Rodoljub Roki Vulović

Rodoljub Vulović
Rodoljub Vulović
Základní informace
Rodné jméno	Rodoljub Vulović
Přezdívka	Roki Vulović
Narození	1. května 1955 (68 let); Bijeljina, Jugoslávie
Povolání	zpěvák
Aktivní roky	1972 - dosud
Vydavatelé	Renome, Jahorina Records, Super Ton
Web	Rodoljub Roki Vulović Official
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodoljub „Roki“ Vulović (* 1. května 1955, Bijeljina, Jugoslávie) je bosensko-srbský zpěvák. Působil též jako profesor a rektor na Zemědělské a zdravotnické vysoké škole v Bijeljine.

Životopis

Rodoljub Vulović se narodil 1. května 1955 v Bijeljině. Svou kariéru hudebníka započal v roce 1972, kdy uvedl své prvé dvě písně „Kristina“ a „Napustićeš me ti“. V roce 1988, po vydání alba „Paša“, cestoval po evropských zemích s vysokým zastoupením srbského obyvatelstva. Po vydání alba „Paša“ vydal dalších 6 alb. Jeho sedmé album (první vydal v jeho 16 letech) vyšlo na začátku roku 2017. Vulović je již v důchodu.^[zdroj⁠?]

Válka

V průběhu války v Jugoslávii bylo centrum města Bijeljina úplně zničeno, včetně Vulovićova domu, který stál na ulici Gavrila Principa.

Vulović byl dobrovolníkem v První lehké pěší Semberské brigádě, odkud pochází název jeho alba „Semberski junaci“. Některé písně byly věnovány jeho přátelům, některé jeho druhům ve zbrani a některé jeho velitelům. Celý zisk z prodeje alba věnoval na léčbu zraněných vojáků.

Po úspěchu jeho prvního alba vstoupil Vulović do Prvé bijeljinské lehké pěší brigády, zvané Garda Panteri. Zde, z iniciativy svého velitele Pera Čoliće, vydal v roce 1993 další album. Toto album se ukázalo jako nenahraditelné: vojákům dodalo sílu a motivaci k boji a zároveň Rokiho proslavilo.

Crni bombarder (1995) bylo poslední vojensky zaměřené album, po kterém Roki vydal milostné album „Zbog tebe“.

Diskografie

Kristina (1972)
Paša (1988)
Semberski junaci (1992)
Garda Panteri (1993)
Junaci Kozarski (1994)
Crni bombarder (1995)
Zbog tebe (1997)
Otadžbini na dar (2001)

Osobní život

Rokiho otec se zúčastnil druhé světové války, v roce 1941 padl do zajetí a byl deportován do nacistického Německa, odkud se po válce vrátil. Rokiho dědeček byl z Černé Hory.

Rokiho manželka, Jelica (jazykovědec), je spoluautorkou mnohých jeho písní. Roki má dvě děti – syna a dceru. Mluví plyně italsky a francouzsky, také se domluví německy.

V průběhu jeho života a mnohých turné navštívil mnohé země západní Evropy – jediná větší země západní Evropy, kterou dosud nenavštívil, je Španělsko. Jeho snem byla návštěva Ruska.

Za zmínku též stojí, že v průběhu devadesátých let byli několikrát zamítnuty jeho žádosti o americké vízum. Jedním z důvodů, dle amerického velvyslanectví, byla skutečnost, že zpíval revoluční a anti-NATO písně.

Postoje

Vulović věří, že největší přátelé Srbska jsou Rusové a Řekové. Také řekl, že Bosňáci jsou všeobecně dobří lidé, pokud je nedráždíte. Myslí si, že jak Četnici, tak i jugoslávští partyzáni jsou hrdinové Druhé světové války, ovšem obě tyto skupiny se dopouštěli zločinů vůči civilnímu obyvatelstvu.

Josip Broz Tito a Vladimir Putin jsou jedni z těch, které velice respektuje. Nepodporuje vstup Srbska do Evropské unie, a říká, že ani jeden ze srbských prezidentů, Tadić ani Nikolić nikdy nebrali v úvahu postoj lidí k této otázce.

Hrdinové v písních

Hrdinové v písních nebyli jenom známí srbští hrdinové, ale také Rokiho druhové ve zbrani a velitelé.

Velitel Druhého praporu, major Zoran Lopandić (píseň Zorane, Zorane)
Velitel Kikor (píseň Hej Kikore)
Velitel Vlado (Junaci iz 1. Semberske brigade)
Mirko, velitel vojskového oddělení Mitara Maksimoviće (Mirko vojvoda)
Velitel Druhé semberské brigády, major Gavrilović (Gavrina brigada)
Kapitán Ljubiša „Mauzer“ Savić (Panteri (Mauzer))
Plukovník Pero Čolić (Pukovniče Čoliću)
Generál Ratko Mladić (Generale, generale)
Kapitán Ljubiša "Ljúti" Lazić (Kapetane Lazicu)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodoljub Roki Vulović na Wikimedia Commons

Navigation

Navigace

Tématické portály