Rožmitál pod Třemšínem (železniční zastávka)
Rožmitál pod Třemšínem | |
---|---|
Nádraží v Rožmitále pod Třemšínem | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Město | Rožmitál pod Třemšínem |
Souřadnice | 49°36′7,51″ s. š., 13°52′55,46″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rožmitál pod Třemšínem | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 764449 |
Trať | Březnice – Rožmitál pod Třemšínem |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
V provozu od | 11. června 1899 |
Zabezpečovací zařízení | mechanické, dopravna D3 dirigovaná z Březnice |
Dopravní koleje | 2 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobusové stanoviště v blízkosti budovy |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rožmitál pod Třemšínem je železniční zastávka a nákladiště[1] ve východní části města Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží na neelektrizované trati Březnice – Rožmitál pod Třemšínem, ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od městského autobusového nádraží. Provoz pravidelné osobní dopravy na této trati byl ukončen k 12. prosinci 2021.
Historie
Ve druhé polovině 19. století měl Rožmitál stejně jako další města zájem, aby do města vedla železniční trať. Při plánování trati Rakovník-Protivín, se zástupci z Rožmitálu a dalších obcí, kterých se trať týkala, dostavili na jednání, kde žádali, aby trať vedla z Příbrami do Rožmitálu a odtud do Březnice. Odborná studie, kterou vypracovali F. Muller a Ing. Jan Muzika tuto stavbu z technických důvodů nedoporučili. S výstavu místní dráhy se proto muselo počkat. Do roku 1899 jezdívali lidé do Rožmitálu denně dostavníkem na vlak do 2 hodiny vzdálené Březnice.[2] S výstavou železnice do Rožmitálu se započalo v roce 1897. Práce vzhledem k mírné zimě probíhaly nepřetržitě. Na stavbě trati pracovali jak místní, tak i dělníci z Chorvatska, Tyrolska a Dalmácie. Výstavba byla prováděna běžným nářadím a na převoz materiálu byly používány vozíky a provizorní úzkokolejka. Pracovní doba byla od 6 do 18 hodin, v létě do 19 hodin. Stavba trvala necelé dva roky. Dne 11. června 1899 byla trať slavnostně otevřena.[3] Nově postavené nádraží zde vzniklo jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. Důvodem, proč je stanice tak daleko od centra města a kvůli čemu je málo využívaná, byl odpor formanů, kteří se při výstavbě trati báli, aby tím neutrpěla jejích živnost.[4]
Provoz vlaků byl zajišťován společností Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 ČSD. Roku 1926 byla společnost zestátněna. V roce 1929 byly na trati zavedeny kromě parních lokomotiv i osobní motorové vozy, ale jen pro letní období. Bylo očekáváno, že bude dostavěna ještě trať českomoravská, vedoucí z Plzně přes Rožmitál p. Tř. do Brna, ale k její stavbě nikdy nedošlo.[2]
V roce 2018 se redaktor Českého rozhlasu rozhodl zjistit, do jaké vlakové stanice Středočeského kraje se z Prahy jede nejdéle. Zjistil, že do Rožmitálu pod Třemšínem a to necelé tři hodiny. Rožmitál si tak vysloužil označení nejzapadlejšího nádraží v tomto kraji.[5]
Dne 24. srpna 2019 proběhly v Rožmitále oslavy výročí 120. let dráhy. K této příležitosti vznikla výstava a do Rrožmitálu byl vypraven zvláštní historický vlak.[6]
V květnu 2021 přišla zpráva, že Středočeský kraj plánuje úplné zastavení provozu na málo vytížených tratích, kde za týden projede méně než 2500 cestujících. Mezi dvanácti dotčenými úseky byla i trať Březnice – Rožmitál pod Třemšínem. Argumentem byly vysoké náklady, které se projevily zvláště po výrazných finančních ztrátách z období pandemie covidu-19.[7] Proti návrhu se ohradil starosta Rožmitálu, Pavel Bártl (ČSSD), který zaslal hejtmance Petře Peckové (STAN) otevřený dopis s tvrzením, že zrušení železniční osobní dopravy by znamenalo odříznutí několika přidružených obcí od veřejné dopravy.[8] Proti zrušení lokálních tratí ve Středočeském kraji vznikla i petice.[9] Dne 21. srpna 2021 proběhla oslava 122. výročí zprovoznění trati, které se zúčastnil i ministr Karel Havlíček (ANO), který přijel na podporu zachování provozu. Ačkoli ministr přislíbil další jednání se Středočeským krajem, i tak bylo o ukončení provozu trati rozhodnuto již na konci srpna.[10]
Dne 11. prosince 2021 proběhla rozlučková akce k ukončení pravidelného provozu osobních vlaků, kterou uspořádal spolek železničních nadšenců Rakovnicko-protivínská dráha.[11] Provoz pravidelné osobní dopravy na trati Březnice–Rožmitál pod Třemšínem byl oficiálně ukončen k 12. prosinci 2021.[12]
Vlaky se na trať vrací o víkendech v letní sezóně nebo při zvláštních příležitostech.[13]
Popis
V dopravně končí neelektrizovaná jednokolejná trať. Nachází se zde jedno nekryté nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes kolej.
Odkazy
Reference
- ↑ Číselník SR 70. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2011-01-05 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Komunikace, s. 37.
- ↑ KABÁTNÍKOVÁ, Marie, et alii. 100 zajímavostí ze starých Brd. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2016. 159 s. ISBN 978-80-87338-62-9. Kapitola Rožmitálská lokálka, s. 99–100.
- ↑ Proč je rožmitálské nádraží tak daleko od města? I/II [online]. staryrozmital.cz, 2021-3-17 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Do nejzapadlejší vlakové stanice ve Středních Čechách se jede tři hodiny [online]. 2018-12-20 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Šárka. Tip Deníku: Místní dráhá Rožmitál - Březnice oslaví 120. výročí [online]. Příbramský deník, 2019-8-22 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ SVAČINA, Pavel. Některé středočeské lokálky vyjedou letos naposledy, kraj hledá úspory [online]. idnes.cz, 2021-5-28 [cit. 0202-08-17]. Dostupné online.
- ↑ HOLAKOVSKÝ, MIlan. Nesouhlas v obcích: boj o lokálky určené ke zrušení starostové nevzdávají [online]. Příbramský deník, 2021-8-11 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ HÁLEK, Štěpán. Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji [online]. e-petice.cz, 2021-7-2 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Rožmitálská lokálka oslavila 122 let. Letos naposledy, kraji se nevyplatí [online]. idne.cz, 2021-8-23 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Poslední den rožmitálské lokálky. Provoz zahájila před 122 lety, teď jí kvůli úsporám nahradí autobusy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-11 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ HOLAKOVSKÝ, Milan. Osud dvanácti lokálek je zpečetěn. Na trati z Březnice do Rožmitálu nic nepojede [online]. Příbramský deník, 2021-8-30 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ REZKOVÁ, Magdalena. Železniční trať z Rožmitálu pod Třemšínem do Březnice oslaví 125 let, i jízdami parního vlaku. pribram.cz [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožmitál pod Třemšínem na Wikimedia Commons
- Profil stanice na stránkách města Archivováno 23. 9. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah Archivováno 23. 9. 2019 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Autor: Phil Richards from London, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Taken at the end of the short dead end branch from Brežnice to Rožmitál pod Třemšínem on 23 June 2015. Seen before departure is 810.575 on train Os7890, 12:49 Rožmitál pod Třemšínem to Příbram.
Budova nádraží v Rožmitále pod Třemšínem na historické fotografii
Rožmitál pod Třemšíem - foto Adolf Růžička, stavba trati