Robert Antonín ze Salm-Reifferscheidt-Raitze

Robert Antonín ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
Rodový erb Salm-Reifferscheidtů
Místodržitel v Rakouském přímoří
Ve funkci: 2. února 1848 – 10. prosince 1848
Předchůdce	Franz Seraph von Stadion
Nástupce	Ferenc Gyulai
Úřadující prezident Českého zemského gubernia
Ve funkci: 12. listopadu 1847 – 14. února 1848
Předchůdce	arcivévoda Štěpán
Nástupce	Rudolf von Stadion
Ve funkci: 29. července 1843 – 9. prosince 1843
Předchůdce	Karel Chotek
Nástupce	arcivévoda Štěpán
Guvernér v Lombardii
Ve funkci: 26. listopadu 1840 – 3. května 1841
Předchůdce	František z Hartigu
Nástupce	Jan Baptista Spaur
Narození	19. prosince 1804 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. března 1875 (ve věku 70 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hřbitov Salmů
Choť	(1845) Felicitas Sidonie Clary-Aldringenová (1815–1902)
Rodiče	Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu
Příbuzní	Hugo Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (sourozenec)
Profese	politik a diplomat
Ocenění	Řád železné koruny 1. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Antonín Ludvík starohrabě ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (německy Robert Anton Ludwig Altgraf von Salm-Reifferscheidt-Raitz; 19. prosince 1804 Praha – 25. března 1875 Vídeň) byl český šlechtic, rakouský politik a státní úředník. Zastával úřady místodržitele v italských državách Rakouského císařství, několik let působil také v zemské správě Českého království.

Život

Pocházel ze starého německého rodu Salmů, patřil k větvi Salm-Reifferscheidt-Raitz označované podle hlavního rodového sídla v Rájci nad Svitavou. Narodil se 19. prosince 1804 v Praze jako mladší syn průmyslníka a badatele Huga Františka, knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1776–1836) a jeho manželky Marie Josefiny McCaffryové (1775–1836), německé šlechtičny ze skotské rodiny.^[1] Vystudoval práva, díky otcově zájmům získal také vynikajicí vzdělání v přírodních vědách. Se svým jazykovým vybavením později proslul mimo jiné překlady přírodovědných článků a publikací z maďarštiny do němčiny,^[2] překládal také beletrii.^[3] Po studiích vstoupil do státních služeb a v roce 1828 byl jmenován c. k. komořím.^[4]

V prosinci 1840 byl jmenován guvernérem Milána a rakouské Lombardie.^[5] V této funkci setrval jen do května 1841, kdy úřad přešel na hraběte Jana Baptistu ze Spauru. Jeho krátké období v úřadu bylo spíše provizorní, neboť Spaur byl jmenován již koncem roku 1840, musel však opustit svůj úřad v Benátkách a přestěhovat se do Milána. To si vyžádalo zavření úřadu na několik měsíců poté, co bývalý guvernér František z Hartigu definitivně opustil politickou scénu a odešel do ústraní. V roce 1843 byl Robert Antonín Salm jmenován c. k. tajným radou a po rezignaci hraběte Karla Chotka stanul dočasně v čele zemské správy Českého království, nikoli však v dosavadní funkci nejvyššího purkrabího, ale jako dočasný správce zemského gubernia. Úřad zastával jen provizorně od července do prosince 1843, kdy se novým českým místodržitelem stal arcivévoda Štěpán.^[6] Robert Antonín Salm pak vykonával funkci guberniálního viceprezidenta a formálně zastával také úřad nejvyššího zemského hofmistra. Angažoval se také v aktivitách Vlastenecké společnosti Národního muzea a v roce 1847 obdržel za zásluhy Řád železné koruny.^[7] Když arcivévoda Štěpán v roce 1847 odjel do Uher, kde převzal funkci palatina, Salm znovu dočasně stál v čele české zemské správy (od listopadu 1847 do února 1848). V únoru 1848 byl povolán zpět do severní Itálie, kde byl jmenován guvernérem Přímoří se sídlem v Terstu.^[8] V této funkci setrval do prosince 1848, později byl dlouholetým sekčním šéfem a odborným přednostou na rakouském ministerstvu vnitra.^[9] Do výslužby odešel v roce 1866.^[10] Během svého působení v Itálii zakoupil soubor italského nábytku, který je dnes součástí sbírek zámku v Rájci.^[11]

Robert Antonín starohrabě ze Salm-Reifferscheidt-Raitze zemřel ve Vídni 25. března 1875 v důsledku Brightovy choroby.^[12]

Rodina

Jeho manželkou byla od roku 1845 hraběnka Felicitas Sidonie Clary-Aldringenová (1815–1902), která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.^[13] Manželství zůstalo bez potomstva, ale nápis na jejich společném hrobu na rodovém hřbitově ve Sloupu uvádí mrtvě narozená dvojčata (1852).^[14]

Hlavou rodu Salmů byl Robertův starší bratr Hugo (1803–1888), který se po otcově vzoru prosadil v podnikání, byl též poslancem moravského zemského sněmu a později dědičným členem rakouské Panské sněmovny.

Vyznamenání

• Rytíř I. třídy Řádu železné koruny (1847)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Robert Antonín Salm in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich