Roželov

Roželov
Roželovský zámeček
Roželovský zámeček
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHvožďany
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel107 (2021)[1]
Katastrální územíRoželov (16,1 km²)
PSČ262 42
262 44
Počet domů60 (2011)[2]
Roželov
Další údaje
Kód části obce142727
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roželov je ves v Příbramském okrese, část obce Hvožďany. V roce 2011 zde trvale žilo 132 obyvatel.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403.[4] Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství. Byl poté jako katastrální obec spojen s Leleticemi do roku 1886. Toho roku se jednalo o zřízení rožmitálského okresu, byla obec oddělena a učiněna samostatnou obcí.

Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.[5]

V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

V roce 1976 byl Roželov připojen k obci Hvožďany.[7]

Pamětihodnosti

Zámeček Roželov

Ve vsi stála stará myslivna původně v místě zvaném „na černé prsti“.[5] Byla zrušena a vystavěna byla nová myslivna na kraji lesa za Roželovem, která byla poté přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa – Roželovský zámeček.[8] K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),[9] Jan Šrámek[9] či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.

Hájovna Na Dědku

Památník partizánům Na Dědku

U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku. Za 2. světové války zde s rodinou žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje. Hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem 2. světové války.

Od roku 1992 hájovna patřila Skautům a jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Dne 4. července 2019 kompletně vyhořela, když zde pobýval hasičský tábor. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí.[10]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 148. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 168. 
  5. a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Roželov, s. 262–264. 
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy)
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  8. Historické stavby Archivováno 25. 1. 2010 na Wayback Machine. na webu obce Hvožďany
  9. a b Jiří Šindar:Zemřel pod cizím jménem; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, str. 128
  10. Po požáru dětského tábora lidé vyjadřují solidaritu a pomáhají [online]. denik.cz, 2019-7-6 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Roželov, Zámeček, severní rezalit.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Roželovský zámeček, bývalé letní sídlo pražského arcibiskupa, severní rezalit
Roželov, Zámeček, přistavená jídelna.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Roželovský zámeček, bývalé letní sídlo pražského arcibiskupa, přistavěná jídelna pro dětský tábor
Roželov, Zámeček, jižní dřevěný rezalit.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Roželovský zámeček, bývalé letní sídlo pražského arcibiskupa, jižní dřevěný rezalit
Roželov, Zámeček, východní rezalit kaple.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Roželovský zámeček, bývalé letní sídlo pražského arcibiskupa, východní rezalit - kaple
Roželov, Zámeček, litinový arcibiskupský znak 1852.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Litinový arcibiskupský znak z roku 1852 umístný na Zámečku v Roželově. Arcibiskupem pražským byl od roku 1850 Bedřich ze Schwarzenbergu.
Roželov, Zámeček, park 1.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Vzrostlé stromy (douglasky, vejmutovky, jedle, duby a další) v bývalém anglickém parku u zámečku v Roželově
Roželov, Zámeček, litinový arcibiskupský znak 1905.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Litinový arcibiskupský znak z roku 1905 umístný na Zámečku v Roželově. V letrch 1899–1916 byl pražským arcibiskupem Lev Skrbenský z Hříště.
Památník na Dědku.jpg
Autor: Irena Kolackova, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník partyzánům Na Dědku
Rozelov2.jpg
Zámek Roželov