Roš ha-Ajin
| Roš ha-Ajin ראש העין | |
|---|---|
 (c) Pixie, CC BY-SA 3.0 Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°5′42″ s. š., 34°57′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 30 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Centrální |
  Roš ha-Ajin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,39 km²[1] |
| Počet obyvatel | 42 200 (2014[2]) |
| Hustota zalidnění | 2737,6 (r.2014) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Raz Sagi[3] |
| Vznik | 1950 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 48100–48104 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roš ha-Ajin (hebrejsky רֹאשׁ הָעָיִן, doslova „Hlava Pramene“ - podle arabského jména lokality Ras al-Ajn a nedalekého pramene řeky Jarkon, v oficiálním přepisu do angličtiny Rosh HaAyin[4]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.
Geografie
Město leží v nadmořské výšce 30 m, přibližně 17 km východně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je situováno na okraji územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně od města přechází v neosídlenou krajinu na pomezí zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Na severu a západě je město lemováno torzy zemědělsky obhospodařované krajiny v povodí Jarkonu, který zde v lokalitě Tel Afek pramení. Dále k západu leží město Petach Tikva a další sídla v aglomeraci Tel Avivu.
Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 5, v severojižním dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která probíhá západně od města. Obec je také napojena na železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Roš ha-Ajin cafon. Bývalá železniční stanice Roš ha-Ajin darom byla zrušena.
Roš ha-Ajin leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Na severovýchodě ale sousedí s městem Kafr Kasim obývaným izraelskými Araby.
Dějiny
Moderní Roš ha-Ajin navazuje na stejnojmennou starověkou lokalitu Tel Afek neboli Antipatris. Později zde vznikla středověká turecká pevnost Ras al-Ajn a stejnojmenná malá vesnice obývaná Araby, která ale byla ve 20. letech 20. století opuštěna. V roce 1917 se do okolí nynějšího Roš ha-Ajin uchýlili mnozí židé z Tel Avivu a Jaffy vypuzení tureckými úřady. Ve 30. letech 20. století byl v okolí dnešního Roš ha-Ajin zbudováno ústí 60 kilometrů dlouhého vodovodu, který odtud zásoboval vodou Jeruzalém.[5]
V době britského mandátu zde britská armáda zřídila svou velkou vojenskou základnu. Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 se skupina židovských bojovníků z organizace Irgun pokusila o dobytí lokality, ale byli následujícího dne vypuzeni iráckou invazní armádou. V průběhu bojů byl přerušen zdejší vodovod a židovské čtvrti západního Jeruzaléma byly proto v následujících týdnech odpojeny od dodávek vody.[6] Teprve v červenci 1948 byla oblast nynějšího Roš ha-Ajin dobyta izraelskou armádou[7] v rámci Operace Betek.
V roce 1950 zde pak byl založen uprchlický tábor (ma'bara) pro židovské přistěhovalce, kteří do Izraele přišli z Jemenu v rámci Operace Létající koberec. K zřízení tábora byla využita opuštěná základna britské armády. Uprchlický tábor se pak postupně měnil v běžné sídlo městského typu. Po dlouhou dobu ale město čelilo značné chudobě.Původní obydlí sestávala ze stanů. Došlo tu i k hladovým bouřím a protestům. V roce 1951 došlo k výstavbě prvních trvalých domů. V roce 1953 se Roš ha-Ajin stal místní radou (malým městem).[6] V červenci 1955 byl dokončen vodovod, který poblíž Roš ha-Ajin sbíral prameny Jarkonu a zásoboval vodou poušť Negev. V roce 1964 se pak Roš ha-Ajin stal jedním z uzlů nového vodovodního projektu národní rozvaděč vody, který do středního Izraele přivádí vodu z Galilejského jezera. [5] Počátkem 90. let 20. století město absorbovalo další vlnu přistěhovalců, tentokrát ze zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2007 pak Roš ha-Ajin získal statut městské rady (tedy velkého města). Město se postupně zapojovalo do aglomerace Tel Avivu. V roce 2000 zde byla otevřena nová železniční stanice Roš ha-Ajin.[6] Jižně od města leží turisticky využívaná archeologická lokalita a národní park Migdal Afek.
