Rožňava

Rožňava
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
Rožňava – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška313 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Administrativní dělení3 místní části
Rožňava
Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,62 km²
Počet obyvatel17 569 (2021)
Hustota zalidnění385,1 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaPavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik1230
Oficiální webwww.roznava.sk
E-mailprimator@roznava.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Rožňava
Šafárikova 29
Telefonní předvolba058
PSČ048 01
Označení vozidel (do r. 2022)RV
NUTS525529
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním SlovenskuKošickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Poloha

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny

Biskupský palác v Rožňavě

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.[2]

V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.[3]

Městské části

  • Nadabula (od roku 1960)
  • Rožňava
  • Rožňavská Baňa

Doprava

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (BratislavaNitraZvolenLučenec - Rimavská SobotaTornaľa – Rožňava – KošiceMichalovceUžhorod).

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (ZvolenLučenecFiľakovoJesenskéTornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Pamětihodnosti

  • Historická strážní věž uprostřed náměstí
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
  • Evangelický kostel
  • Biskupský úřad
  • Klášter Vincentek
  • Strážní věž
  • Gymnázium P. J. Šafárika
  • Starý špitál
  • Bánské muzeum
  • Městská galerie

Osobnosti

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

  1. Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18. 
  2. LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256. 
  3. Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rožňava - Biskupský palác.jpg
Autor: Ladislav Luppa, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2015.
Rožňava Františka Andrássy monument.jpg
Autor: Margoz, Licence: CC BY-SA 4.0
Františka Andrássy monument in Rožňava
Roznava-Strazna veza.jpg

Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 808-462/1 CHMSK/808-462/1,CHMSK/808-462(other) Slovenské republiky.
Rožňava (6).jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Námestie baníkov v Rožňave. V pozadí Katedrála nanebovzatia Panny Márie a kostol sv. Anny.
Rožňava Town Tower.jpg
Autor: Margoz, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 808-462/1 CHMSK/808-462/1,CHMSK/808-462(other) Slovenské republiky.
Rožňava market Square.jpg
Autor: Margoz, Licence: CC BY-SA 4.0
Market Square and City Hall in Rožňava
Coa Slovakia Town Rožňava.svg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC0
Rožňava erb mesta