Rio Tinto (společnost)

Rio Tinto
Logo
(c) Canley from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0 Centrála koncernu v australském Melbourne
Základní údaje
Datum založení	1873
Adresa sídla	Melbourne, Austrálie
Klíčoví lidé	Jean-Sébastien Jacques
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	kov a těžba
Produkty	hliník
Tržní kapitalizace	33 mld. AU$ (2021)[1]
Majitelé	Aluminum Corporation of China Limited (13,1 %) BlackRock (8,4 %)
Dceřiné společnosti	Rio Tinto Alcan Hathor Exploration Pilbara Iron Rio Tinto Aluminium Rio Tinto (France) Rio Tinto (United States) Rio Tinto (Canada)
Identifikátory
Oficiální web	www.riotinto.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rio Tinto je nadnárodní těžařská společnost s centrálami v britském Londýně a australském Melbourne. Tato původně britská společnost zahájila svou těžební činnost v roce 1873 ve španělské Andalusii, konkrétně v okolí řeky Rio Tinto (v překladu Červená řeka). Měděný důl Corta Atalaya v provincii Huelva, provozovaný v místech, kde se těžila měděná a železná ruda již od doby bronzové, byl nějvětším povrchovým dolem v Evropě. Odtud také pochází název korporace.^[2]

Činnost firmy

Firma patří mezi významné producenty železné rudy, bauxitu, hliníku, mědi, molybdenu, zlata, diamantů, uhlí, uranu, oxidu titaničitého nebo boru.

Kritika

Těžební aktivity firmy vyvolaly celou řadu problémů v řadě zemí celého světa.^[zdroj?]

Zátoka císařovny Augusty

V 70. a v 80. letech 20. století byla Zátoka císařovny Augusty (Papua Nová Guinea) znečištěna odpadem z dolu Panguna – jednoho z největších měděných dolů na světě. Tento problém přispěl ke vzniku separatistické Bougainvillské revoluční armády a k občanské válce na ostrově v letech 1989 až 1997.

Jeskyně v Juukan Gorge

V rámci těžby železa v květnu 2020 společnost nenávratně zničila jeskyně v Juukan Gorge, lokalizované v Hamersleyově pohoří v Austrálii. Jeskyně byly posvátné pro Aboridžince, tedy původní obyvatele Austrálie. Archeologické nálezy zde dokládaly lidské osídlení již před 46 000 lety. Společnost Rio Tinto starověké jeskyně odpálila navzdory sedmileté snaze místních obyvatel o jejich ochranu. Podle zástupců UNESCO jejich zničení představuje nenávratnou ztrátu pro lidské kulturní dědictví.^[3]

V prosinci 2020 nařídila vyšetřovací komise australského parlamentu těžařské společnosti Rio Tinto zrekonstruovat zničený jeskynní systém a zaplatit odškodnění australským domorodcům za zničení jejich posvátného místa.^[4][5][6]

Mokrsko

V 90. letech 20. století dceřiná firma Rio Tinto Zinc (RTZ) vyhrála mezinárodní výběrové řízení na průzkum ložisek zlata v České republice a projevila zájem o povolení těžbě zlata u obce Mokrsko ve středním Povltaví. Ta by představovala jámový lom o rozměrech 400 × 600 metrů a hloubce 200 metrů v prostoru Veselého vrchu a těžbu asi 50 miliónů tun horniny pro získání asi 40 tun zlata. Záměr vyvolal značný odpor veřejnosti^[7] a těžba nebyla povolena.

Odkazy

Reference

Související články

• Štola Josef (Chotilsko)
• Důl Rössing
• Důl Bingham Canyon
• Niolam

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rio Tinto na Wikimedia Commons

• Stránky Rössing Uranium Mine (anglicky)

• (anglicky) Rio Tinto oficiální stránka firmy
• (anglicky) Rio Tinto Coal Australia stránka australské dceřiné firmy