Rock Master
Aktuální ročník: Arco Rock Master 2019 | |
Ramón Julián Puigblanque - Arco Rock Master 2007 | |
Sport | sportovní lezení |
---|---|
Založeno | 1987 |
První ročník | Arco Rock Master 1987 |
Poslední vítěz | Jakob Schubert (duel muži) Mia Krampl (duel ženy) |
Nejvíce titulů | Ramón Julián Puigblanque (7, obtížnost) Angela Eiter (6, obtížnost, ženy) |
Příbuzné soutěže | Sportroccia, Melloblocco |
Web | Rockmasterfestival.com |
Rock Master (Arco Rock Master) jsou mezinárodní prestižní závody v lezení třídy masters s nejdelší tradicí, na které jsou zváni aktuálně nejlepší lezci z celého světa. Každoročně se pořádají na začátku září v italském městě Arco. Během týdenního festivalu se konají také závody juniorů a během slavnostního večera se udílejí mezinárodní prestižní ocenění Wild Country Rock Award (dříve Salewa Rock Award) a La Sportiva Competition Award za nejlepší výkony ve skalách a na závodech.
Historie
Závod je spolu se světovým pohárem pokračovatelem myšlenky prvních (moderních) mezinárodních závodů Sportroccia, jejichž čtyři ročníky se konaly v letech 1985–1989. Závody v Arcu byly zpočátku součástí každoroční série pěti závodů Rock Master Tour (účastnil se jich také Jindřich Hudeček), později se konaly samostatně ještě nepravidelně i v dalších městech (Serre Chevalier,...), v Arcu dosud každoročně.[1]
Nominace
V průběhu závodů se měnily počty disciplín i počty zvaných závodníků u jednotlivých disciplín. V některých letech probíhaly během festivalu také závody světového poháru. U závodů SP a MS je širší nominace a v některých disciplínách se tyto roky nekonaly samostatně závody masters z pořadatelských důvodů. O účasti či výsledcích na Rock Masteru lze tedy hovořit jen u disciplín mimo SP, neboť v nominaci je rozdíl.
V roce 2010 se závody konaly ve formátu Světového poháru jako příprava na Mistrovství světa v roce 2011, účast byla tedy větší. V roce 2011 se v Arcu konalo zároveň Mistrovství světa, lezl se tedy navíc pouze duel.
Obtížnost
V roce 1990 (i dříve) se na obtížnost lezla pracovní cesta (závodníci si jí mohli nacvičit před finálním přelezem) a cesta na OS (On-sight / na první pokus), vítězové se určovali podle výsledků z obou přelezů. Kromě toho se závodilo i na rychlost na dvou paralelních cestách. Bylo pozváno 28 sportovců, na základě klasifikačního žebříčku Mezinárodní asociace sportovních lezců (ASCI) k 1.3.1990, zúčastnilo se šestnáct mužů a devět žen.[2]
Rychlost
V pozdějších letech se na rychlost začalo lézt na standardní trati (dvě paralelní cesty) a na tento závod se již nominovali speciální rychlostní lezci, leze se systémem vyřazovacího pavouka a poté se hned ještě ve finále závodí o třetí a první místo.
Duel
V duelu se leze ve dvou obtížných paralelních cestách na obtížnost a vítězí rychlejší závodník. Postupuje sem osm nejlepších závodníků ze závodu na obtížnost v rámci Arco Rock Masteru, případně ze světového poháru konaného v rámci tohoto festivalu.
Nominace a účast českých závodníků
- obtížnost: Jindřich Hudeček, Tomáš Mrázek, Adam Ondra
- rychlost: Libor Hroza, Jiří Švácha, Lucie Hrozová, Jan Kříž
- bouldering: Věra Kotasová-Kostruhová, Helena Lipenská, Silvie Rajfová, Adam Ondra
- duel: Adam Ondra
- při širší nominaci ve formátu mistrovství světa: Jan Kříž, Iva Vejmolová
Vítězové
Některé ročníky byly v jednotlivých disciplínách součástí světového poháru nebo mistrovství světa, tedy s širší než zvanou nominací.
