Rožec kuřičkolistý

Rožec kuřičkolistý
Na lokalitě Křížky ve Slavkovské lese v červnu 2016
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rod	rožec (Cerastium)
Binomické jméno
Cerastium alsinifolium Tausch, 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je nízká, bíle kvetoucí bylina, která je českým endemitem, roste pouze na nevelkém území a je považována za druh potenciálně ohrožený zánikem.

Je výhradně svázán s místy, kde hadcové podloží (metamorfovaná hornina vzniklá přeměnou vyvřelých hornin) vystupuje na povrch a vytváří nápadné skalky. Areál výskytu rožce kuřičkolistého se omezuje na plochu jen okolo 15 km² a tvoří jej přibližně 30 mikrolokalit v okolí obcí Louka, Mnichov a Prameny severně od Mariánských lázní v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. K jeho ochraně byla v těchto místech vyhlášena evropsky významná lokalita Medvědí rozhledy.

Zvětráváním hadcového podloží vznikají mělké a snadno se přehřívající půdy s vysokým obsahem hořčíku, nedostatkem vápníku a poměrně značným obsahem těžkých kovů (chro), kobalt a nikl); naopak je v nich velmi málo živin dusíku, fosforu a draslíku. Tyto přírodní podmínky skýtají pro většinu rostlin nehostinná stanoviště; pouze tzv. serpentinofyty zde mohou s úspěchem vyrůstat a rozmnožovat se.

Rožec kuřičkolistý se v CHKO Slavkovský les vyskytuje ve dvou rozdílných biotopech. V prvém případě se jedná o výskyt v národní přírodní rezervaci Pluhův bor a přírodních rezervacích Planý vrch, Vlček a Mokřady pod Vlčkem, kde se nacházejí zastíněná lesní prameniště a vlhké, pojížděné lesní cesty s příkopy po stranách, tedy vlhčí a méně osluněná místa, která jsou narušována občasnou lidskou činností nebo živočichy. Ve druhém jde o výskyt v národní přírodní památce Křížky a v přírodní památce Dominova skalka, kde vyrůstá v rozvolněné vegetaci na výslunných a poměrně suchých kamenitých stráních a osídluje štěrbiny v hadcových skalkách. Oba tyto rozdílné biotopy mají však společné to, že se jedná o místa s minimální konkurenci ostatních rostlinných druhů.^[2][3][4][5]

Vytrvalá, poléhavá, svěže zelená bylina, vyrůstající v rozvolněném trsu, která může dorůst až do výšky 25 cm, zpravidla je však nižší. Poléhavé nebo vystoupavé lodyhy jsou lysé nebo porostlé chlupy, které bývají v horní části žláznaté. Přisedlé listy, vstřícně porůstající lodyhu, bývají dlouhé 5 až 15 mm a široké 2 až 7 mm; jejich celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté čepele jsou často pokryty krycími či žláznatými chloupky.

Květy jsou agregovány do řídkých vidlanů o 5 až 12 květech s listeny podobajícími se zmenšeným lodyžním listům. Jedním z taxonomických znaků jsou spodní listeny bez blanitého okraje a naopak horní s blanitým okrajem. Květ má pět žláznatých kališních lístků, vejčitých nebo vejčitě kopinatých, dlouhých zpravidla 3 až 4 mm. Bílých korunních lístků je také pět; jsou 2 až 2,5krát delší lístků kališních. Jsou tak hluboce dvouklané, až vzniká dojem, že je lístků deset.

Druh kvete od dubna do srpna; k opylení dochází entomogamicky nebo autogamicky. Plodem je tobolka (2 až třikrát delší než kalich), obsahující hnědá bradavčitá semena. Ploidie tohoto chamaefytu je 2n = 8x = 72; rostliny se mohou rozšiřovat semeny nebo rozrůstáním oddenků.^[2][3][4][6]

Rožec kuřičkolistý je možno záměnit s nejvíce podobným druhem rožcem rolním. K hlavním rozlišovacím znakům patří, že rožec kuřičkolistý má lodyžní listy nejvýše 3 až 3,5krát delší než široké (rožec rolní obvykle více než 5krát), r. k. má dolní listeny celé blanité bez bylinného okraje (r. r. má u všech listenů blanitý lem), r. k. nevyrůstají v paždí listů bezkvěté větvičky (r. r. je má často vyvinuté) a r. k. je světle zelený (r. r. je šedavě zelený).^[3][4]

Rožec kuřičkolistý se ochotně kříží hlavně s podobným rožcem rolním, s nímž však není blízce příbuzný; jejich potomci jsou schopni zdárně růst a pravděpodobně se i množit. Tyto dva druhy mají stejný počet chromozómů, avšak rožec kuřičkolistý má zhruba o 50 % větší jaderný genom; u kříženců je velikost genomu v polovině mezi rodičovskými druhy. Mnohem častěji k hybridizaci dochází na osluněných hadcových skalkách, než v zastíněných lesních prostorách, kde se světlomilný rožec rolní vyskytuje vzácněji.^[3][4]

Další existence tohoto endemického, konkurenčně velmi slabého druhu, rostoucího na tak malém území, je nejvíce ohrožena zarůstáním stanovišť konkurenčně silnými druhy, které jsou k hadcovému podloží tolerantní, např. třtinou rákosovitou a různými druhy ostružiníku. Dalším nebezpečím do budoucna je křížení s hořcem rolním, jímž může být genofond druhu zmenšen a omezena tak jeho genetická variabilita.

Rožec kuřičkolistý je chráněn prostřednictvím soustavy Natura 2000, Bernskou smlouvou a uveden je i v celosvětovém Červeném seznamu ohrožených druhů. Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. i Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 je prohlášen za kriticky ohrožený druh.

Většina populací je pod správou maloplošných chráněných území, pravidelně se monitorují a provádějí se opatření, která mají zabránit zarůstání stanovišť, jako je správně načasované vypásání pozemků kozami i ovcemi, odstraňování náletových rostlin i likvidace jehličnatých porostů, jejichž opadané jehličí nepříznivě ovlivňuje vlastnosti půdy.^{[2][3][4][5][7][8]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rožec kuřičkolistý na Wikimedia Commons
• FOTO květy rožce kuřičkolistého
• FOTO porost rožce kuřičkolistého