Robert B. Wilson

Robert Butler Wilson, Jr. (* 16. května 1937 Geneva, Nebraska) je americký ekonom a emeritní profesor Adamsova managementu na Stanfordově univerzitě. Společně se svým kolegou ze Stanfordu a bývalým studentem Paulem R. Milgromem mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii za rok 2020^[1] „za vylepšení teorie aukcí a vynálezů nových formátů aukcí“.^[2][3] Jeho další dva studenti, Alvin E. Roth a Bengt Holmström, jsou také vlastními nositeli Nobelovy ceny.^[4][5]

Wilson je známý svými příspěvky do vědy o řízení a podnikové ekonomiky. Jeho disertační práce představila sekvenční kvadratické programování, které se stalo přední iterační metodou pro nelineární programování.^[6] Spolu s dalšími matematickými ekonomy na Stanford Business School pomohl přeformulovat ekonomiku průmyslové organizace a teorii organizace za použití nespolupracující teorie her.^[7][8] Jeho výzkum nelineárních cen ovlivnil politiku velkých firem, zejména v energetickém průmyslu, zejména v oblasti elektřiny.^[9][10]

Život a akademická kariéra

Wilson se narodil 16. května 1937 ve městě Geneva v Nebrasce. Vystudoval Lincoln High School v Lincolnu v Nebrasce a získal plné stipendium na Harvardově univerzitě. Získal titul A.B. z v roce 1959. On pak dokončil jeho M.B.A. v roce 1961 a jeho D.B.A.^[11] v roce 1963 na Harvard Business School. Velmi krátce pracoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a poté se připojil k fakultě na Stanfordově univerzitě. Na fakultě Stanford Business School působí od roku 1964.^[12] Od roku 1993 do roku 2001 byl také přidruženým členem fakulty na Harvardské právnické fakultě.^[2]

Výzkum

Wilson je známý pro výzkum a výuku designu trhu, cen, vyjednávání a souvisejících témat týkajících se průmyslové organizace a informační ekonomiky. Je odborníkem na teorii her a její aplikace. Byl hlavním přispěvatelem k návrhům aukcí a konkurenčním nabídkovým strategiím v ropném, komunikačním a energetickém průmyslu a k navrhování inovativních cenových schémat. Jeho práce na stanovení cen prioritních služeb pro elektrickou energii byla implementována v odvětví veřejných služeb.^[7][13]

Wilsonův referát Econometrica z roku 1968 The Theory of Syndicates^[14] ovlivnil celou generaci studentů ekonomie, financí a účetnictví. Příspěvek klade základní otázku: Za jakých podmínek popisuje očekávané reprezentace užitku chování skupiny jednotlivců, kteří si vybírají loterie a sdílejí riziko paretovsky optimálním způsobem?^[15]

Od ukončení studia publikoval zhruba sto článků v odborných časopisech a knihách. Byl pomocným redaktorem několika časopisů a přednesl několik veřejných přednášek.^[16]

V roce 1993 vydal Wilson knihu o nelineárních cenách.^[17] Jedná se o encyklopedickou analýzu návrhu sazeb a souvisejících témat pro veřejné služby, včetně energetiky, komunikací a dopravy.^[9] Kniha získala v roce 1995 cenu Leo Melamed Prize, což je cena udělovaná jednou za dva roky Chicagskou univerzitou za „vynikající stipendium profesora obchodu“.^[18]

Mezi další příspěvky k teorii her patří vyjednávání o mzdách a stávky a v právních kontextech vyjednávání o urovnání. Je autorem některých základních studií vlivu reputace na predátorské ceny, cenové války a další konkurenční bitvy.^[13]

Vyznamenání

Od té doby, co Wilson dokončil bakalářské, magisterské a doktorské studium na Harvard College a Harvard Business School, publikoval přibližně 100 článků v odborných časopisech a knihách, za které získal mnoho vyznamenání.^[19]

Nobelova pamětní cena za ekonomii

Královská švédská akademie věd ocenila Wilsona a Paula Milgroma jako spoluvlastníky Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2020 za to, že „vylepšili teorii aukcí a vymysleli nové formáty aukcí, což přineslo prospěch prodejcům, kupujícím a daňovým poplatníkům po celém světě“.^[2] Alvin Roth (ekonom, který byl současně příjemcem Nobelovy ceny za rok 2012 a jehož doktorským poradcem byl Wilson), řekl, že Wilson a Milgrom „nejen zásadně změnili způsob, jakým chápeme aukce – změnily i to, jak se věci draží.“^[20] Akademie konkrétně uznala Wilsonovo úsilí při analýze aukcí se společnou hodnotou, kde uchazeči odvozují společnou hodnotu ze základního zdroje, a jeho teoretické důkazy, že uchazeči mají tendenci nabízet nižší cenu, než je jejich nejlepší odhad společné hodnoty, aby se vyhnul prokletí vítěze. Některé příklady dražeb s běžnou hodnotou zahrnují rádiové frekvenční spektrum a minerály.^[21]

Členství a ocenění

Je zvoleným členem Národní akademie věd, označeným „významným pracovníkem“ Americké ekonomické asociace a členem, bývalým důstojníkem a členem rady ekonometrické společnosti. V roce 1986 mu byla udělena čestná hodnost doktora ekonomie na Norské škole ekonomiky a podnikové správy. V roce 1995 mu byl udělen čestný titul doktora práv na Chicagské univerzitě.^[7] V roce 2014 získal Wilson cenu Golden Goose Award za svou práci zahrnující aukční design.^[22]

Získal cenu BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award (2015) v kategorii ekonomika, finance a management za své „průkopnické příspěvky k analýze strategických interakcí, když hospodářské subjekty mají omezené a odlišné informace o svém prostředí“.^[23] S kolegy Davidem M. Krepsem a Paulem Milgromem mu byla v roce 2018 udělena cena Johna J. Cartyho za rozvoj vědy.^[24]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert B. Wilson na anglické Wikipedii.