Rivalita Chelsea a Arsenalu
Chelsea FC vs. Arsenal FC | |
---|---|
Severozápadní londýnské derby | |
Lokalita | Londýn |
Týmy | Chelsea Arsenal |
První utkání | 9. listopadu 1907 Football League Chelsea 2:1 Arsenal |
Poslední utkání | 21. října 2023 Premier League Chelsea 2:2 Arsenal |
Stadiony | Stamford Bridge (Chelsea) Emirates Stadium (Arsenal) |
Statistiky | |
Počet utkání | 208 |
Nejvíce vítězství | Arsenal (82) |
Nejlepší střelec | Didier Drogba (13) |
Nejvyšší vítězství | Chelsea – Arsenal 6:0 (22. března 2014)[1] |
Celková bilance | Chelsea: 66 Remíza: 60 Arsenal: 82 |
Rivalita Chelsea FC - Arsenal FC je soupeření mezi londýnskými profesionálními fotbalovými kluby Chelsea Football Club a Arsenal Football Club. Chelsea hraje své domácí zápasy na Stamford Bridge, zatímco Arsenal hraje své domácí zápasy na stadionu Emirates.
Celkově Arsenal vyhrál v historii soupeření více zápasů, když zvítězil 82krát oproti 66 zápasům Chelsea a 60krát remizoval (k 21. říjnu2023).[2] Rekordní výhrou Arsenalu bylo vítězství 5:1 v zápase první divize na Stamford Bridge 29. listopadu 1930. Rekordní výhrou Chelsea bylo vítězství 6:0 na Stamford Bridge v Premier League 22. března 2014. Didier Drogba je držitelem rekordu v počtu gólů v derby, když ve všech soutěžích vstřelil 13 branek.[3]
Kluby se utkaly v pěti velkých finále: ve finále FA Cupu 2002, které Arsenal vyhrál 2:0, ve finále Ligového poháru 2007, které Chelsea vyhrála 2:1, ve finále FA Cupu 2017, které Arsenal vyhrál 2:1, ve finále Evropské ligy 2019, které Chelsea vyhrála 4:1, a ve finále FA Cupu 2020, které Arsenal vyhrál 2:1.
Pozadí
Ačkoli se nikdy nepovažovali za primární rivaly, jako dva největší a nejúspěšnější londýnské kluby mezi sebou vždy měli silnou jehlu, která se datuje až do 30. let minulého století. Jejich vzájemné zápasy často přitahovaly velké návštěvy.
V poslední době je rivalita Arsenalu a Chelsea považována za důležité derby až po vzestupu Chelsea do nejvyšší anglické soutěže Premier League v roce 2000, kdy oba týmy začaly neustále soupeřit o titul v Premier League.
Podle internetového průzkumu mezi fanoušky v prosinci 2003 fanoušci Arsenalu, kteří na průzkum odpověděli, uvedli, že Chelsea považují za svého třetího rivala po Manchesteru United a Tottenhamu Hotspur.[4]
Fanoušci Chelsea, kteří se průzkumu zúčastnili, uvedli, že za svého hlavního rivala považují Arsenal, tradičnějšími soupeři jsou však Tottenham a Fulham.[4]
V průzkumu sčítání fotbalových fanoušků z roku 2008 označili fanoušci Arsenalu za klub, který nemají nejraději, Chelsea, před tradičním rivalem Tottenhamem. Fanoušci Chelsea označili Arsenal za druhý nejneoblíbenější klub, hned za Liverpoolem.[5] V článku Bleacher Report z roku 2014 je Arsenal druhým nejnenáviděnějším soupeřem Chelsea.[6]
Historie
První ligové utkání mezi oběma týmy se odehrálo 9. listopadu 1907 na Stamford Bridge. Jednalo se o první zápas první fotbalové ligy mezi dvěma londýnskými kluby, na který přišlo 65 000 diváků.[7] Na zápas mezi kluby na Stamford Bridge v roce 1935 přišlo 82 905 diváků,[8] což je druhá nejvyšší zaznamenaná návštěva na anglickém ligovém zápase.[9] V 50. letech 20. století se oba týmy střetly ve dvou těsných semifinále FA Cupu, přičemž v obou případech zvítězil Arsenal. V šedesátých letech 20. století v tomto souboji dominovala Chelsea, která během desetiletí zaznamenala 14 vítězství, dvě remízy a pouhé dvě prohry.[10]
Oba týmy se střetly ve čtvrtfinále Ligy mistrů 2003/04. Chelsea vyhrála 3:2 na zápasy a postoupila do semifinále.[11]
V roce 2006 ještě více rozdmýchal rivalitu přestup Ashleyho Colea z Arsenalu do Chelsea, jelikož Cole byl několik měsíců předtím přistižen na schůzce s představiteli Chelsea.[12]
Jedním z nejznámějších incidentů bylo finále fotbalového ligového poháru v roce 2007. Zápas poznamenaly potyčky, do nichž se zapojili Frank Lampard, Cesc Fàbregas a další, které vyústily ve žluté karty pro tyto dva a tři další vyloučené hráče, vyloučení Emmanuela Adebayora a incidenty, kdy fanoušci Chelsea házeli na hráče Arsenalu celer,[13] což vedlo média k tomu, že zápas nazvala „finále poháru v chrapotu“.[14][15] Zápas skončil vítězstvím Chelsea 2:1.
