Roberto Bautista Agut

Roberto Bautista
Roberto Bautista na US Open 2016
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	14. dubna 1988 (35 let)
Místo narození	Castellon de la Plana, Španělsko[1]
Bydliště	Castellon de la Plana, Španělsko
Výška	183 cm
Hmotnost	76 kg
Profesionál od	2006
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	17 754 782 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	394–248
Tituly	11 ATP, 3 challengery, 10 Futures
Nejvyšší umístění	9. místo (4. listopadu 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2019)
French Open	4. kolo (2016, 2017)
Wimbledon	semifinále (2019)
US Open	4. kolo (2014, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	21–45
Tituly	0 ATP
Nejvyšší umístění	169. místo (3. března 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2013, 2014)
French Open	3. kolo (2013)
Wimbledon	2. kolo (2014)
US Open	2. kolo (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240206a6. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roberto Bautista Agut (* 14. dubna 1988 Castellon de la Plana, Valencijské společenství) je španělský profesionální tenista.^[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jedenáct singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2019 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2014 na 169. místě. Trénují ho Javier Piles a Pepe Vendrell. Dříve tuto roli plnil Esteban Carril. V kombinovaném světovém žebříčku ITF juniorů dosáhl maxima v červenci 2006, kdy figuroval na 47. příčce. Poměr výher a proher dvouhry dosáhl v juniorské kategorii aktivní bilance 41–13.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále Wimbledonu 2019, kde podlehl světové jedničce Novaku Djokovićovi. Na Středomořských hrách 2009 v italské Pescaře získal zlatou medaili z dvouhry a bronz ze čtyřhry mužů.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 frankfurtským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Německu, v němž prohrál první dvouhru s Philippem Kohlschreiberem a posléze i pátou proti Danielu Brandsovi. Španělé podlehli celkově 1:4 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 10–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[4]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval jako desátý nasazený. Cestou do čtvrtfinále na jeho raketě skončili Rus Andrej Kuzněcov, jenž skrečoval po druhé sadě, Ital Paolo Lorenzi a Lucemburčan Gilles Müller. Mezi poslední osmičkou hráčů nestačil ve dvou tiebreacích na později stříbrného medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny. Do mužské čtyřhry nastoupili s Davidem Ferrerem v roli turnajových osmiček. Soutěž opustili také ve čtvrtfinále po prohře s americkým párem Steve Johnson a Jack Sock.

Tenisová kariéra

Premiérové finále na okruhu ATP Tour si zahrál na lednovém Aircel Chennai Open 2013 v indické Čennaíi. Ve čtvrtfinále zdolal poprvé v kariéře hráče elitní světové desítky, šestého v pořadí Tomáše Berdycha. Po zvládnutém semifinále s Benoîtem Pairem nestačil v boji o titul druhému nasazenému Srbovi Janku Tipsarevićovi, přestože vyhrál úvodní sadu.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si ve dvouhře zahrál osmifinále Australian Open 2014, když na jeho raketě zůstali Američan Tim Smyczek, argentinská světová pětka Juan Martín del Potro po pětisetové bitvě^[5] a Francouz Benoît Paire, kterému uštědřil druhou porážku v řadě, po aucklandském Heineken Open 2014. Ve čtvrtém kole však nestačil na bulharského tenistu Grigora Dimitrova po čtyřsetovém průběhu.

Na antukovém French Open 2014 si poradil s italským kvalifikantem Paolem Lorenzim a opět s Pairem, když zvýšil bilanci vzájemných střetnutí na 3–0. Ve třetím kole byl nad jeho síly šestý hráč světa Tomáš Berdych, který mu vrátil porážku z březnového Indian Wells Masters 2014.^[6]

