Rodinný rozpočet

Rodinný rozpočet je plán finančního hospodaření domácnosti. Jeho vytvoření vede k získání kontroly nad finanční situací rodiny a ke snížení rizika jejích zbytečných výdajů a případného zadlužování.^[1][2] Lze tím najít zdroje pro rezervy a úspory v rodinném rozpočtu a připravit se tak na nečekané výdaje.^[1] Podle sociologických průzkumů má totiž problémy vyjít s penězi každý třetí člověk a v případě nenadálých výdajů má finanční problémy polovina domácností v České republice.^[3] Navíc finanční problémy jsou podle sociologů skutečným důvodem rozpadu odhadem šedesáti až osmdesáti procent manželství.^[4] Princip tvorby rozpočtu představuje sumarizaci všech příjmů a výdajů rodiny uspořádaných podle určitých kategorií, jejich vzájemné porovnání, zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji a také pozdější přizpůsobování rodinného rozpočtu aktuálním životním skutečnostem.^[5] Sestavení rodinného rozpočtu je tedy podobné tvorbě rozpočtu firem, které také sumarizují své náklady i výdaje a vzájemně je porovnávají ve snaze o tvorbu co možná největšího zisku.^[3] Ke zpracování rodinného rozpočtu je možné využít buď tužku, papír a kalkulačku, ale také osobní počítač, popřípadě též internet. Aby však byl rozpočet efektivní, je po jeho vytvoření třeba důsledně dodržovat jím nastavená pravidla.^[6][7]

Tvorba rodinného rozpočtu

Sestavování rodinného rozpočtu lze rozčlenit do pěti fází:^[5]

1. Přehled všech příjmů
2. Seznam výdajů
3. Porovnání příjmů a výdajů
4. Přehodnocení a přizpůsobení výdajů
5. Aktualizace rozpočtu

Veškeré propočty rodinného rozpočtu je třeba tvořit pro jednotné časové období (například měsíc). Všechny položky se pak k tomuto časovému období budou vztahovat. Není-li frekvence konkrétní posuzované finanční položky rovna zvolené délce časového období, je nutné tuto položku ke zvolenému období poměrově přizpůsobit.^[5] Pro tvorbu opravdu důkladného rodinného rozpočtu je nutné přistoupit k zhodnocení počátečního stavu všeho v rodině (celé domácnosti, všech věcí, i s jejich expirační dobou, nejen příjem a výdaje). Např. je podzim, ale již teď víme, že na jaro budou potřeba boty pro dítko. Musíme toto do svého rozpočtu zahrnout. A to nejen jako položku k propočtu, ale jako přehled pro nutnou rezervu.

Přehled všech příjmů

V první fázi dochází k evidování všech příjmů rodiny. Tyto příjmy je nutné uvažovat jako čisté, tedy až po zdanění.^[1] Mezi příjmy se řadí:

• mzdy^[5][8]
• výdělky z brigád či přivýdělky z podnikání^[9]
• příjmy ze spoření (úroky)^[8]
• důchod (starobní, invalidní, sirotčí, vdovský, vojenský)^[8]
• dávky^[8]
• výpomoc od rodičů a přátel^[8]
• výživné^[9]
• výnos z pronájmu (nemovitostí apod.)^[9]
• dividendy

Seznam výdajů

Další fáze sestavování rodinného rozpočtu spočívá v sumarizaci všech vydání rodiny. Lze je rozdělit na výdaje nutné a zbytné:^[8]

• výdaje nutné
  • nájemné^[5]
  • splátky hypotéky, spotřebních úvěrů, leasingu a kreditních karet^[8]
  • pojištění^[8]
  • bankovní poplatky^[5]
  • platby na spoření (např. stavební) a připojištění (důchodové, penzijní či životní)^[2]
  • tvorba finanční rezervy (cca 3 až 15 % z čistých příjmů nebo nákladů domácnosti)^[2]
  • koncesionářský poplatek za rozhlas a televizi (i kabelovou)^[5][9]
  • platba za elektřinu, vodu, plyn, topení, telefony (i mobilní) a internet^[5]
  • výdaje na dopravu nebo provoz automobilu^[5] (včetně jeho pojištění)^[8]
  • potraviny^[5]
  • drogerie, kosmetika^[8] a kadeřnictví^[9]
  • léky^[5]
  • běžné oblečení^[5]
  • potrava a péče o domácí mazlíčky^[8]
  • údržba domácnosti či zahrady^[8]
  • školné a školní pomůcky^[8]
  • kroužky^[2]
  • kapesné dětem^[9]
  • oprava oděvů, bot a dalších nezbytností
• výdaje zbytné
  • kouření^[8] (e-cigarety, žvýkací tabák)
  • jídla v restauracích a v podnicích rychlého občerstvení^[8]
  • oslavy svátků (Vánoce, jmeniny, narozeniny)^[8]
  • módní oblečení^[8]
  • koníčky, sport, nákupy pro radost, kina a divadla^[8]
  • dovolená^[8]
  • vybavení domácnosti^[8]