27. prosince 2010 přijela Chelsea na Emirates, kde Arsenal porazila pětkrát v řadě rozdílem 13:2, ale Arsenal nakonec zvítězil 3:1.[16][17]
Dne 29. října 2011 vyhrál Arsenal na Stamford Bridge 5:3 poté, co se dvakrát prosadil, přičemž Robin van Persie vstřelil dva pozdní góly a zkompletoval svůj hattrick. Tento zápas je všeobecně považován za jeden z nejpamátnějších a nejlepších zápasů mezi oběma stranami.[18][19][20][21]
22. března 2014, v tisícím zápase Arséna Wengera ve funkci, vyhrála Chelsea 6:0. To znamenalo nejvíce gólů, které Chelsea proti Arsenalu vstřelila, největší vítězství Chelsea proti Arsenalu a zároveň nejtěžší porážku, kterou Wenger v Arsenalu utrpěl.[22] K významným událostem zápasu patřilo odskočení Chelsea do tříbrankového vedení během 15 minut a vyloučení Kierana Gibbse rozhodčím Andre Marrinerem za hru rukou, které se dopustil jeho spoluhráč Alex Oxlade-Chamberlain.[23]
5. října 2014 porazila Chelsea Arsenal 2:0, což znamenalo, že manažer Arsenalu Wenger nevyhrál nad José Mourinhem už dvanáctkrát. V tomto zápase také poprvé nastoupil proti svému bývalému klubu za Chelsea bývalý kapitán Arsenalu Cesc Fàbregas, který si připsal asistenci u gólu Diega Costy. Zápas je však nejvíce známý kvůli rvačce u postranní čáry, ke které došlo mezi manažery v technické zóně během ostrého zápasu.[24] 2. srpna 2015 Wenger konečně zaznamenal vítězství proti Mourinhovi, když porazil Chelsea 1:0 v FA Community Shield 2015.[25]
24. září 2016 porazil Arsenal na Emirates Stadium Chelsea 3:0. Bylo to poprvé od roku 2013, kdy Arsenal skóroval proti Chelsea, a první výhra Arsenalu nad The Blues od roku 2011 v Premier League. Všechny tři góly vstřelili v prvním poločase Alexis Sánchez, Theo Walcott a Mesut Özil.[26][27] Byla to nejvyšší výhra Arsenalu nad Chelsea od roku 1997.[28]
Oba týmy se střetly ve finále FA Cupu v roce 2017, kde Arsenal získal svou rekordní 13. trofej FA Cupu, když porazil Chelsea 2:1.[29] Arsenal zopakoval tento úspěch v FA Community Shield v roce 2017, kdy vyhrál 4:1 na penalty poté, co zápas skončil 1:1. Bylo to také poprvé, kdy fotbalová asociace použila systém „ABBA“ pro zahrávání pokutových kopů.[30] 29. května 2019 se oba týmy setkaly v historicky prvním evropském finále, stalo se tak v Evropské lize, kde Chelsea porazila Arsenal 4:1 a získala svůj druhý titul v této soutěži.[31] Tento zápas byl zároveň posledním zápasem kariéry Petra Čecha, který za oba týmy hrál v letech 2004-2019.[32] V následující sezóně se Arsenal a Chelsea utkaly v dalším finále FA Cupu, které skončilo vítězstvím Arsenalu 2-1 dvěma góly Pierra-Emericka Aubameyanga a zajistilo mu 14. titul.[33]
V Premier League 2020/21 dokončil Arsenal své první „double“ v Premier League nad Chelsea od sezóny 2003/04, když vyhrál oba zápasy sezóny.[34]
Hráči, kteří hráli za oba týmy nebo je vedli
