Rinky Hijikata

Rinky Hijikata
Rinky Hijikata na challengeru v Cary (2023)
Přezdívka	Rinks[1]
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	23. února 2001 (23 let)[2]
Místo narození	Sydney, Austrálie[2]
Bydliště	Sydney, Austrálie
Výška	178 cm[2]
Hmotnost	72 kg[2]
Profesionál od	2021[2]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 573 731 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	15–18
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 7 ITF
Nejvyšší umístění	70. místo (16. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
French Open	1. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon	3. kolo kvalifikace (2022)
US Open	4. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	25–20
Tituly	2 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění	23. místo (30. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2023)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240214a14. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rinky Hijikata (japonsky リンキー・ヒジカタ, * 23. února 2001 Sydney) je australský profesionální tenista japonského původu. Na grandslamu ovládl čtyřhru Australian Open 2023 s Jasonem Kublerem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 70. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 23. místě. Trénuje ho bývalý hráč druhé světové stovky Mark Draper.^[1][2]

Soukromý život

Narodil se roku 2001 v Sydney do rodiny japonských imigrantů Džunka a Makoty Hidžikatových.^[4] Sourozenci Šori a Kamiju závodně plavali. S tenisem začal před pátým rokem života. Na jeho rozvoji se trenérsky podíleli Ben Pyne, Jarrad Bunt a David Moore. V letech 2013–2016 vystudoval střední školu The King's School v Parramattě, na severním sydneyském předměstí. Univerzitní tenis hrál mezi roky 2020–2021 na University of North Carolina v Chapel Hill.^[5][1]

Tenisová kariéra

Ve čtyřhře Letních olympijských her mládeže 2018 v Buenos Aires vybojoval stříbrnou medaili spolu s Bulharem Adrianem Andrejevem.^[6] Na juniorském grandslamu si zahrál čtvrtfinále Australian Open 2018. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v prosinci 2018 na 9. místě.^[1]

V rámci okruhu ITF debutoval jako sedmnáctiletý v březnu 2018, když na úvod turnaje v australském Morningtonu, dotovaného 15 tisíci dolary, podlehl krajanu Matthewovi Dellavedovovi. Body do žebříčku ATP si poprvé připsal o týden později v témže areálu,^[1] kde postoupil do druhé fáze. V ní nestačil na Maxe Purcella. Premiérový titul v této úrovni tenisu si odvezl z arkansaského Fayettevillu během září 2019. Ve finále patnáctitísovky přehrál Američana Nicka Chappella ze šesté stovky žebříčku.^[7][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval lednovým Melbourne Summer Set 2022 po průchodu kvalifikací. V ní zdolal Denise Kudlu a devadesátého osmého hráče pořadí Henriho Laaksonena, čímž si připsal první kariérní výhru nad členem elitní světové stovky.^[8] Na úvod dvouhry však uhrál jen tři gamy na pozdějšího amerického finalistu Maxima Cressyho. Po dvou březnových titulech na ITF World Tennis Tour 2022 v kalifornských městech Bakersfield a Calabasas, se v dubnu poprvé posunul mezi tři sta nejlepších tenistů klasifikace.^[9] První zápas na túře ATP vyhrál na srpnovém Los Cabos Open 2022, kde zvládl kvalifikační soutěž. Ve druhé sadě úvodního kola dvouhry mu skrečoval 17letý Mexičan hrající na divokou kartu Rodrigo Pacheco Méndez. Poté jej vyřadila světová jednička a pozdější šampion Daniil Medveděv.^[1][10]

Po nezvládnutých kvalifikacích na Australian Open 2019, 2020, 2021 a 2022, rovněž tak ve Wimbledonu 2022, debutoval v hlavní soutěži grandslamu na US Open 2022 po zisku divoké karty.^[1] V úvodním kole však nenašel recept na světovou trojku Rafaela Nadala.^[7] První challenger ovládl v australském City of Playford během října 2022, když v závěrečných dvou utkáních proti Maxu Purcellovi i Riu Nogučimu ztratil vždy jen dva gamy. Bodový zisk jej posunul o 33 míst výše, poprvé do Top 160, na 159. příčku. Stal se tak nejmladším australským šampionem challengeru od 19letého Alexeje Popyrina v roce 2018.^[11]