Ke stanovení výdajů může posloužit přesná evidence všeho, co se za dané časové období v rodině vydá (včetně finančního vyčíslení poměrových částí spotřebovaných ingrediencí pro vaření). Jiným řešením pro zjištění vydaného objemu finančních prostředků je vytvoření si denních limitů (například na nákup potravin) a tyto limity pak po celé časové období dodržovat.^[3]

Porovnání příjmů a výdajů

Ve třetí fázi sestavování rodinného rozpočtu dochází k porovnání součtu veškerých příjmů se sumářem všech výdajů. Tyto dvě hodnoty by se sobě měly rovnat. V případě, že jsou vydání větší než příjmy, je třeba snížit výdaje nebo navýšit příjmy, popřípadě provést obojí.^[11] V opačném případě, kdy jsou příjmy vyšší než výdaje, je vhodné zvýšit částku určenou na spoření k tvorbě finanční rezervy.^[8]

Přehodnocení a přizpůsobení výdajů

I přes to, že jsou třeba příjmy domácnosti vyšší než její výdaje, je vhodné provést jejich bilanci a případné úpravy vydání. Zvažuje se totiž, zda je třeba mít zbytné (ale i nutné) výdaje ve stávající výši, tedy zda by je nešlo snížit.^[5] Podle Jana Harbáčka ze společnosti Partners Financial Services^[12] by ideální rozdělení finančních výdajů mělo být následující:^[13]

• 10 % na kontě finanční svobody – dlouhodobé úspory, které se budou investovat ve snaze jejich zhodnocení
• 10 % na kontě pro radost – koupě oblíbených věcí či dovolených
• 50 % na kontě běžných nákupů – výdaje na bydlení, jídlo, telefony
• 10 % na kontě velkých nákupů – finance střádané na pořízení nákladnějších věcí (pračka, lednička nebo nábytek)
• 10 % na vzdělávacím kontě – vydání na kurzy, školení či vzdělávací literaturu
• 10 % na kontě dárků a charity – finance na veškeré dárky (vánoční, narozeninové, svatební), pozornosti blízkým a vydání potřebným (charita)

Provést lze též změnu využívaných bankovních produktů (kupříkladu místo netermínovaných účtů využít vklady termínované) nebo volné finance investovat^[6] (do fondů, ukládat je do bank na termínované vklady či spořicí účet, nakupovat akcie nebo dluhopisy, stát se společníkem nadějného podnikatele, nakupovat a pronajímat nemovitosti anebo finance zkoušet zhodnotit v loteriích či jiných hrách).^[14] Větší část volných příjmů se doporučuje ukládat na spořicí účet a zbývající část investovat kupříkladu do podílových fondů.^[15] Není totiž dobré investovat všechno na jeden účel, nýbrž lepší je rozdělit své úspory mezi více produktů.^[16]

Péči o investice lze svěřit finančnímu odborníkovi nebo mohu investovat sám.^[14] Během investování je však nutné sledovat a vážit míru rizika, likvidity a výnosu investic.^[16] Výhody u všech tří pohledů nelze najednou zajistit (nelze mít vysoký výnos zároveň s vysokou bezpečností a likviditou).^[14] Například stavební spoření sice vykazuje nízké riziko a vysoký výnos, avšak má nízkou likviditu.^[14]

Aktualizace rozpočtu

Aby rozpočet odpovídal skutečnosti, je třeba provádět jeho aktualizaci a zahrnovat do něj aktuální potřeby či vydání domácnosti. Kontrolu rozpočtu se doporučuje provádět jednou za měsíc,^[1][17] za půl roku^[5] či jednou za rok.^[8]

Jednou za rok se také doporučuje prohlédnout smlouvy uzavřené domácností (např. na pojištění, faktury za energie^[18], mobilní služby atd.) a porovnat, jestli členové domácnosti opravdu využívají všechno, za co platí, nebo, jestli není dobré změnit objem či jiné podmínky těchto nakupovaných služeb. Třeba proto, že od uzavření pojištění domácnosti proběhly změny v zakoupené výbavě, neomezený mobilní tarif není plně využitý nebo dodávky elektřiny u zvoleného dodavatele přestaly patřit k těm levnějším.

