Rožnov pod Radhoštěm (hrad)
Rožnov | |
---|---|
Stará hradní brána a zbytky zdí | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | 2. polovina 14. století |
Zánik | 2. polovina 19. století |
Stavebník | Vok z Kravař |
Další majitelé | páni z Kravař |
Poloha | |
Adresa | Rožnov pod Radhoštěm, Česko |
Souřadnice | 49°27′11,52″ s. š., 18°7′13,08″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 19402/8-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zřícenina hradu Rožnov se nachází dva kilometry jihozápadně od valašského města Rožnova pod Radhoštěm. Stojí na kopci Hradisko (520 m n. m.) ve Vsetínských vrších.[1] Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[2]
Historie
Hrad byl postaven okolo roku 1267 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka. Jeho funkcí byla ochrana hranic s Uhry (dnešním Slovenskem), zároveň na něm sídlil biskupský man Bohuslav z Krasna, od něhož je první písemná zmínka o hradu, a to z roku 1310. Hrad, který se původně rozkládal okolo vrcholové plošiny, byl několikrát rozšiřován, zejména o valy, parkánové hradby a později i o bastiony.
První zmínka o majiteli pochází z roku 1372, zmiňován je Vok I. z Kravař, poté jej vlastnili páni z Cimburka a páni z Pezinku. V roce 1505 hrad získali Kunštátové, v roce 1526 Jaroslav ze Šelemberka. V roce 1535 byl hrad majetkem Jana z Pernštejna, ale o čtyři roky později (1539) byl z příkazu krále Ferdinanda I. obsazen armádou a silně poničen, protože se zde usídlili loupežníci. Později byl hrad provizorně opraven a v roce 1660 opět sloužil panským úředníkům. Na konci 17. století byl zcela opuštěn. Ve druhé polovině 19. století dostali občané Rožnova povolení obecního úřadu zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí.
Fotogalerie
- Předpokládaná podoba hradu v 17. století
- Naučná tabule Hradisko
- Znak pánů z Kravař
Odkazy
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 130164 : Hrad Rožnov, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožnov pod Radhoštěm na Wikimedia Commons
- Zřícenina hradu Rožnova – Hradisko
- Historie a nástin stavebního vývoje hradu Rožnova na hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zbytky brány a hradních zdí.
Podoba hradu Rožnov v 17. století
Náučná tabule u hradu Rožnov. Text: Naučná stezka Hradisko
V 1. polovině 16. stol. byly na úpatí Hradiska doly na stříbrnou rudu. Za majitele panství Jaroslava ze Šelenberka se horníci, kteří pracovali ve velmi nelidských podmínkách vzbouřili, zatopili doly vodou a utekli údajně i s rodinami do Uher. Hornická osada byla součástí starého Zubří.
Zřícenina hradu Rožnov
Hrad Rožnov byl postaven v 2. polovině 14. století. Pro jeho stavbu bylo vybráno výhodné místo na vrchu Hradisko (522 m n. m.). Původně gotický hrad byl od 14. do 17. stol. několikrát rozšiřován.
První zmínka byla objevena v listině Voka z Kravař z roku 1372. Na počátku 15. století zde sídlil Lacek z Kravař, později byl v majetku pánů z Cimburka a na konci 15. stol. pánů z Pezinku. Roku 1505 jej získali Kunštátové a roku 1526 Jaroslav ze Šelemberka. V roce 1535 se stal majitelem Jan z Perštejna, ale již v roce 1539 byl hrad z příkazu krále Ferdinanda I. obsazen a pobořen, neboť se v něm usídlila loupeživá tlupa. Později byl hrad provizorně opraven a ještě v roce 1660 sloužil panským úředníkům. Na konci 17. století opuštěn úplně. Zkázu hradu dokonali sami obyvatelé Rožnova. Ve 2. polovině 19. století dostali povolení obecního úřadu zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí "aby také nějak té památky oučastní byli".Znak pánů z Kravař