Obtížnost
- Ramón Julián Puigblanque (7/1/1):
- Angela Eiter (6):
- Lynn Hill (5):
- François Legrand (4):
- Muriel Sarkany (3):
- Alexandre Chabot (3):
- Stefan Glowacz (3):
Rychlost
Rok | Muži | Ženy | Další umístění | Závodníků |
---|---|---|---|---|
1989 | Jacky Godoffe | — | — | |
1990 | Jacky Godoffe | — | — | |
1999 | Vladimir Zacharov | — | — | 17+0 |
2000 | Alexei Gadeev | — | — | 16+0 |
2001 | Iakov Soubotine | — | — | 10+0 |
2002 | Tomasz Oleksy | — | — | 10+0 |
2003 | Alexei Gadeev | — | — | 8+0 |
2004 | Tomasz Oleksy | — | 7. Libor Hroza 8. Jiří Švácha | 8+0 |
2005 | Tomasz Oleksy | — | 7.-8. Libor Hroza | 8+0 |
2006 | Sergej Sinicyn | — | 4. Libor Hroza | 8+0 |
2007 | Jevgenij Vajcechovskij | — | 5. Libor Hroza | 12+0 |
2008 | Manuel Escobar | Olena Repko | — | 8+8 |
2009 | Libor Hroza | Edyta Ropek | 8. Lucie Hrozová | 10+10 |
2010 | Libor Hroza | Che Cchuej-lien | — | 29+22 (pre MS) |
2011 | — | — | — | (MS 2011) |
2012 | Leonardo Gontero | Alina Gajdamakinová | 3. Libor Hroza | 16+17 (SP 2012) |
2013 | Libor Hroza | Alina Gajdamakinová | 23. Jan Kříž | 30+19 (SP 2013) |
2014 | Libor Hroza | Anouck Jaubert | — | 32+29 (SP 2014) |
2015 | — | — | — | (MSJ 2015) |
2016 | Marcin Dzienski | Anouck Jaubert | 5. Libor Hroza 16. Jan Kříž | (SP 2016) |
2017 | Vladislav Deulin | Anouck Jaubert | 8. Libor Hroza 21. Jan Kříž | (SP 2017) |
- Libor Hroza (4/0/1):
- Tomasz Oleksy (3/0/3): +bouldering (1/2/0):
- Alexei Gadeev (2):
- Alina Gajdamakinová (2):
Bouldering
Rok | Muži | Ženy | Další umístění | Závodníků |
---|---|---|---|---|
1999 | Daniel Andrada | Jelena Čumilovová | — | 13+9 |
2000 | Tomasz Oleksy | Natalia Novikova | 6.-8. Věra Kotasová-Kostruhová | 16+16 |
2001 | Salavat Rachmetov | Corinne Théroux | — | 8+8 |
2002 | Mauro Calibani | Olga Jakovlevová | 6. Věra Kotasová-Kostruhová | 6+6 |
2003 | Mauro Calibani | Olga Bibiková | 6. Věra Kotasová-Kostruhová | 8+6 |
2004 | Matthias Müller | Mélanie Son | — | 8+7 |
2005 | Kilian Fischhuber | Mélanie Son | — | 7+7 |
2006 | Nalle Hukkataival | Anna Stöhr | 7. Helena Lipenská | 9+7 |
2007 | Gareth Parry | Anna Stöhr | 5. Silvie Rajfová | 8+7[9] |
2008 | Kilian Fischhuber | Katharina Saurwein | 6. Silvie Rajfová | 8+7 |
2009 | Kilian Fischhuber | Alizée Dufraisse | — | 8+8 |
2010 | Cédric Lachat | Anna Stöhr | 21. Silvie Rajfová | 40+27 |
2011 | — | — | — | (MS 2011) |
2012 | Dmitrij Šarafutdinov | Alex Puccio | — | 11+8 |
2013 | Rustam Gelmanov | Alex Puccio | — | 12+9 |
2014 | Jernej Kruder | Alex Puccio | — | 11+8[10] |
2015 | — | — | — | (MSJ 2015) |
2016 | Adam Ondra | Katharina Saurwein | — | 7+7 KO |
2017 | Čon Džong-won | Alex Puccio | — | 7+6 KO[11] |
2018 | Alexej Rubcov | Fanny Gibert | — | 7+7 KO[12] |
2021 | Adam Ondra | Laura Rogora | [13] |
- Kilian Fischhuber (3):
- Alex Puccio (4):
- Anna Stöhr (3):
- Mélanie Son (2):
- Mauro Calibani (2):
Duel
Rok | Muži | Ženy | Další umístění | Závodníků |
---|---|---|---|---|
2010 | Adam Ondra | Katharina Posch | — | 8+8[14] |
2011 | Adam Ondra | Jana Čerešněvová | — | 16+16 |
2012 | Jakob Schubert | Dinara Fachritdinovová | 2. Adam Ondra | 8+8[15] |
2013 | Sean McColl | Dinara Fachritdinovová | — | 8+8[16] |
2014 | Sean McColl | Dinara Fachritdinovová | — | 8+7[17] |
2015 | Adam Ondra | Hélène Janicot | — | 8+8 |
2016 | Adam Ondra | Janja Garnbret | — | 9+10[18] |
2017 | Adam Ondra | Julia Chanourdie | — | 10+10 |