Nástroje ke zpracování rodinného rozpočtu

Ke zpracování rodinného rozpočtu lze využít papír, tužku a kalkulačku nebo některý z počítačových programů.^[17][19]

Papír, tužka a kalkulačka

Během tvorby rodinného rozpočtu pomocí papíru, tužky a kalkulačky dochází k evidenci příjmů a výdajů rodiny na papíry či do sešitu. Výpočty jsou prováděny ručně a hrozí u nich nebezpečí výskytu chyby.

Tabulkový procesor

Přehledy lze sestavovat v tabulkových procesorech, jimiž mohou být například programy Microsoft Excel či OpenOffice.org Calc. Oproti zápisu rozpočtu na papír umožňují jeho případné snadné rozšiřování či upravování. Navíc je možné zpracovaný rozpočet uložit a později se k němu vrátit. Také je možné zkoušet různé ekonomické propočty a sledovat jejich projevy. Aby však vynikly rozdíly a výhody zpracování rodinného rozpočtu tabulkovým procesorem oproti papíru s tužkou a kalkulačkou, je třeba, aby zpracovatel rodinného rozpočtu uměl s počítačovým programem pracovat a využíval během práce i zabudované funkce těchto programů (například sčítání).^[19][20] Využít ovšem lze již připravené soubory (formuláře) pro tabulkové procesory, které jsou k dispozici na internetu.^[2][21]

Počítačový program

Ke zpracování rodinného rozpočtu lze využít počítačový program, který je možné získat například na internetu. K dispozici jsou kupříkladu program „Domácí Hospodářství“^[22] či „RQ Money“.^[23] Tyto programy již mají předem připravené (ale modifikovatelné) kategorie příjmů a výdajů, v rámci nichž lze rozpočet vyhodnocovat, tvořit jeho statistiky či přehledy a graficky jej zobrazovat.

Webová kalkulačka

Porovnání příjmů a výdajů domácnosti je možné spočítat také v kalkulačkách dostupných na webu.^[24][25] Tyto kalkulačky mají předem definované kategorie příjmů i vydání a nelze je nijak upravovat. Neumožňují také jakoukoliv archivaci zadaných údajů, neboť při zavření okna prohlížeče se stránkou webové kalkulačky, dochází k výmazu zadaných hodnot.

Alternativní způsoby rodinného hospodaření

Rodinné finance lze spravovat i jiným způsobem. Příjmy lze rozdělit do obálek či hrníčků, přičemž každá z takto separovaných částí bude určena na jiný účel finančních výdajů (například na bydlení, výdaje na energie, na provoz automobilu atp.). Z jednotlivých skupin se pak podle charakteru vydání odebírají vydávané finanční částky.^[7][17]

V případě, že rodinné finanční transakce probíhají především bezhotovostně, si lze v bance založit (někdy i bezplatně) více účtů. Ty si pak podle jednotlivých druhů vydání vzájemně odlišit (například jejich pojmenováním) a finanční částky poté na jednotlivé účty převádět pomocí nastavených bezhotovostních převodů. Vydání pak budou prováděna z příslušných účtů a lze tak sledovat množství vydaných finančních prostředků na ten který účel.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby. Praha: Professional Publishing, 2008. 314 s. ISBN 978-80-86946-78-8. 
• VYBÍHAL, Václav. Slabikář finanční gramotnosti. Praha: Cofet, 2011. 416 s. ISBN 978-80-9043-96-1-0. 

Související články

• Finanční gramotnost
• Státní rozpočet

Externí odkazy

• NOVOTNÝ, Radovan. Jak zvládnout rodinný rozpočet?. Investujeme.cz [online]. 2009-06-03 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. ISSN 1802-5900. 
• Kolik utrácíte a kolik byste mohli spořit. Peníze.cz [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. ISSN 1213-2217. 
• Rodinný rozpočet [online]. Smečno: CSR Consult, 2010 [cit. 2012-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-11. 
• Jak si vybudovat finanční rezervu – Kalkulačka. Peníze.cz [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. ISSN 1213-2217.