Robert Ezra Park

Robert Ezra Park
Narození	14. února 1864 Harveyville
Úmrtí	7. února 1944 (ve věku 79 let) Nashville
Místo pohřbení	Oakland Cemetery
Alma mater	Univerzita Heidelberg (do 1904) Harvardova univerzita Michiganská univerzita Štrasburská univerzita
Povolání	sociolog, kriminolog, spisovatel, vysokoškolský učitel, novinář a ekolog
Zaměstnavatelé	Michiganská státní univerzita Chicagská univerzita
Děti	Robert H. Park[1]
Funkce	President of the American Sociological Association (1925)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Ezra Park (14. února 1864 – 7. února 1944) byl jeden z prvních průkopníků americké sociologie, jeden z nejvýznamnějších představitelů tzv. chicagské školy. Byl žákem známých amerických pragmatických filozofů Johna Deweye a Williama Jamese, studoval též v Německu. Zabýval se především problematikou velkoměstského života, přistěhovalectví, rasového soužití, davového chování a sociální patologie. Vytvořil též koncept sociální ekologie. K jeho nejvlivnějším pracím patří kniha The City: Suggestions for the Study of Human Nature in the Urban Environment, kterou roku 1925 napsal s Ernestem Burgessem a R. D. MacKenziem. Pracoval rovněž jako novinář, ve svých článcích se snažil především o mezietnické a mezirasové porozumění.

Robert E. Park se narodil v Harveyville v americkém státě Pensylvánie. Vyrůstal v Red Wing v Minnesotě v komunitě plné skandinávských imigrantů^[2], kde absolvoval střední školu. V roce 1882 nastoupil na University of Minnesota v Minneapolis. Odtud roku 1883 přestoupil na Michiganskou univerzitu, ovlivněn Johnem Deweym, jedním ze zakladatelů filozofie pragmatismu^[2], kde v roce 1887 získal titul bakalář filozofie. Mezi lety 1887 až 1898 pracoval jako novinář v Minneapolis, Detroitu, Denveru, New Yorku a Chicagu. V roce 1898 Park nastoupil na Harvardovu univerzitu, kde studoval psychologii a filozofii a v roce 1899 získal titul magistra umění. Poté odešel studovat do Německa na Friedrich Wilhelm Universität (dnešní Humboldtovu univerzitu) v Berlíně a jeden semestr strávil také studiem ve Štrasburku.^[3] Následně získal titul Ph.D. na Univerzitě Heidelberg.^[4]

V letech 1904–1905 vyučoval filozofii na Harvardově univerzitě a mezi roky 1905–1914 pracoval v Tuskegee Institute, nejdříve jako publicista a později jako ředitel public relations.^[3] Začal se také velmi zajímat o to, v jakých podmínkách žijí původní obyvatelé Konga – a díky tomuto zájmu se seznámil s Bookerem T. Washingtonem, jedním z nejvýznamnějších vůdců černochů v USA. Spolupracoval s ním, hlavně v oblasti public relations. William I. Thomas se doslechl o jeho schopnostech a pozval ho, aby vyučoval na Chicagské univerzitě během let 1914–1923. Věnoval se výzkumu lidské ekologie, pro který mu velkoměsto posloužilo jako námět. V roce 1925 zastával funkci prezidenta American Sociological Society (dnešní Americké sociologické asociace). Nakonec působil na Fisk University v Nashville, a to až do své smrti v roce 1944.

Lidská ekologie je sociologický termín, který zkoumá vztahy mezi lidskou společností a jejím fyzickým prostředím. Poprvé tento termín použil právě R. E. Park roku 1921. S tímto přístupem však operoval již dříve, a to ve své studii o lidském chování v městském prostředí z roku 1915.

