi rozmanitá. Identifikováno je skoro 3000 bezobratlých živočichů a 172 druhů obratlovců. Nachází se zde okolo 100 druhů ptáků, což je 30 % ze všech v Bulharsku identifikovaných ptáků. Z druhů obratlovců v národním parku je více než 100 zapsáno v červené knize Bulharska a 15 i v červené knize Evropy. Z bezobratlých živočichů je tam 40, které jsou zahrnuty v mezinárodním seznamu pro ochranu přírody.

V národním parku Rila žije 48 druhů savců. Z toho je 10 druhů netopýrů, 22 druhů drobných a 16 druhů velkých savců. Některé z těchto druhů jsou balkánské endemity. Velký význam mají medvěd hnědý a kamzík a také vlk, jehož výskyt je v Bulharsku velmi omezený.

V oblasti parku hnízdí 99 druhů ptáků, což je téměř 1/3 z počtu všech druhů hnízdících v Bulharsku. Park se zaměřuje na základní populaci těchto druhů – tetřev hlušec, jeřábek lesní, koroptev, skřivan ouškatý, kavče žlutozubé, zedníček skalní a dalších. V parku se nacházejí populace některých druhů ptáků, které jsou vzácné, nebo na pokraji vyhynutí. Patří sem orel skalní, orel krátkoprstý, sokol stěhovavý, datel tříprstý, datel bělohřbetý a jiní.

Plazi a obojživelníci představují v parku celkem 80 druhů. To je poměrně vysoký počet, za který park vděčí především velkým rozdílům v nadmořské výšce, ale i klimatické rozmanitosti. Makedonský ještěr je balkánský endemit. Určeny jsou také tři pozůstalé druhy – čolek horský, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Čolek horský je na pokraji vyhynutí na celém světě.

V parku je mnoho vodních ploch – řek a jezer. Určeno je tam 18 druhů ryb, z těch jsou 3 ve světové stupnici ohrožených druhů. Druhy jako mřena skvrnitá a mřenka balkánská jsou balkánskými endemity.

Turismus

Rila je jedním z bulharských pohoří, ve kterém je turismus dobře vyvinutý. Na území parku se nachází vysoký počet letovisek, které jsou předurčeny pro zimní a letní turizmus. Také se tam nachází několik letovisek, které jsou navrženy především pro zimní turistiku. Jedno z nejpopulárnějších letovisek, které se nachází na území parku, se nazývá Borovec.

Národním parkem procházejí dvě evropské dálkové turistické trasy – E4 a E8. Kromě toho přes park vede hodně turistických stezek a chodníků. V oblasti parku funguje 17 chat, které disponují zhruba 1500 lůžky, a 4 přístřešky (zaslony), které jsou vyhrazeny pro úkryt při špatných meteorologických podmínkách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рила (национален парк) na bulharské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Rila na Wikimedia Commons
• (bulharsky) (anglicky) Oficiální stránka národního parku Rila
• (bulharsky) (anglicky) Informace o parku Rila