Robert Havemann
Robert Havemann | |
---|---|
Robert Havemann (4. října 1960) | |
Narození | 11. března 1910 Mnichov |
Úmrtí | 9. dubna 1982 (ve věku 72 let) Grünheide (Mark) |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Pracoviště | Humboldtova univerzita |
Obory | chemie, fyzikální chemie, filozofie a politika |
Ocenění | Spravedlivý mezi národy (2005) Stříbrný vlastenecký záslužný řád Národní cena Německé demokratické republiky |
Manžel(ka) | Katja Havemann |
Děti | Florian Havemann Sibylle Havemann |
Rodiče | Hans Havemann |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Hans Günther Havemann (11. března 1910 Mnichov – 9. dubna 1982 Grünheide) byl německý chemik, známý jako odpůrce nacistického i komunistického režimu.
Doktorát z chemie získal roku 1935 na berlínské Humboldtově univerzitě. Specializoval se na výzkum koloidů a za druhé světové války se podílel na vývoji chemických zbraní, roku 1943 získal profesuru. Byl od mládí přesvědčeným komunistou a zapojil se do odbojové činnosti ve skupinách Neu Beginnen a Rudá kapela, avšak byl prozrazen a v prosinci 1943 odsouzen k smrti. Vzhledem k významu vědcovy činnosti pro válečné úsilí Třetí říše trest nakonec nebyl vykonán a Havemann byl do konce války vězněn v Braniboru.[1]
Po druhé světové válce pracoval ve Společnosti Maxe Plancka, kde se dostal pro své názory do konfliktu s americkými okupačními úřady. V roce 1950 proto odešel do Německé demokratické republiky, stal se členem SED, poslancem Volkskammer a spolupracovníkem KGB. V roce 1953 odsoudil východoněmecké povstání. Obdržel Vlastenecký záslužný řád i Státní cenu.
Po XX. sjezdu KSSS své komunistické přesvědčení opustil. V roce 1963 vyvolala skandál jeho přednáška Naturwissenschaftliche Aspekte philosophischer Probleme, v níž odmítl závislost vědy na vládnoucí ideologii. Byl vyloučen ze strany i z Akademie věd a zbaven možnosti pracovat na univerzitě.[2] V západoněmeckém tisku publikoval řadu článků kritizujících poměry v NDR, v roce 1970 vydal knihu Fragen Antworten Fragen: Aus der Biographie eines deutschen Marxisten. Byl zařazen do programu „Zersetzung“, kterým se Stasi snažila psychicky zlomit přední disidenty. V roce 1976 byl za své kontakty se Západem odsouzen k domácímu vězení.[3] Krátce před svou smrtí v roce 1982 se stal signatářem výzvy Schwerter zu Pflugscharen, požadující stažení sovětských jaderných zbraní z území NDR.
O jeho odkaz pečuje Společnost Roberta Havemanna, založená v roce 1990. Hans-Dieter Rutsch natočil dokumentární film Nachdenken über Robert Havemann. V Berlíně je po něm pojmenována střední škola Robert-Havemann-Gymnasium. Posmrtně byl jmenován Spravedlivým mezi národy.
Byl synem spisovatele Hanse Havemanna. Byl třikrát ženat a měl pět dětí, syn Florian Havemann je malíř a spisovatel.
Reference
- ↑ HTTP://WWW.RINOVO.CZ. HAVEMANN, Robert [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Robert Havemann má sto let. Plus [online]. 2010-03-16 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ KLEKNEROVÁ, Zuzana. Víme o vás všechno.... Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2004-04-16 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Havemann na Wikimedia Commons
- (německy)Havemann Gesellschaft
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 183-76791-0009 / Horst Sturm / CC-BY-SA 3.0
15. Sitzung der Volkskammer der DDR
Im In- und Ausland mit größtem Interesse erwartet ist die Volkskammer der Deutschen Demokratischen Republik am 4.10.1960 um 11.00 Uhr zu ihrer 15. Sitzung zusammengetreten. Auf der Tagesordnung stehen eine Erklärung des Staatsrates der Republik, das "Gesetz über die Anpassung von gesetzlichen Bestimmungen an die Bildung des Staatsrates der Deutschen Demokratischen Republik" in erster und zweiter Lesung sowie Anzeigen des Ausschusses für Eingaben der Bürger.