Robert Capa

Robert Capa
Rodné jméno	Endre Ernő Friedmann
Narození	22. října 1913 ; Budapešť
Úmrtí	25. května 1954 (ve věku 40 let) ; Thai Binh
Příčina úmrtí	výbuch
Místo pohřbení	Amawalk Hill Cemetery
Povolání	válečný zpravodaj, fotograf, válečný fotograf, fotoreportér, novinář, spisovatel a profesionální fotograf
Rodiče	Dezsö Friedmann a Júlia
Partner(ka)	Gerda Taro
Příbuzní	Cornell Capa (sourozenec)
Významná díla	Padající republikán
Ovlivněný	Ernest Hemingway
Ocenění	Medaile svobody (1947); Válečný kříž za operace na vnějších bojištích (1954); Cena Balázse Bély (1976); International Photography Hall of Fame and Museum (1976)
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Capa (vlastním jménem Endre Friedmann^[1]) (22. října 1913, Budapešť – 25. května 1954, Thai Binh, Vietnam) byl maďarský válečný fotograf, fotožurnalista a spoluzakladatel agentury Magnum Photos. Absolvoval pět různých válek – španělskou občanskou válku v letech 1936–1939, druhou čínsko-japonskou válku, druhou světovou válku, první arabsko-izraelskou válku a válku indočínskou.

Život

Robert Capa, vlastním jménem Endre Friedmann, se narodil v Budapešti. Jeho matka Julianna Henrietta Berkovitsová pocházela z Veľkých Kapušan na východním Slovensku.^[2] Z politických důvodů však brzy svoji vlast opustil, odjel do Berlína, kde se živil jako pomocník v temné komoře u agentury Dephot. Jeho první publikované snímky byly z Kodaně, kde fotografoval přednášku Lva Trockého.^[2] S nástupem fašistů k moci se v roce 1933 odstěhoval do Paříže. Tam se seznámil se svou pozdější ženou Gerdou Pohorylles.

Spolu vymysleli historku o slavném americkém fotografovi Robertu Capovi, který je za mořem velice uznávaným a nyní náhodně zavítal do Francie. Pseudonym používal, aby lépe prodal svoje fotografie; předstíral totiž, že je slavným americkým fotografem. Tutéž fintu využil i ve Spojených státech, kde se naopak vydával za věhlasného francouzského fotografa. Ve Francii se Capa soustředil hlavně na fotografování nepokojů a demonstrací, které provázely předvolební agitaci francouzské levicové Lidové fronty.^[2]

Dne 5. září 1936 vznikla jeho nejznámější fotografie kulkou zasaženého republikánského vojáka, který padá k zemi. Tato fotografie byla posléze označována za naaranžovanou, ale sám Capa podotýkal, že: „Nic se nemusí aranžovat, fotografie už jsou prostě tam a člověk jenom zmáčkne spoušť.“ nebo „pravda je nejlepší obraz, nejlepší propaganda“. Jedná se prý o jednu z nejpřetiskovanějších fotografií zobrazující hrůznou realitu války.^[2]

Capa proslul dalšími válečnými fotografiemi, velmi známé jsou jeho fotografie z vylodění v Normandii, které proběhlo 6. června 1944 (Den D).

Magnum Photos

V roce 1947 založil agenturu Magnum Photos spolu s Henri Cartier-Bressonem, Davidem Seymourem, Billem Vandivertem a George Rodgererem. V roce 1951 se stal jejím prezidentem.

Dne 25. května 1954 se vydal fotografovat probíhající francouzsko-vietnamskou válku. Během ní však tragicky zahynul, když šlápl na jednu z min. Robert Capa byl vždy v první linii, jeho snímky nebyly nikdy plné krve, spíše velmi emotivní.