2018 | Adam Ondra | Janja Garnbret | — | + |
2019 | Jakob Schubert | Mia Krampl | 2. Adam Ondra | [19] |
2021 | Stefano Ghisolfi | Mia Krampl | 2. Adam Ondra | [20] |
2023 | Adam Ondra | Janja Garnbret | [21] |
- Adam Ondra (6/2/0):
- Sean McColl (2/2/0):
- Dinara Fachritdinovová (3):
Čeští Mistři a medailisté
Ročník | Disciplína | Lezec/lezkyně | Zlato | Stříbro | Bronz |
---|---|---|---|---|---|
2001 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2002 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2003 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2004 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2005 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2006 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2007 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2008 | Obtížnost | Tomáš Mrázek | |||
2009 | Obtížnost | Adam Ondra | |||
2009 | Rychlost | Libor Hroza | |||
2010 | Rychlost | Libor Hroza | |||
2010 | Duel | Adam Ondra | |||
2010 | Obtížnost | Adam Ondra | |||
2011 | Duel | Adam Ondra | |||
2012 | Duel | Adam Ondra | |||
2012 (SP) | Rychlost | Libor Hroza | |||
2013 (SP) | Rychlost | Libor Hroza | |||
2014 (SP) | Rychlost | Libor Hroza | |||
2015 | Duel | Adam Ondra | |||
2016 | Duel | Adam Ondra | |||
2016 | Bouldering | Adam Ondra | |||
2017 (SP) | Obtížnost | Adam Ondra | |||
2017 | Duel | Adam Ondra | |||
2018 | Duel | Adam Ondra | |||
2019 | Duel | Adam Ondra |
- Adam Ondra (7/3/2):
- Libor Hroza (4/0/1):
- Tomáš Mrázek (1/3/4):
Odkazy
Reference
- ↑ Lezec.cz: Rozhovor s Jindřichem Hudečkem
- ↑ Igor Koller: ROCK master 90, časopis Montana 4/1990, str. 6-7
- ↑ Igor Koller: Svetový pohár a prvé majstrovstvá sveta v športovom lezení '91, časopis Montana 1/92, str. 11-13 (slovensky) - včetně RM 1991
- ↑ IFSC: výsledky RM 2003
- ↑ Rockmasterfestival.com: výsledky RM 2014 obtížnost
- ↑ Lezec.cz: SP na obtížnost a rychlost Arco, Itálie + Rock Master (2016)
- ↑ Lezec.cz: SP v lezení na obtížnost a rychlost Arco, Itálie + Rockmaster (2017)
- ↑ Horydoly.cz: Adam Ondra 7x vyhrál Rock Master (2023)
- ↑ IFSC: výsledky RM 2007
- ↑ Rockmasterfestival.com: výsledky RM 2014 bouldering
- ↑ Rockmasterfestival.com/2017
- ↑ Rockmasterfestival.com/2018[nedostupný zdroj]
- ↑ Horydoly.cz: TOPlist Rock Master KO Boulder: The Italian Laura Rogora and The Awaited Adam Ondra Win (2021)
- ↑ IFSC: výsledky RM 2010 duel
- ↑ IFSC: výsledky RM 2012
- ↑ Rockmasterfestival.com: výsledky RM 2013 duel
- ↑ Rockmasterfestival.com: výsledky RM 2014 duel
- ↑ Lezec.cz: Adam Ondra vyhrál Rock Master Trophy i KO boulder Contest (2016)
- ↑ Horydoly.cz: Adam Ondra dolezl druhý na Rock Master (2019)
- ↑ Horydoly.cz: Rock Master Spectacular Duel: Phenomenal Ghisolfi and Piccolruaz (2021)
- ↑ HoryInfo.cz: Rockmasters duel: Adam Ondra a Janja Garnbret (2023)
Literatura
- Malfer, Giulio; Stefanello, Vinicio (2005). Rock Master. Nicolodi. ISBN 978-88-8447-194-9.
- časopis Montana
- časopis Lidé a hory
- ročenky Českého horolezeckého svazu (2009-)
Související články
- Sportroccia — první mezinárodní závody
- Melloblocco — mezinárodní boulderingové závody v Itálii
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rock Master na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Pictogram for climbing, inspired by the olympic pictograms listed in Category:Summer Olympics pictograms
Autor: IFSC, Licence: CC BY-SA 3.0
Ramon Puigblanque(ESP), winner Arco Rock Master 2007