Níže jsou uvedeni hráči a manažeři, kteří za oba kluby hráli nebo je vedli.[35][36][37]
Chelsea poté Arsenal
- Tommy Lawton (jako hráč: Chelsea 1945–1947; Arsenal 1953–1955)
- Bill Dickson (jako hráč: Chelsea 1947–1953; Arsenal 1953–1956)
- John Hollins (jako hráč: Chelsea 1963–1975 a 1983–1984; Arsenal 1979–1983; as manager: Chelsea 1985–1988)
- George Graham (jako hráč: Chelsea 1964–1966; Arsenal 1966–1972; jako trenér: Arsenal 1986–1995)
- Stewart Houston (jako hráč: Chelsea 1967–1972; jako dočasný trenér: Arsenal 1995 and 1996)
- Alan Hudson (jako hráč: Chelsea 1969–1974 a 1983–1984; Arsenal 1976–1978)
- Colin Pates (jako hráč: Chelsea 1979–1988; Arsenal 1990–1993)
- William Gallas (jako hráč: Chelsea 2001–2006; Arsenal 2006–2010)
- Lassana Diarra (jako hráč: Chelsea 2005–2007; Arsenal 2007–2008)
- Yossi Benayoun (jako hráč: Chelsea 2010–2013; na hostování v Arsenalu 2011–2012)
- Petr Čech (jako hráč: Chelsea 2004–2015; Arsenal 2015–2019)
- David Luiz (jako hráč: Chelsea 2011–2014 a 2016–2019; Arsenal 2019–2021)
- Willian (jako hráč: Chelsea 2013–2020; Arsenal 2020–2021)
- Jorginho (jako hráč: Chelsea 2018–2023; Arsenal 2023–současnost)
- Kai Havertz (jako hráč: Chelsea 2020–2023; Arsenal 2023–současnost)
Arsenal poté Chelsea
- Sandy MacFarlane (jako hráč: Arsenal 1896–1897; Chelsea 1913–1914)
- Jimmy Sharp (jako hráč: Arsenal 1905–1908; Chelsea 1912–1915)
- Leslie Knighton (jako trenér: Arsenal 1919–1925; Chelsea 1933–1939)
- Bob Turnbull (jako hráč: Arsenal 1923–1924; Chelsea 1925–1928)
- Ted Drake (jako hráč: Arsenal 1934–1945; jako trenér: Chelsea 1952–1961)
- Tommy Docherty (jako hráč: Arsenal 1958–1961; Chelsea 1961–1962; jako trenér: Chelsea 1961–1967)
- Allan Young (jako hráč: Arsenal 1959–1961; Chelsea 1961–1969)
- Tommy Baldwin (jako hráč: Arsenal 1964–1966; Chelsea 1966–1974)
- Graham Rix (jako hráč: Arsenal 1975–1988; Chelsea 1995)
- Clive Allen (jako hráč: Arsenal 1980; Chelsea 1991–1992)
- Peter Nicholas (jako hráč: Arsenal 1981–1983; Chelsea 1988–1991)
- David Rocastle (jako hráč: Arsenal 1984–1992; Chelsea 1994–1998)
- Emmanuel Petit (jako hráč: Arsenal 1997–2000; Chelsea 2001–2004)
- Nicolas Anelka (jako hráč: Arsenal 1997–1999; Chelsea 2008–2012)
- Ashley Cole (jako hráč: Arsenal 1999–2006; Chelsea 2006–2014)
- Cesc Fàbregas (jako hráč: Arsenal 2003–2011; Chelsea 2014–2019)
- Olivier Giroud (jako hráč: Arsenal 2012–2018; Chelsea 2018–2021)
- Pierre-Emerick Aubameyang (jako hráč: Arsenal 2018–2022; Chelsea 2022–současnost)
Trofeje
Mezinárodní soutěže | Chelsea | Arsenal |
---|---|---|
Liga mistrů UEFA | 2 | 0 |
Evropská liga UEFA | 2 | 0 |
Pohár vítězů pohárů | 2 | 1 |
Superpohár UEFA | 2 | 0 |
Veletržní pohár | 0 | 1 |
Mistrovství světa ve fotbale klubů | 1 | 0 |
Národní soutěže | Chelsea | Arsenal |
First Division / Premier League | 6 | 13 |
FA Cup | 8 | 14 |
