Robert Van de Walle
| Robert Van de Walle | |
|---|---|
 (c) RIA Novosti archive, image #563360 / Vladimir Fedorenko / CC-BY-SA 3.0 | |
| Narození | 20. května 1954 (69 let) Ostende |
| Povolání | judista |
| Ocenění | Národní cena za sportovní zásluhy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| zlato | LOH 1980 | polotěžká váha |
| bronz | LOH 1988 | polotěžká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| stříbro | MS 1979 | polotěžká váha |
| stříbro | MS 1981 | polotěžká váha |
| bronz | MS 1983 | polotěžká váha |
| bronz | MS 1985 | polotěžká váha |
| bronz | MS 1989 | polotěžká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 1985 | polotěžká váha |
| zlato | ME 1986 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 1976 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 1977 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 1979 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 1984 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1978 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1980 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1981 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1983 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1987 | polotěžká váha |
| bronz | ME 1988 | polotěžká váha |
| MS v judu - bez rozdílu vah | ||
| bronz | MSbrv 1981 | bez rozdílu vah |
| bronz | MSbrv 1983 | bez rozdílu vah |
| ME v judu - bez rozdílu vah | ||
| zlato | MEbrv 1980 | bez rozdílu vah |
| stříbro | MEbrv 1983 | bez rozdílu vah |
| bronz | MEbrv 1977 | bez rozdílu vah |
| bronz | MEbrv 1979 | bez rozdílu vah |
| bronz | MEbrv 1984 | bez rozdílu vah |
Robert Van de Walle, (* 20. května 1954 v Ostende, Belgie) je bývalý belgický zápasník – judista vlámského původu. Je majitelem zlaté a bronzové olympijské medaile a evropským rekordmanem v počtu získaných medailí z velkých judistických akcí ve váhových kategoriích (19 medailí).
Sportovní kariéra
S judem začal v polovině 60. let v rodném Ostende pod vedením Stafa Lauwereinsa. Již v dětském věku však přišel o matku[1] a protože neměl nejlepší vztahy s otcem trávil volný čas mezi tělocvičnou a ulicí. Jedno léto následoval svojí přítelkyni do Ardenska, kde se seznámil s klukem podobných zájmů, Nicolasem z Namuru. Do Namuru se nakonec odstěhoval a žil u rodiny svého přítele. Judu se vrcholově věnoval od 18 let. Byl pověstný velmi tvrdými tréninkovými dávkami, na které si navykl v Japonsku. V 70. letech v Japonsku pravidelně trénoval. Jeho judo bylo atraktivní, pověstné byly jeho zvedačky (morote-gari, sukui-nage, te-guruma), ale do velké míry svázané taktikou. O řadu velkých vítězství přišel jen kvůli hrubým chybám v závěru a potom co vedl. V úvodu se většinou ujal vedení na body a tento náskok ne vždy udržel do konce.[2]
Celou svojí sportovní kariéru bojoval v polotěžké váze a k jeho největším soupeřům patřili především Němci a Sověti. V mládí mu dělalo velké problémy pasivní judo Dietmara Lorenze. Na přelomu 70. a 80. let sváděl krásné souboje s gruzíncem v sovětských barvách Tengizem Chubulurim. V roce 1980 ho porazil před domácím publikem na olympijských hrách v Moskvě a získal zlatou olympijskou medaili. V roce 1981 chybělo šest sekund do konce, když se nechal Chubulurim hodit a přišel o titul mistra světa. Ten mu nakonec v jeho bohaté sportovní kariéře scházel.
Rok 1982 pojal odpočinkově a vše směřoval k olympijským hrách v Los Angeles v roce 1984. Kvůli bojkotu mu do Los Angeles mu nepřijeli někteří velcí soupeři a v prvním kole se měl utkat s domácím Američan Leo Whitem. Američan ho hned v úvodu zaskočil výpadem soto-makikomi za wazari a celý zbytek zápasu se držel zpátky. Nakonec z toho byla senzační prohra v prvním kole. Američan White ho porazil jeho vlastní zbraní.
Na olympijských hrách v Soulu v roce 1988 musel od prvního kola čelit náročnému losu. Potom co udolal domácího Jihokorejce a silného Sověta narazil ve čtvrtfinále na Němce Marca Meilinga, který ho po dvou minutách poslal do oprav. V opravách potvrdil kvalitní přípravu a potom co hodil zvedačkou po 19 sekundách Poláka Beutlera získal bronzovou olympijskou medaili.
Po olympijských hrách v Soulu ukončil sportovní kariéru, ale nechal se ještě několikrát přemluvit k návratu. Přes jeho velké úspěchy v 80. letech belgické judo stále hledalo jeho následovníka. Na turnajích častokrát startoval jako jediný zástupce své země. Situace v belgickém judu se změnila až v 90. letech. V roce 1991 dostal opět chuť k tréninku a v 38 letech startoval na svých pátých olympijských hrách v Barceloně. Obsadil krásné 7. místo.