Podle Parka jsou vztahy mezi lidmi primárně založené na principu soutěže. Lidé mezi sebou neustále soupeří, zejména o prostor. Výsledkem těchto soutěží je vznik symbiotických vztahů. Ve společnosti navíc dochází k rozdělení na dvě skupiny. Ta první je biotická a je výsledkem soutěže mezi lidmi. Druhá je kulturní, jde v ní o komunikaci a konsenzus. Nové formy komunikace nejenom přinášejí možnost lepšího porozumění, ale vytvářejí také sdružení, která zesilují konkurenci mezi lidmi.^[5] Park tvrdí, že lidská ekologie by se měla zabývat pouze první skupinou a jejími důsledky. Nejlepší příklad symbiotické soutěže je město, kde se to může pozorovat na několika úrovních: například na jeho rozdělení.

Předpověděl, že města se přetvoří do pěti soustředných kruhů, kde vnitřní kruhy budou představovat oblasti sociálního a psychického úpadku, naopak prosperující oblasti se přesunou na okraj města. Tento model je znám jako teorie soustředných zón, kterou popsal ve své knize The City publikované roku 1925.^[6]

V souvislosti se studiem měst zavedl Park také pojem přirozené oblasti, které jsou výsledkem neplánovaných, biotických procesů a jsou to malé a stavebně stejnorodé oblasti na území měst.^[7]

Dalším důležitým pojmem, kterým se Park během svého života zabýval, bylo rasové soužití. Tuto problematiku studoval zejména během svého působení na chicagské univerzitě společně s Bookerem T. Washingtonem. Co Parka opravdu zajímalo, byl princip vzniku vztahu mezi bělochy a černochy na americkém jihu, kde se tyto dvě rasy setkávaly nejvíce a vztah mezi nimi byl poznamenán otrokářskou historií.

Během svého působení v Chicagu také rozvinul teorii asimilace imigrantů ve Spojených státech. Roku 1950 dokončil svou knihu Race and Culture, na které pracoval přes 30 let (1913-1944); je to soubor 29 esejů o rasových a kulturních vztazích ve společnosti.^[8] Svou teorii pojmenoval jako cyklus rasových vztahů a rozdělil ji na čtyři části. Kontakt, konflikt, dohoda a asimilace. Prvními částmi jsou kontakt a následný konflikt během soutěže. Po určité době dochází k dohodě, která jednu rasu učiní dominantní. Nakonec ovšem dojde k začlenění.

Období Parkova nástupu na chicagskou univerzitu je spojeno s jejím vrcholným rozkvětem. Park dobře znal díla evropských sociologů a v roce 1921 vydal učebnici Introduction to the Science of Sociology, která po dlouhou dobu určovala směr americké sociologie^[7], protože nebyla jako ostatní standardní učebnice - systematicky spojovala různou literaturu z různých zdrojů a utváří tak ucelené pojednání o sociologii z různých pohledů.^[9]

• 1912: The Man Farthest Down: a Record of Observation and Study in Europe with Booker T Washington, New York: Doubleday
• 1921: Introduction to the Science of Sociology, Chicago: University of Chicago Press
• 1921: Old World Traits Transplanted: the Early Sociology of Culture, New York: Harper & Brothers
• 1922: The Immigrant Press and Its Control New York: Harper & Brothers
• 1925: The City: Suggestions for the Study of Human Nature in the Urban Environment, Chicago: University of Chicago Press
• 1932: The University and the Community of Races Hawaii: University of Hawaii Press
• 1939: Race relations and the Race Problem; a Definition and an Analysis, Durham, NC: Duke University Press
• 1939: An Outline of the Principles of Sociology, New York: Barnes & Noble, Inc
• 1940: Essays in Sociology, Toronto: University of Toronto Press
• 1950: Race and Culture, Glencoe Ill: The Free Press
• 1952: Human Communities: the City and Human Ecology Glencoe, Ill: The Free Press
• 1955: Societies, Glencoe Ill: The Free Press
• 1967: On Social Control and Collective Behavior, Chicago: University of Chicago Press
• 1975: The Crowd and the Public and Other Essays, Heritage of Society

• KELLER, Jan. Sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997.
• GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4

• Heslo v encyklopedii Britannica (anglicky)
• Robert E. Park, Sociology na stránkách Univerzity of Chicago (anglicky)