V roce 1959 se zde narodil Ejtan Kabel, izraelský politik. Rodačkou je též světoznámá izraelská herečka Gal Gadotová, která se zde narodila 30.4.1985.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 38 000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 38 500 osob).[4] Roš ha-Ajin je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel.[8]
Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 42 200 lidí.[2] V 70. a 80. letech 20. století prošlo město dlouhodobou stagnací, která se zvrátila až počátkem 90. let 20. století s příchodem velkého množství přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu. Významnou, byť už ne většinovou část obyvatelstva tvoří stále potomci imigrantů z Jemenu.
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1950 | 5 880 |
| 1951 | 6 273 |
| 1952 | 7 000 |
| 1953 | 7 500 |
| 1954 | 7 000 |
| 1955 | 8 100 |
| 1956 | 8 300 |
| 1957 | 8 600 |
| 1958 | 8 800 |
| 1959 | 8 850 |
| 1960 | 9 100 |
| 1961 | 9 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1962 | 9 600 |
| 1963 | 9 800 |
| 1964 | 10 000 |
| 1965 | 10 300 |
| 1966 | 10 400 |
| 1967 | 10 600 |
| 1968 | 10 800 |
| 1969 | 11 100 |
| 1970 | 11 600 |
| 1971 | 11 700 |
| 1972 | 11 800 |
| 1973 | 12 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1974 | 12 300 |
| 1975 | 12 400 |
| 1976 | 12 500 |
| 1977 | 12 600 |
| 1978 | 12 600 |
| 1979 | 12 700 |
| 1980 | 12 700 |
| 1981 | 12 700 |
| 1982 | 12 600 |
| 1983 | 11 400 |
| 1984 | 11 500 |
| 1985 | 11 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1986 | 11 500 |
| 1987 | 11 600 |
| 1988 | 11 700 |
| 1989 | 11 900 |
| 1990 | 12 100 |
| 1991 | 12 800 |
| 1992 | 14 000 |
| 1993 | 17 800 |
| 1994 | 23 100 |
| 1995 | 29 883 |
| 1996 | 30 874 |
| 1997 | 31 650 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1998 | 32 707 |
| 1999 | 33 400 |
| 2000 | 34 022 |
| 2001 | 34 859 |
| 2002 | 35 200 |
| 2003 | 36 000 |
| 2004 | 36 300 |
| 2005 | 36 900 |
| 2006 | 37 500 |
| 2007 | 37 900 |
| 2008 | 37 900 |
| 2009 | 38 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2010 | 39 200 |
| 2011 | 39 900 |
| 2012 | 40 600 |
| 2013 | 41 500 |
| 2014 | 42 200 |
| 2015 | 42 900 |
| 2016 | 45 500 |
| 2017 | 50 500 |
| 2018 | 56 300 |
Partnerská města
Birmingham, Alabama, Spojené státy- New Orleans, Louisiana, Spojené státy
Praha, Česko
Cáchy, Německo- Dachau, Německo
Vanves, Francie
Kirjat Bialik, Izrael
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ רז שגיא נבחר לראשות העיר ראש העין [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 80, 191. (anglicky)
- ↑ a b c אזור מעיינות הירקון – מבט הסטורי [online]. http://www.rosh-haayin.muni.il/ [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Welcome To Ras al-'Ayn [online]. Palestine Remembered [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kehilat Bavat Ayin [online]. Connections 2009 [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-07. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roš ha-Ajin na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální stránky města
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
(c) Ynhockey, CC BY-SA 3.0
Position of the Center District of Israel within Israel.
war memorial in rosh haa'yin, israel אנדרטה לנופלים במערכות ישראל בראש העין