Rochov
| Rochov | |
|---|---|
 Nádrž na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litoměřice |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′34″ s. š., 14°7′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 139 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,30 km²[2] |
| Katastrální území | Rochov |
| Nadmořská výška | 195 m n. m. |
| PSČ | 413 01 |
| Počet domů | 58 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rochov 63 413 01 Roudnice nad Labem ou.rochov@tiscali.cz |
| Starostka | Pavlína Landová |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Rochov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565547 |
| Kód části obce | 140562 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rochov (německy Rochow) je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně osm kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 139[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi Rochou pochází z roku 1219.[4] Dva zdejší statky daroval vladyka Troch na Brozanech pražskému klášteru svatého Tomáše na Malé Straně řádu augustiniánů.
Roku 1677 tyto dva statky s 26 obyvateli koupila od převora kláštera, za 800 kop po 60 fr. rýn. čítaných, Marie Magdalena Venceliová z Bochova, rozená Petráčková z Vokounštejna, vdova po královském apelačním rádci a doktoru práv Pavlu Venceliovi z Bochova, rodem Schwommschneider ze Svitav. Této rodině patřily od roku 1623 sousední Vrbičany a nedaleký Třebušín u Ploskovic, konfiskáty po Smilu Kaplíři ze Sulevic, který byl nejstarším z 27 popravených mužů roku 1621 na Staroměstském náměstí.
Po Marii Magdaleně Venceliové z Bochova dědila dcera Rosina Anna, provdaná za Františka Karla, rytíře Kressla z Kvalteberku. Jejich vnuk svobodný pán František Karel Kressl z Kvaltenberku v letech 1786–1789 vystavěl ve vrbičanský zámek. Po jeho smrti (1801) a smrti jeho manželky Josefy z rodu hrabat Straků z Nedabylic panství Třebušín a Vrbičany s Rochovem zdědil jejich prasynovec svobodný pán Fr. Saleský Karel z Puteani. Vrbičany držel do roku 1843 a Třebušín jeho vnučka Adéla, provdaná za svobodného pána Karla ze Skal a Velké Lhoty, až do roku 1906.[pozn. 1] Roku 1846 se stali vlastníky Vrbičan s Rochovem hrabata Herbersteinové, kteří je připojili ke statkům Libochovice a Budyně nad Ohří a alodiální statek změnili v roce 1899 za hraběte Johanna Josefa Herbersteina-Proskau (1854–1944) na fideikomis.
Většina polností byla první pozemkovou reformou v roce 1921 zabrána československým státem dle zákona č. 215/1919 Sb.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 231 | 284 | 300 | 283 | 322 | 336 | 298 | 231 | 177 | 199 | 152 | 132 | 105 | 113 | 153 |
| Počet domů | 50 | 49 | 49 | 51 | 63 | 60 | 63 | 65 | 53 | 51 | 48 | 54 | 56 | 55 | 58 |
Osobnosti
- Josef Hendrich (kněz) (1922–1994), římskokatolický kněz
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z genealogického hlediska je zajímavé, že k dnes žijícím potomkům rodu Venceliů z Bochova, Kresslů z Kvaltenberku či Puteani – po přeslici, náleží příslušníci mnohých významných šlechtických rodů: např. Kinských (větev na Chlumci nad Cidlinou), Silva-Tarouca, Nostitz-Rienecků, potomci Mořice z Lobkowicz (např. bývalý ministr obrany Michal Lobkowicz) a dále také současný vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II. a jeho rodina. Jeden z potomků Venceliů z Bochova – Karel Evžen hr. Naipperg – pojal za manželku Andreu Habsburg-Lothringen, nejstarší vnučku posledního českého krále a rakouského císaře Karla I., blahoslaveného Karla z domu habsburského. Z uvedeného svazku vzešlo pět dětí.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rochov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Rochov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Rochov, okres Litoměřice.
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Rybník v Rochově. Okres Litoměřice, Česká republika.
Poloha obce Rochov v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice.
Vlajka obce Rochov, okres Litoměřice.