Rmen rolní

Rmen rolní
Rmen rolní (Anthemis arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	rmen (Anthemis)
Binomické jméno
Anthemis arvensis L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rmen rolní (Anthemis arvensis) je nižší, planě rostoucí rostlina, která od počátku jara do zámrazu kvete žlutobílými úbory. Tento zdomácnělý archeofyt, považovaný za plevel, je jedním ze čtyř druhů rmenů, které v české přírodě rostou.

Druh pocházející ze Středozemí je široce rozšířen po celé Evropě, na východě roste až po Bělorusko a Ukrajinu a přes Turecko a Kavkaz až do Íránu; vyskytuje se též ve ke Středozemnímu moři přilehlé části Severní Afriky. Druhotně byl zavlečen do Makaronésie a Jižní Afriky, Japonska, Austrálie, na Nový Zéland i do Severní a Jižní Ameriky.

V České republice se obvykle vyskytuje v polnohospodářských oblastech, od nížin až do hor, obvykle na chudších písčitých až hlinitých půdách. Není náročný na vláhu ani živiny. Roste na polích, úhorech, v zahradách, u cest, na rumištích, převážně na místech svázaných s lidskou činností. Po poškození rostlina dobře regeneruje, například na strništích po posekání velmi rychle obrůstá a kvete až do mrazu.

Jednoletá až dvouletá rostlina s přímou lodyhou 10 až 50 cm vysokou, kořenící kůlovitým kořenem. Lodyha je vystoupavá až vzpřímená, chlupatá, obvykle již od spodu bohatě rozvětvená a porostlá přisedlými, řídce chlupatými listy. Jejich čepele, v obryse podlouhle vejčité, jsou dvojnásobně peřenodílné s nitkovými úkrojky.

Na koncích větví vyrůstají stopkaté květní úbory s prodlouženým, kuželovitým květním lůžkem porostlým špičatými plevkami. Úbor má v průměru 2 až 3 cm, jeho polokulovitý, víceřadý zákrov je složen z podlouhlých, střechovitě uspořádaných, bledých a na špičce hnědě mázdřitě lemovaných listenů. V terči úboru jsou oboupohlavné květy s pěti tyčinkami, pěticípou trubkovitou korunou zlatožluté barvy a dvouplodolistovým pestíkem. Po okraji terče vyrůstá osm až patnáct jazykovitých samičích květů s bílými, opadavými, eliptickými ligulami dlouhými 5 až 17 mm, které mají na hrotu dva až tři zoubky. Rostliny kvetou od konce května do podzimu, květy jsou opylovány drobným hmyzem.

Plody jsou heterokarpické čtyřhranné nažky, samičí květy produkují nažky 1,8 až 2,2 mm dlouhé, silně klínovité a podélně zřetelně žebernaté, oboupohlavné květy mají nažky drobnější, jen 1,4 až 1,8 mm dlouhé, mírně klínovité a podélně jemně žebrované. Nažky jsou žlutohnědé, drsné, matné, v horní části uťaté, mají deset žeber a nemají chmýr.

Rostliny se rozmnožují semeny (nažkami), kterých rostlina vyprodukuje více než tisícovku. Jsou nestejně klíčivá a vzcházejí již při teplotě jen několik stupňů nad nulou. Průběžně klíčí po celý rok, nejvíce na jaře. Rostliny rostoucí od jara přes léto vykvetou, k podzimu vytvoří semena a pak většinou uschnou, některé ale zimu přežijí a kvetou ještě i v dalším roce. Pokud semenáče vyrostou na podzim, obvykle zimu bez újmy přečkají a kvetou již od jara.

Semena si v půdě podržují životnosti po dlouhou dobu, klíčí z hloubky do 4 cm. Jsou rozptylována větrem, vodou nebo lidskou činnosti. Na některých místech se rostliny nečekaně objevují ve velkém počtu, to je přičítáno probuzení semen z velké půdní zásoby, která je u tohoto druhu typická.

V České republice je rmen rolní vnímán jako rostlina omezující pěstované užitkové plodiny, které v mládí zastiňuje a průběžně jim odčerpává vodu a živiny. Jedná se hlavně o ozimé obiloviny a řepku, působí obtíže i v okopaninách a zelenině. Svou přítomnosti znehodnocuje víceleté pícniny, protože zvířata rmen nežerou. Jeho množství lze omezovat správnou péči o půdu, střídáním plodin i použitím herbicidů. Je řazen mezi plevele, které pro zemědělskou činnost nejsou příliš nebezpečné.

• 
  Mladá rostlina
• 
  Zákrov
• 
  Nažky
• 
  Odkvétající úbor

• DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Rmen rolní, s. 271. 
• MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Rmen rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 25.01.2008 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (slovensky) 
• KREJČÍ, Petra; ZELENÁ. Systematická botanika: Rmen rolní [online]. Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 19.01.2005 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
• Atlas plevelů: Rmen rolní [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
• Herba, Atlas plevelů: Rmen rolní [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
• WATSON, Linda E. Flora of North America: Anthemis arvensis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
• Finland Nature and Species: Anthemis arvensis [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rmen rolní na Wikimedia Commons
• Taxon Anthemis arvensis ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření rmenu rolního v ČR