League Cup | 5 | 2 |
Community Shield | 4 | 17 |
Celkově | 32 | 48 |
Statistiky utkání
- Aktuální k datu 21. října 2022.[2]
Klub | Zápasy | V | R | P |
---|---|---|---|---|
Liga | ||||
Chelsea | 173 | 54 | 51 | 68 |
Arsenal | 173 | 68 | 51 | 54 |
FA Cup | ||||
Chelsea | 21 | 5 | 6 | 10 |
Arsenal | 21 | 10 | 6 | 5 |
EFL Cup | ||||
Chelsea | 8 | 4 | 1 | 3 |
Arsenal | 8 | 3 | 1 | 4 |
Liga mistrů UEFA | ||||
Chelsea | 2 | 1 | 1 | 0 |
Arsenal | 2 | 0 | 1 | 1 |
Evropská liga UEFA | ||||
Chelsea | 1 | 1 | 0 | 0 |
Arsenal | 1 | 0 | 0 | 1 |
Community Shield | ||||
Chelsea | 3 | 1 | 1 | 1 |
Arsenal | 3 | 1 | 1 | 1 |
Celkově | ||||
Chelsea | 208 | 66 | 60 | 82 |
Arsenal | 208 | 82 | 60 | 66 |
Výsledky
Premier League (1992—současnost)
|
|
- Shrnutí
- Aktuální k datu 21. listopadu 2022.[44]
|
|
Nejvyšší návštěvy
- Arsenal 2:1 Chelsea: 89 472 (27. května 2017), Wembley (neutrální)[45]
- Arsenal 1:2 Chelsea: 88 103 (18. dubna 2009), Wembley (neutrální)[46]
- Arsenal 1:0 Chelsea: 85 437 (2. srpna 2015), Wembley (neutrální)[47]
- Arsenal 1:1 Chelsea: 83 325 (6. srpna 2017), Wembley (neutrální)[48]
- Chelsea 1:1 Arsenal: 82 905 (12. října 1935), Stamford Bridge (domov Chelsea)[8]
- Arsenal 2:0 Chelsea: 73 963 (4. května 2002), Millennium Stadium (neutrální)[49]
- Arsenal 1:2 Chelsea: 70 073 (25. února 2007), Millennium Stadium (neutrální)[50]
- Arsenal 1:1 Chelsea: 68 084 (5. dubna 1952), White Hart Lane (domov Tottenhamu Hotspur)[51]
- Chelsea 2:1 Woolwich Arsenal: 65 000 (9. listopadu 1907), Stamford Bridge (domov Chelsea)[7]
- Arsenal 2:1 Chelsea: 62 746 (20. března 1973), Highbury (domov Arsenalu)[52]
Odkazy
Reference
- ↑ Chelsea 6–0 Arsenal. BBC Sport. 22 March 2014. Dostupné online [cit. 2 February 2017]. (anglicky)
- ↑ a b Arsenal vs. Chelsea. Soccerbase. Retrieved on 22 August 2021.
- ↑ Drog the Arsenal hunter [online]. Chelsea F.C., 20 May 2020 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Rivalry Uncovered! [online]. The Football Fans Census, December 2003 [cit. 2008-03-01]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2008. (anglicky)
- ↑ London Football Report [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 March 2014. (anglicky)
- ↑ Chelsea FC: Ranking the Blues' 5 Most Hated Rivals [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chelsea v Woolwich Arsenal, 09 November 1907 [online]. [cit. 2017-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Attendances [online]. Chelsea F.C. [cit. 2021-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 June 2014. (anglicky)
- ↑ Top 30 record home attendances in English football history, including Aston Villa, Chelsea, Manchester City and Newcastle [online]. 17 November 2018 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Derby Debate – Past and Present. review.chelseafc.com (29 November 2008). Retrieved on 9 February 2013.
- ↑ Arsenal 1–2 Chelsea [online]. 6 April 2004 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Ashley Cole transfer saga. The Times. London: 8 September 2006. Dostupné online [cit. 25 April 2010]. (anglicky)
- ↑ BANDINI, Nicky. Football: Chelsea ban supporters from bringing celery into their Stamford Bridge stadium [online]. 16 March 2007 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRISHNAN, Joe. From Kanu's cracker to the 'Snarling Cup' - the top five Arsenal v [online]. 23 December 2013 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Duleep Allirajah. The ‘Snarling’ Cup: when in doubt, start a fight [online]. 1 March 2007 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Arsenal 3–1 Chelsea [online]. 27 December 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCCARRA, Kevin. Ruthless Arsenal come of age to turn Chelsea's slump into a crisis [online]. 27 December 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chelsea vs Arsenal: 7 Classic Clashes Between London's Millennial Rivals [online]. 21 April 2020 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mattias Karen; LIAM TWOMEY. Arsenal vs. Chelsea: 10 memorable games [online]. 23 January 2016 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOWER, Aaron. Five Best Arsenal vs. Chelsea Clashes in Premier League History [online]. 22 December 2013 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEEN, Sam. Five best ever games between Chelsea and Arsenal [online]. 31 July 2020 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEWIS, Aimee. Chelsea 6–0 Arsenal [online]. 22 March 2014 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Referee Andre Marriner apologises for Kieran Gibbs red card error [online]. 23 March 2014 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCNULTY, Phil. Chelsea 2–0 Arsenal [online]. 5 October 2014 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CRYER, Andy. Arsenal 1–0 Chelsea. BBC Sport. UK: 2 August 2015. Dostupné online [cit. 4 August 2015]. (anglicky)
- ↑ Vintage Arsenal a joy to watch; Conte’s defensive crisis. teamtalk.com. 24 September 2016. Dostupné online [cit. 24 September 2016]. (anglicky)
- ↑ Arsenal 3–0 Chelsea [online]. 24 September 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wenger hails Arsenal after win over Chelsea. Bangkok Post. Thailand: 24 September 2016. Dostupné online [cit. 24 September 2016]. (anglicky)
- ↑ Arsenal 2–1 Chelsea. BBC Sport. 27 May 2017. Dostupné online [cit. 27 May 2017]. (anglicky)
- ↑ Arsenal 1–1 Chelsea. BBC Sport. 6 August 2017. Dostupné online [cit. 6 August 2017]. (anglicky)
- ↑ BEVAN, Chris. Chelsea beat Arsenal 4–1 to win Europa League final [online]. 29 May 2019 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALKER-ROBERTS, James. Chelsea 4–1 Arsenal: Eden Hazard scores twice in Europa League final [online]. 29 May 2019 [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FA Cup final 2020: Arsenal 2–1 Chelsea – Aubameyang double secures victory. BBC Sport. 1 August 2020. Dostupné online [cit. 2 August 2020]. (anglicky)
- ↑ ROSE, Gary. Chelsea 0–1 Arsenal: Blues boss Thomas Tuchel accepts responsibility for loss [online]. 12 May 2021 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chelsea vs Arsenal: 10 Players Who Played for Both Sides [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LISTER, Graham. From Ashley Cole To George Graham – The Footballers Who Have Played For Both Chelsea And Arsenal [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Willian the latest to cross Chelsea-Arsenal divide - will Brazilian be a success? [online]. 14 August 2020 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Honours [online]. Arsenal F.C. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Trophy Cabinet [online]. Chelsea F.C. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ England – Arsenal FC – Trophies [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ England – Chelsea FC – Trophies [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chelsea football club: record v Arsenal [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal football club: record v Chelsea [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Premier League Club Head-to-Head Records & Stats [online]. [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 27 May 2017 [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 18 April 2009 [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 02 August 2015 [online]. [cit. 2017-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 06 August 2017 [online]. [cit. 2017-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 04 May 2002 [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 25 February 2007 [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 05 April 1952 [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arsenal v Chelsea, 20 March 1973 [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Fars Media Corporation, CC BY 4.0
مسابقه چلسی و آرسنال، فینال لیگ اروپا ۲۰۱۹