Rita Kirstová
| Rita Kirstová | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-J0705-0025-001 / CC-BY-SA 3.0 Rita Kirstová v roce 1970 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 21. října 1950 (74 let) Großgrimma |
| Stát |  Německo |
| Choť | Joachim Kirst |
| Příbuzní | Jutta Kirstová (švagrová) |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Účasti na LOH | 1968, 1972, 1976 |
| Účasti na ME | 1969, 1971, 1974 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Madrid 1968 | skok do výšky |
| zlato | Bělehrad 1969 | skok do výšky |
| bronz | Vídeň 1970 | skok do výšky |
| zlato | Grenoble 1972 | skok do výšky |
| bronz | Göteborg 1974 | skok do výšky |
Rita Kirstová, rozená Rita Schmidtová (* 21. října 1950 Großgrimma, Sasko-Anhaltsko) je bývalá východoněmecká atletka, trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Sportovní kariéra
V roce 1968 získala zlatou medaili na evropských halových hrách (od roku 1970 halové mistrovství Evropy) v Madridu. V témže roce reprezentovala poprvé na Letních olympijských hrách, které se konaly v mexickém hlavním městě Ciudad de México. Umístila se zde na pátém místě, když překonala na druhý pokus 178 cm. Na této olympiádě mělo Československo ve finále tři výškařky, když na šestém místě byla Mária Mračnová, čtvrtá Jaroslava Valentová a olympijské zlato získala za 182 cm Miloslava Rezková.[1]
O rok později získala druhé zlato na EHH v Bělehradu a skončila těsně pod stupni vítězů, čtvrtá na mistrovství Evropy v Athénách. Z prvního ročníku halového mistrovství Evropy ve Vídni 1970 si odvezla bronzovou medaili. V roce 1971 na evropském šampionátu v Helsinkách skončila podruhé na čtvrtém místě. V následujícím roce se stala ve francouzském Grenoblu halovou mistryní Evropy, když jako první výškařka v hale překonala hranici 190 cm.[2] Na Letních olympijských hrách v Mnichově 1972 zdolala 185 cm, což ve třiadvacetičlenném finále stačilo na páté místo.[3]
Z halového mistrovství Evropy v Göteborgu 1974 si odvezla stejně jako z Vídně bronz. V témže roce se konalo mistrovství Evropy v Římě, kde překonala laťku ve výšce 189 cm, avšak potřetí za sebou skončila na tomto šampionátu čtvrtá. V roce 1976 reprezentovala na olympiádě v Montrealu, kde však neprošla sítem kvalifikace.
Osobní rekordy
Osobní život
V listopadu roku 1972 se provdala za desetibojaře Joachima Kirsta, který se stal v roce 1969 a 1971 mistrem Evropy.[4] Jeho bratr, výškař Edgar Kirst se mj. v roce 1976 oženil s výškařkou Juttou Krautwurstovou, která na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě získala bronzovou medaili.
Odkazy
Reference
- ↑ Athletics at the 1968 Ciudad de México Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06. (anglicky)
- ↑ World Indoor Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Athletics at the 1972 München Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-17. (anglicky)
- ↑ Profile: Joachim Kirst [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-16. (anglicky)
Externí odkazy
- Rita Kirstová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rita Kirstová na Wikimedia Commons - Profil na Munzinger.de (německy)
- Profil na Sports-Reference.com (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J0705-0025-001 / CC-BY-SA 3.0
