Robert I. Francouzský

Robert I. Francouzský
Západofrancký král
Doba vlády	922–923
Korunovace	29. června 922, Remeš
Narození	15. srpna 866
Úmrtí	15. června 923 Soissons
Předchůdce	Karel III.
Nástupce	Rudolf Burgundský
Manželka	Beatrix z Vermandois
Potomci	Hugo Veliký Ema Francouzská Adéla Francouzská
Dynastie	Robertovci
Otec	Robert Silný
Matka	Adéla z Tours
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Francouzský (cca 865/866^? – 15. července 923 Soissons) byl západofranským králem v letech 922 až 923.

Narodil se před rokem 866, jako mladší syn Roberta z Anjou a bratr západofranského krále Odona z Paříže, který jako první porušil následnická práva Karlovců na trůn. V čase bratrova panování převzal roku 888 robertovská hrabství Tours, Anjou, Blois, Paříž a jako laický opat také mnoho opatství.^[1] Když Odo roku 898 zemřel, respektoval nárok Karla III. Prosťáčka na trůn, za což mu on potvrdil všechny jeho majetky a ještě o mnoho let později jej označoval za ctihodného markraběte, rádce a pomocníka naší vlády.^[1] Robert se věnoval obraně severu země proti Normanům, přičemž je 20. července 911 porazil v bitvě u Chartres.

Roku 920 se zformovala královská opozice. Robert se k revoltě připojil zřejmě až poté, co král svému oblíbenci Haganovi dal práva na klášter Chelles, který předtím patřil tchyni Robertova syna Huga.^[1] Následovalo Robertovo vojenské tažení proti králi, kdy denně mizelo Karlovo vojsko a rostlo vojsko Robertovo, přičemž v červnu 922 byl Robert zvolen a korunován protikrálem.^[2]

Následně oba králové se střetli v krvavé bitvě u Soissons, během niž Karel Francouzský přepadl během oběda protikrále Roberta a jeho příznivce.^[3] I když Robert Francouzský v bitvě padl, jeho vojsko zvítězilo a Karla zajalo. Hrabě Herbert II. z Vermandois poté krále doživotně uvěznil. Novým králem byl zvolen Rudolf Burgundský.

Robertovi potomci se však prosadili ještě za vlády Karlovců a hlavně po vymření západofranské větve. Syn Hugo Veliký sice nezískal královský titul, stal se však faktickým vládcem velké části království. Vnuk Hugo Kapet byl po smrti posledního Karlovce zvolen západofranským králem, a stal se tak zakladatelem nové francouzské dynastie Kapetovců.

1/ ∞ Aélis/Adéla z Maine († před 931):

• Hildebranta/Liégarda či Luitegarda (asi 885^[4] – 931) ∞ 907 hrabě Herbert II. z Vermandois
• Ema Francouzská^{[pozn. 1]} (asi 890^[4] – 934) ∞ 921 burgundský vévoda a pozdější francouzský král Rudolf I.

2/ ∞ asi 890/93^[5]Beatrix z Vermandois (cca 880 – po 931), dcera hraběte Herberta I. z Vermandois a zřejmě Berty z Morvois:

• Hugo (895^[4]–956)
  1. ∞ 922 Judita († 925)
  2. ∞ 926/27 Eadhilda († 937), dcera anglického krále Eduarda I.
  3. ∞ 938 Hedvika Saská (922–965), dcera císaře Jindřicha I. a Matyldy z Ringelheimu
• Adéla/Hildebranta (* 895)^[6]

Zdroj^[7]

• EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert I. Francouzský na Wikimedia Commons
• Robert Ier (Robertien)^{[nedostupný zdroj]}
• Životopis v němčině
• Příbuzenství Roberta I.
• Příbuzenstvo
• Genealogie
• Flodoardi Annales

Předchůdce: Odo

Pařížský hrabě 892–893

Nástupce: Hugo Veliký

Předchůdce: Karel III. Francouzský

Západofrancký král 922–923

Nástupce: Rudolf I.