Debutovou trofej z okruhu ATP Tour zaznamenal na travnatém Topshelf Open 2014, konaném během června v 's-Hertogenboschi. V roli třetího nasazeného sehrál od čtvrtfinále tři vítězné třísetové zápasy, když postupně přešel přes francouzského hráče Nicolase Mahuta, Rakušana Jürgena Melzera a ve finále německého tenistu Benjamina Beckera.^[7] Třetí trofej si odvezl z lednového ASB Classic 2016, hraného v Aucklandu. Jako turnajová osmička ve finále zdolal amerického hráče Jacka Socka. Ten, po prohrané úvodní sadě, na počátku druhého setu zápas skrečoval. Americká světová dvacet šestka se potýkala v předchozích dvou dnech s virózou a za teplého a slunečného počasí byla na dvorci malátná.^[8]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 22 (11–11)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	6. ledna 2013	Čennaj, Indie	tvrdý	Janko Tipsarević	6–3, 1–6, 3–6
Vítěz	1.	21. června 2014	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Benjamin Becker	2–6, 7–6(7–2), 6–4
Vítěz	2.	13. července 2014	Stuttgart, Německo	antuka	Lukáš Rosol	6–3, 4–6, 6–2
Finalista	2.	19. října 2014	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Marin Čilić	4–6, 4–6
Finalista	3.	25. října 2015	Moskva, Rusko (2)	tvrdý (h)	Marin Čilić	4–6, 4–6
Finalista	4.	20151101a1. listopadu 2015	Valencie, Španělsko	tvrdý (h)	João Sousa	6–3, 3–6, 4–6
Vítěz	3.	20160116a16. ledna 2016	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Jack Sock	6–1, 1–0skreč
Vítěz	4.	20160207a7. února 2016	Sofia, Bulharsko	tvrdý (h)	Viktor Troicki	6–3, 6–4
Finalista	5.	20160827a27. srpna 2016	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Pablo Carreño Busta	7–6(8–6), 6–7(1–7), 4–6
Finalista	6.	16. října 2016	Šanghaj, Čína	tvrdý	Andy Murray	6−7(1−7), 1−6
Vítěz	5.	8. ledna 2017	Čennaj, Indie	tvrdý	Daniil Medveděv	6–3, 6–4[9]
Vítěz	6.	26. srpna 2017	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Damir Džumhur	6–4, 6–4
Vítěz	7.	13. ledna 2018	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Juan Martín del Potro	6–1, 4–6, 7–5
Vítěz	8.	3. března 2018	Dubaj, SAE	tvrdý	Lucas Pouille	6–3, 6–4
Finalista	7.	29. července 2018	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Matteo Berrettini	6–7(9–11), 4–6
Vítěz	9.	5. ledna 2019	Dauhá, Katar	tvrdý	Tomáš Berdych	6–4, 3–6, 6–3
Finalista	8.	28. února 2021	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	David Goffin	7–5, 4–6, 2–6
Finalista	9.	13. března 2021	Dauhá, Katar	tvrdý	Nikoloz Basilašvili	6–7(5–7), 2–6
Vítěz	10.	19. února 2022	Dauhá, Katar	tvrdý	Nikoloz Basilašvili	6–3, 6–4
Finalista	10.	25. června 2022	Mallorca, Španělsko	tráva	Stefanos Tsitsipas	4–6, 6–3, 6–7(2–7)
Vítěz	11.	30. července 2022	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Filip Misolic	6–2, 6–2
Finalista	11.	14. ledna 2023	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Kwon Sun-u	4–6, 6–3, 6–7(4–7)

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra (13)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	25. června 2007	Màlaga, Španělsko	antuka	Pedro Clar-Rosselló	7–5, 6–3
2.	30. července 2007	Xàtiva, Španělsko	antuka	Pedro Clar-Rosselló	6–3, 6–4
3.	28. července 2008	Xàtiva, Španělsko	antuka	Gerard Granollers	6–4, 6–4
4.	22. září 2008	Martos, Španělsko	tvrdý	James Ward	3–6, 6–3, 6–2
5.	29. září 2008	Còrdoba, Španělsko	tvrdý	Jean-Noel Insausti	6–7(5–7), 6–3, 6–4
6.	16. března 2009	Badalona, Španělsko	antuka	Marc Fornell-Mestres	6–4, 6–4
7.	21. září 2009	Alcorcón, Španělsko	tvrdý	Thomas Schoorel	6–4, 6–3
8.	25. ledna 2010	Murcia, Španělsko	tvrdý	Sergio Gutiérrez-Ferrol	7–5, 6–2
9.	8. března 2010	Tripton, Velká Británie	tvrdý	Daniel Smethurst	7–5, 6–4
10.	13. září 2010	Mòstoles, Španělsko	tvrdý	Philip Bester	6–7, 6–4, 6–2
11.	22. dubna 2012	Rai Open, Itálie	antuka	Rui Machado	6–7 (7–9), 6–4, 6–3
12.	29. července 2012	Orbetello, Itálie	antuka	Dušan Lajović	6–3, 6–1
13.	12. srpna 2012	Pozoblanco, Španělsko	tvrdý	Arnau Brugués-Davi	6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roberto Bautista-Agut na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roberto Bautista Agut na Wikimedia Commons
• Roberto Bautista Agut na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Roberto Bautista Agut na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Roberto Bautista Agut na stránkách Davis Cupu (anglicky)