Roželov

Roželov
Roželovský zámeček
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Hvožďany
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°32′57″ s. š., 13°47′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2021)[1]
Katastrální území	Roželov (16,1 km²)
PSČ	262 42 262 44
Počet domů	60 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Roželov
Další údaje
Kód části obce	142727
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roželov je ves v Příbramském okrese, část obce Hvožďany. V roce 2011 zde trvale žilo 132 obyvatel.^[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403.^[4] Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství. Byl poté jako katastrální obec spojen s Leleticemi do roku 1886. Toho roku se jednalo o zřízení rožmitálského okresu, byla obec oddělena a učiněna samostatnou obcí.

Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.^[5]

V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[6] hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

V roce 1976 byl Roželov připojen k obci Hvožďany.^[7]

Pamětihodnosti

Zámeček Roželov

Ve vsi stála stará myslivna původně v místě zvaném „na černé prsti“.^[5] Byla zrušena a vystavěna byla nová myslivna na kraji lesa za Roželovem, která byla poté přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa – Roželovský zámeček.^[8] K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),^[9] Jan Šrámek^[9] či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.

• 
  Jižní strana Zámečku
• 
  Severní strana Zámečku
• 
  Zámecký park
• 
  Přistavená jídelna
• 
  Zámeček, východní rezalit - kaple
• 
  Litinový arcibiskupský znak z r. 1905
• 
  Litinový arcibiskupský znak z r. 1852

Hájovna Na Dědku

U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku. Za 2. světové války zde s rodinou žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje. Hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem 2. světové války.

Od roku 1992 hájovna patřila Skautům a jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Dne 4. července 2019 kompletně vyhořela, když zde pobýval hasičský tábor. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí.^[10]

Odkazy

Reference

Literatura

• KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015 [cit. 2016-12-01]. 242 s. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roželov na Wikimedia Commons
• Tajemný roželovský zámeček a jeho nedobrovolní obyvatelé
• Roželov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)