Robert O'Hara Burke
| Robert O'Hara Burke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. května 1821 Hrabství Galway |
| Úmrtí | 28. června 1861 (ve věku 40 let) nebo 1. července 1861 (ve věku 40 let) Cooper Creek |
| Místo pohřbení | Melbourne General Cemetery (37°47′30″ j. š., 144°57′49″ v. d.) |
| Alma mater | Royal Military Academy |
| Povolání | objevitel a policie |
| Ocenění | Founder’s Medal (1862) |
| Rodiče | James Hardiman Burke[1] a Anne O'Hara[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert O'Hara Burke (6. května 1820 či 1821? Saint Clerans, hrabství Galway, Irsko – 28. června 1861, Cooper Creek, Austrálie) byl irský policejní důstojník a cestovatel v Austrálii. Prošel značnou část dosud neprozkoumaného australského vnitrozemí. Byl první kdo při expedici užil afghánské velbloudy jako jízdní a nákladní zvířata.
Život
Robert O'Hara Burke byl jedním ze sedmi dětí britského královského důstojníka Jamese Burkeho a Anne Louisy O'Harové. Vystudoval vojenskou akademii ve Woolwichi a v roce 1841 vstoupil do jezdeckého pluku rakouské armády. V roce 1848 se vrátil do Irska, kde byl přijat do řad královské irské policie. [2]
V roce 1853 byl přeložen do Melbourne jako inspektor. V policejní službě se osvědčil a v roce 1858 byl jmenován superintendantem v Castlemaine, Victoria.
Koncem 50. let 19. století začaly úřady státu Victorie organizovat velkou výpravu napříč Australským kontinentem. Burke v roce 1859 dostal pověření prozkoumat vnitrozemí Austrálie od Cooper Creeku ke Carpentarskému zálivu jako vedoucí této expedice.[2]
Popis cesty
S početnou expedicí se Burke vydal roku 1860 z Melbourne, za dva měsíce překročil řeku Darling u Meninde a poté pokračoval ke Cooper Creeku, kde zřídil základnu a ponechal zde část výpravy a zásob pro zpáteční cestu. Dále pokračovali pouze čtyři: Robert Burke, William Wills (1833 – 1861), John King (1839 – 1872) a Charley Gray. Se šesti velbloudy prošli rozlehlou poušť, pohoří McKinlay a podél řeky Flinders došli v únoru 1861 do Carpentarského zálivu. V tu dobu měli již minimální zásoby vody a potravin, proto se rozhodli ihned k pochodu zpět k Cooper Creeku. Vysílení hladem a žízní postupovali pouští jen velmi pomalu a když v dubnu dorazili k základně, zjistili, že jejich druhové krátce před tím základnu opustili a vzali s sebou většinu potravin. Vydali se na jih, ale krátce na to zemřel Charley Gray. Pro úplné vyčerpání 28. června 1861 na řece Cooper Creek zemřel i Burke s Willsem. Pouze John King se nakonec doplazil na dolní tok Cooper Creeku, kde ho zachránili domorodci. V září 1861 ho zde živého nalezla záchranná výprava. [2]Tyto záchranné akce už Burkemu nepomohly, zato prozkoumaly velkou část australského vnitrozemí. Ostatky Burkeho a Willse byly převezeny do Melbourne, kde byl 21. ledna 1863 uspořádán slavnostní pohřeb.[3]
Tragický osud výpravy je přisuzován její velmi špatné organizaci. Komise, která byla jmenována k přešetření všech okolností, v závěrečné zprávě poukázala na Burkeho chybná rozhodnutí a veřejností byl pokládán za hlavního viníka.[3]
Dílo
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert O'Hara Burke na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c GRÉZL, Jaromír; CODR, Milan. Přemožitelé času sv. 9. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Robert O'Hara Burke, s. 127–130.
- ↑ a b Robert O’Hara Burke - napříč Austrálií. HedvabnaStezka.cz [online]. 2011-10-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert O'Hara Burke na Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie
Média použitá na této stránce
Portrait of Robert O'Hara Burke [picture] [ca. 1860] 1 watercolour ; 43.8 x 29.7 cm.