Rio Preisner
| Rio Preisner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. listopadu 1925 Mukačevo  Československo |
| Úmrtí | 2. srpna 2007 (ve věku 81 let) Indianola, Pensylvánie  Spojené státy americké |
| Pseudonym | Egon Feigel |
| Povolání | spisovatel, vysokoškolský učitel, překladatel, básník, bohemista, germanista, literární vědec, pedagog a teatrolog |
| Témata | germanistika, bohemistika, literární věda, poezie, literatura, politická filozofie, pedagogika, překladatelská činnost a teatrologie |
| Ocenění | medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} 1. stupeň (2000) |
| Politická příslušnost | KDU-ČSL |
| Manžel(ka) | Olga Preisnerová |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Profesor Rio Preisner (13. listopadu 1925 Mukačevo, Československo – 2. srpna 2007 Indianola, Pensylvánie) byl český katolický a konzervativně orientovaný pedagog, básník, filosof, spisovatel, překladatel a teatrolog.
Život
Komunistický režim v Československu velmi omezil jeho možnosti vědecky pracovat a publikovat, strávil dva roky u PTP (1952–1954) a v roce 1968 s celou rodinou uprchl za hranice. Nejprve přebýval ve Vídni a v roce 1969 přesídlil do USA, kde působil jako profesor germanistiky na Pennsylvania State University (1969–1992).
Kromě jeho vysoce ceněných překladů z němčiny a odborných germanistických prací je autorem další rozsáhlé vlastní tvorby, z níž nejznámější je Americana – dvoudílná esejistická práce o moderní Americe. Pod pseudonymem Egon Feigel přeložil knihu Cesta kolem světa podniknutá Dr. Johannem Forsterem a jeho synem [Johannem] Georgem Forsterem v letech 1772–1775 na lodi "Resolution" pod velením kapitána Cooka.[1]
Ocenění
V roce 1995 získal Cenu Jana Zahradníčka.
V roce 2000 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně
Bibliografie
Úvahy
- Johann Nepomuk Nestroy. Tvůrce tragické frašky (1968)
- Kritika totalitarismu. Fragmenty. 1. Sázka o člověka (1973)
- Aspekte einer provokativen tschechischen Germanistik 1, 2 (1978)
- Kultura bez konce (1981)
- Česká existence (1984)
- Meditationen über Mitteleuropa (1986)
- Až na konec Česka (1987)
- Americana. Zpráva o velmoci 1, 2 (1992)
- O životě a smrti konzervatismu (1999)
Beletrie
- Kapiláry (1968)
- Odstup (1977)
- Zvíře dětství (1978)
- Zasuto (1980)
- Královská cesta. Palimpsest (1989)
- Visuté mosty. Pády (1992)
- Praha za časů plujících ker (1992)
Reference
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 625.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rio Preisner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rio Preisner
- Preisnerovy eseje na ČRo Vltava
- Stručný životopis Archivováno 8. 3. 2009 na Wayback Machine. na stránkách nakladatelství Atlantis
- Miloš Doležal: Rio Preisner - muž, který krotil blábol v řád
- Pocta Rio Preisnerovi
- Zemřel Rio Preisner - prorok smrti konzervativizmu
- Rio Preisner a 15 etud o lidských právech
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
This is a cropped photograph of Rio Preisner and myself. It was taken by a family member with my camera and is completely my property.