Ročenka Společnosti pro dějiny Židů v Československé republice
| Ročenka Společnosti pro dějiny židů v Československé republice | |
|---|---|
| Jazyk | čeština |
| Země původu |  Česko |
| Odkazy | |
| ISSN | 2464-4862 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ročenka Společnosti pro dějiny Židů v Československé republice (německy Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik) byl odborný časopis, který v letech 1929–1938 vydávala Společnost pro dějiny Židů v Československé republice v německé a české mutaci.
Založení
Společnost pro dějiny Židů v Československé republice vznikla 22. dubna 1928 z popudu lóže „Praga“ organizace B'nai B'rith a za cíl si kladla vědecký výzkum dějin židů na území Československa a edici pramenů k dějinám židů. Společnost tak chtěla navázat na ediční činnost Bohumila Bondyho (1832–1907) a Františka Dvorského (1839–1907).[1]
Redakce a obsah časopisu
V čele redakce Ročenky stál prof. Samuel Steinherz, v redakčním výboru zasedali archivář Josef Bergl, prof. Alfred Engel, prof. Guido Kisch, prof. Salomon Hugo Lieben a doc. Bedřich Mendl, později také Jaroslav Prokeš.
Část publikovaných článků se týkala dějin židů ve středověku (S. Steinherz, Adolf Engel, Anton Blaschka, Emanuel Schwartz, Ruth Kestenberg), většina článků ovšem pojednávala o období raného novověku, zejména o represích a perzekucích (J. Prokeš, J. Bergl, S. H. Lieben, G. Kisch, Tobias Jacobovits, František Roubík, Václav Pešák), hospodářské činnosti židů (Michael Rachmuth, Václav Žáček, Bernhard Heilig, Tobias Jakobovits), případně o raněnovověkých židovských institucích (T. Jakobovits, Heinrich Flesch). Malá část článků se věnovala také počátkům emancipace židů na konci raného novověku (F. Roubík, Simon Adler, Ludwig Singer), výjimečně také v první polovině 19. století (F. Roubík).
Někteří autoři se věnovali také dějinám jednotlivých židovských komunit (M. Rachmuth, V. Pešák, František Teplý, Bertold Bretholz, Bernhard Mandl, Jaroslav Rokycana, Isidor Herrisch, Josef Jirčák, Rudolf Wenisch) a židovské literatuře (Oskar Donath), hudbě (Paul Nettl) a hmotnému umění (Alfred Grotte).
Ačkoli časopis svým názvem teritoriálně odkazoval na celé Československo, ve skutečnosti se články týkaly výlučně oblasti Čech a v menší míře také Moravy. Oproti němu časopis Zeitschrift für die Geschichte der Juden in der Tschechoslowakei teritoriálně pokrýval i Slezsko a Slovensko.
Odkazy
Reference
- ↑ STEINHERZ, Samuel. Vorwort. Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslov. Republik. 1929, čís. I, s. V–VI. Dostupné online [cit. 2015-06-01]. (německy)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“