Na Australian Open 2023 dokonal obrat ze stavu 0–2 na sety s německým kvalifikantem Yannickem Hanfmannem, než jej ve druhé fázi hladce porazila světová čtyřka Stefanos Tsitsipas.^[12] V mužské čtyřhře melbournského grandslamu, druhé deblové soutěži na turnajích velké čtyřky, triumfoval s krajanem Jasonem Kublerem. Hijikata jako 277. a Kubler 163. deblista světa mohli nastoupit až po udělení divoké karty. Cestou do finále zdolali tři nasazené páry, ve druhém kole turnajové šestky Glasspoola s Heliövaarou, ve čtvrtfinále druhý světový pár Koolhofa s Nealem Skupskim a v semifinále Granollerse se Zeballosem.^[13] Ve třetím kole přitom odvrátili mečbol Brkićovi s Escobarem.^[14] V boji o titul zdolali monacko-polský pár Hugo Nys a Jan Zieliński. Stali se tak pátou nenasazenou dvojicí, a první na divokou kartu v otevřené éře, která vyhrála Australian Open. Bodový zisk jej po skončení premiérově posunul do elitní světové stovky i padesátky, na 33. místo deblového žebříčku.^[15][16] Jako hráč druhé světové stovky obdržel divokou kartu do svého třetího majoru na US Open 2023. Přes Pavla Kotova, Mártona Fucsovicse a Č’-čen Čanga poprvé prošel do grandslamového osmifinále, v němž nestačil na světovou desítku Francese Tiafoea. Bodový zisk mu po skončení zajistil debut v první světové stovce.^[17][18]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2023	Australian Open	tvrdý	Jason Kubler	Hugo Nys Jan Zieliński	6–4, 7–6(7–4)

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	28. ledna 2023	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Jason Kubler	Hugo Nys Jan Zieliński	6–4, 7–6(7–4)
Finalista	1.	19. února 2023	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Reese Stalder	Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer	3–6, 4–6
Vítěz	2.	22. října 2023	Tokio, Japonsko	tvrdý	Max Purcell	Jamie Murray Michael Venus	6–4, 6–1
Finalista	2.	únor 2024	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	William Blumberg	Max Purcell Jordan Thompson	4–6, 6–2, [8–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (9 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	září 2019	Fayetteville, Spojené státy	tvrdý	Nick Chappell	2–6, 6–2, 6–1
2.	červenec 2021	Monastir, Tunisko	tvrdý	Valentin Vacherot	6–3, 6–1
3.	červenec 2021	Edwardsville, Spojené státy	tvrdý	Strong Kirchheimer	6–3, 6–1
4.	září 2021	Sierre, Švýcarsko	antuka	Oliver Crawford	7–6, 6–1
5.	říjen 2021	Calabasas, Spojené státy	tvrdý	Tristan Boyer	3–6, 7–6, 6–2
6.	březen 2022	Bakersfield, Spojené státy	tvrdý	Keegan Smith	6–1, 7–5
7.	březen 2022	Calabasas, Spojené státy	tvrdý	Charles Broom	7–5, 6–2
1.	říjen 2022	Playford, Austrálie	tvrdý	Rio Noguči	6–1, 6–1
2.	únor 2023	Burnie, Austrálie	tvrdý	James Duckworth	6–3, 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	říjen 2021	Loulé, Portugalsko	tvrdý	Mick Veldheer	Gonçalo Falcão Tomás Lipovšek Puches	6–2, 6–3
2.	únor 2022	Santo Domingo, Dominikánská republika	tvrdý	Henry Patten	Sü Jü-siou Wu Tchung-lin	2–6, 7–6(7–4), [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rinky Hijikata na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rinky Hijikata na Wikimedia Commons
• Rinky Hijikata na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Rinky Hijikata na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Rinky Hijikata v databázi Olympedia (anglicky)