Robert Hliněnský
Robert Hliněnský | |
---|---|
Narození | 3. listopadu 1908 Brno ![]() |
Úmrtí | 8. ledna 1979 (ve věku 70 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov sk. 16, hr. 46-47 49.2051128N, 16.648076E |
Povolání | malíř, kreslíř, grafik a učitel |
Manžel(ka) | Eva Hliněnská, roz. Váchová (sňatek 1962) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Robert Hliněnský (3. listopadu 1908 Brno[1] – 8. ledna 1979 Brno) byl český malíř, kreslíř, grafik a výtvarný pedagog.
Život
Narodil se v zemské porodnici v Brně jako nemanželské dítě dcery traťmistra Berty Hliněnské (* 1888 Velké Meziříčí), k otcovství se později přihlásil vlakový průvodčí Robert Hrušák z brněnských Židenic.[1] Vychodil Německou obecnou školu v Brně na Zvonařce (1919–1920), pokračoval v chlapecké Německé škole měšťanské v Brně (1920–1924), po přípravce na Školu uměleckých řemesel v Brně (1926–1928) nastoupil do speciální třídy pro dekorativní malbu této školy u Emanuel Hrbka (1928–1930). Po návratu z vojenské služby v Olomouci byl zaměstnán v malírně Zemského divadla v Brně (1932–1941) a s dvěma kolegy si zřídil ateliér.
V listopadu 1935 měl první výstavu s Josefem Adamčíkem a vystavoval i v „kabinetu umění“ s volným sdružením výtvarníků. Za války ztratil práci v Zemském divadle, které nesmělo hrát, po válce vystavoval v Domě umění, Barvičově knihkupectví a dalších galerijních prostorách. V roce 1960 se stal učitelem výtvarného oboru na LŠU (dnes základní umělecké škole) v Brně, kde působil do odchodu do důchodu v roce 1970.
Měl 20 samostatných výstav s 9 katalogy a 44 kolektivních výstav. Jeho díla mají ve svých sbírkách Moravská galerie v Brně, Muzeum města Brna, Galerie umění Karlovy Vary, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě a Muzeum umění Olomouc.
Byl členem syndikátu českých výtvarníků v Praze (1942–1946), Spolku výtvarných umělců moravskoslezských Aleš v Brně (1940–1946), Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské (1946–1948), Svazu československých výtvarných umělců (1948–1970), Skupiny M, později M Brno (1959–1965) a Skupiny Parabola (1963–1964).
Byl třikrát ženat, několikrát byl hospitalizován na psychiatrické klinice, v roce 1979 zemřel na infarkt.[2] Je pohřben na Židenickém hřbitově v Brně (skup. 16, hrob 46-47, souřadnice 49.2051128N, 16.648076E).
Své básně mu věnoval Jan Skácel.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika 17374, sn. 132 [online]. MZA [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Robert Hliněnský: 1908–1979, vlastním nákladem vydala Eva Hliněnská (1999, Brno)
Literatura
- KOHOUTKOVÁ, Alena. Robert Hliněnský. Diplomová práce. Brno: FF MU, 1987.
- KONEČNÁ, Alena; VALOCH, Jiří. Robert Hliněnský : 1908-1979. Brno: Eva Hliněnská, 1999. 71 s. ISBN 80-238-6697-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Hliněnský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Hliněnský
- Robert Hliněnský v informačním systému abART
- Robert Hliněnský v Encyklopedii dějin města Brna
- Dílo Roberta Hliněnského ve sbírce Moravské galerie v Brně
- Ukázka z díla Roberta Hliněnského
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Robert Hliněnský signatura