Po skončení reprezentační kariéry pracoval jako trenér a sportovní funkcionář.
Výsledky
Váhové kategorie
| Turnaj | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | ||
| polotěžká váha | |||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | úč | 1. | úč. | 3. | 7. | ||||||||||||||||
| Mistrovství světa | úč | — | 2. | 2. | 3. | 3. | — | 3. | — | ||||||||||||
| Mistrovství Evropy | ? | ? | ? | 2. | 2. | 3. | 2. | 3. | 3. | — | 3. | 2. | 1. | 1. | 3. | 3. | — | — | — | úč. | |
Bez rozdílu vah
| Turnaj | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | |
| Olympijské hry | — | úč. | — | |||||||||||||||||
| Mistrovství světa | úč | — | 5. | 3. | 3. | — | — | — | — | |||||||||||
| Mistrovství Evropy | ? | ? | ? | ? | 3. | ? | 3. | 1. | 5. | — | 2. | 3. | 7. | úč. | — | ? | — | — | — | — |
Podrobnější výsledky
Olympijské hry
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | opravy | o bronz | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 1976 | polotěžká váha | výhra - yuk/tai Goran Žuvela | prohra - 2:37/had Dietmar Lorenz | — | — | - | — | — | — | — | — | |
| LOH 1980 | polotěžká váha | x | výhra - kok/? István Szepesi | výhra - 0:56/? Rex Chizooma | výhra - yuk/? Jean-Luc Rougé | výhra - 2:17/? Henk Numan | — | — | — | — | výhra - kok/? Tengiz Chubuluri | |
| bez rozdílu vah | x | volný los | prohra - wip András Ozsvár | — | — | — | — | — | — | — | ||
| LOH 1984 | polotěžká váha | x | prohra - waz/smk Leo White | — | — | — | — | — | — | — | — | |
| LOH 1988 | polotěžká váha | x | výhra - 1:59/? Ha Hjong-ču | výhra - 4:05/? Viktor Poddubnyj | prohra - 1:46/? Marc Meiling | — | — | — | výhra - 2:40/? Bob Berland | výhra - 0:19/? Jacek Beutler | — | |
| LOH 1992 | polotěžká váha | volný los | výhra - ?/? Pascal Kaya | prohra - 2:25/kta Paweł Nastula | — | — | výhra - 1:10/tsg Jun Sang-sik | výhra - (yus) Odvogín Baldžinňam | prohra - 4:18/uma Indrek Pertelson | — | — |
Mistrovství světa
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | o bronz | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MS 1973 | polotěžká váha | výhra Mahon | prohra Dietmar Lorenz | — | — | — | — | — | — | — | |
| MS 1975 | polotěžká váha | nestartoval | |||||||||
| MS 1979 | polotěžká váha | x | výhra Hiroaki Išikawa | výhra Venancio Gómez | výhra Paul Radburn | výhra Günther Neureuther | — | — | — | prohra Tengiz Chubuluri | |
| MS 1981 | polotěžká váha | x | výhra Bjarni Friðriksson | výhra Chris Georghiou | výhra Roger Vachon | výhra Ulf Rettig | — | — | — | prohra Tengiz Chubuluri | |
| MS 1983 | polotěžká váha | x | výhra | výhra Šan Jen-feng | výhra Tim Hirose | prohra Andreas Preschel | — | — | výhra Isaac Azcuy | — | |
| MS 1985 | polotěžká váha | x | výhra Dennis Stewart | výhra Carsten Jensen | výhra Theo Meijer | prohra Hitoši Sugai | — | — | výhra János Kovács | — | |
| MS 1987 | polotěžká váha | nestartoval kvůli kýle | |||||||||
| MS 1989 | polotěžká váha | x | výhra Siao Lung-čeng | výhra Theo Meijer | prohra Jiří Sosna | — | výhra Ajman El-Šavi | výhra Belarmino Salgado | výhra Stéphane Traineau | — | |
| MS 1991 | polotěžká váha | nestartoval | |||||||||
Reference
Externí odkazy
- Robert Van de Walle v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Van de Walle na Wikimedia Commons - Výsledky a novinky Roberta Van de Walleho na judoinside.com
Média použitá na této stránce
(c) RIA Novosti archive, image #563360 / Vladimir Fedorenko / CC-BY-SA 3.0
“Award ceremony for judo at 1980 Olympics”. Before the award ceremony of the winning judoka in half-heavyweight (95kg). XXII Olympic Summer Games (July 19-August 3).
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
The proportions of this flag are 3:2; however, there is no official definition for the correct proportions and also 5:3 is widely used.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Senegal
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
.svg)
Flag of South Korea (1949-1984)
.svg)
Flag of Brazil (1968-1992)
Flag of Brazil (1968-1992)
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
