Rogério Dutra da Silva

Rogério Dutra da Silva
Rogério Dutra da Silva v kvalifikaci Wimbledonu 2014
PřezdívkaRogerinho[1]
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození3. února 1984 (38 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěBalneário Camboriú, Brazílie[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost73 kg[1]
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek1 832 302 USD
Dvouhra
Poměr zápasů30–65
Tituly0 ATP, 10 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění63. místo (24. července 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon1. kolo (2013, 2016, 2017)
US Open2. kolo (2011, 2012, 2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů26–26
Tituly1 ATP, 4 challengery, 9 Futures
Nejvyšší umístění86. místo (11. září 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon1. kolo (2017)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190802a2. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Da Silva během Wimbledonu 2016

Rogério Dutra da Silva (* 3. února 1984 São Paulo) je brazilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do prosince 2017 devatenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl da Silva ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2017 na 63. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 86. místě. Trénuje ho Leonardo Kirche.[1]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 semifinálem 1. skupiny Americké zóny proti Uruguayi, v němž vyhrál dvouhry s Marcelem Felderem i Martinem Cuevasem. Přispěl tak k výhře Brazilců 5:0 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Brazílii reprezentoval da Silva také na Letních olympijských hrách 2016Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře skončil ve druhém kole na raketě šestého nasazeného Francouze Gaëla Monfilse.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval da Silva v listopadu 2001, když na turnaji v Campinasu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl svému krajanovi Júliu Silvovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval v červnu 2006 na brazilské události v Chapecu po finálové výhře nad Uruguaycem Martinem Vilarrubim. Na challengerech ATP poprvé triumfoval na říjnovém BH Tennis Open International Cup 2010 v Belo Horizonte, kde v závěrečném duelu zvítězil nad argentinským hráčem Facundem Argüellem.[2][1]

Premiérové čtvrtfinále na okruhu ATP World Tour si zahrál na červencovém Bet-at-home Cup Kitzbühel 2012 po skreči Jana Hájka a zdolání sedmého nasazeného Lotyše Ernestsa Gulbise. Mezi poslední osmičkou jej zastavil Ital Filippo Volandri. Bodový zisk mu po turnaji poprvé v kariéře zajistil průnik do elitní světové stovky, když 30. července 2011 v žebříčku figuroval na 95. místě.[1]

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na antukovém International German Open 2012, hraném v Hamburku v kategorii ATP 500, kde v závěrečném duelu čtyřhry se Španělem Danielem Muñozem de la Nava nestačili na španělský pár David Marrero a Fernando Verdasco. Na turnaji startovali z pozice náhradníků.[1]

V kvalifikaci Internazionali BNL d'Italia 2013 utrpěl poranění vazů hlezna. S nedoléčenou distorzí odehrál kvalifikační turnaj v Nice a po challengeru v Braunschweigu byl přinucen přerušit sezónu na sedm týdnů. Vrátil se newyorským US Open 2013 bez jediné výhry na okruhu v probíhajícím roce. Po zvládnuté kvalifikaci odehrál 27. srpna první kolo proti Kanaďanu Vasekovi Pospisilovi. V pětisetovém boji odvrátil sedm mečbolů a poprvé v kariéře otočil utkání ze stavu 0–2 na sety. Vítězný tiebreak v páté sadě vyhrál poměrem míčů 12:10. Ve druhé fázi odebral světové dvojce a pozdějšímu vítězi Rafaelu Nadalovi jen tři gamy.[1]

Ve světové klasifikaci se propadl až na 533. místo, které mu patřilo 8. června 2015. Rok poté, v červnu 2016, vystoupal po čtvrtfinále pražského challengeru na dosavadní kariérní maximum, 82. příčku.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské dvouhře US Open 2011, do níž prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. V úvodním kole vyřadil irského kvalifikanta Louka Sorensena, jenž ve čtvrté sadě zápas skrečoval. Následně odešel poražen od Američana Alexe Bogomolova.[1]

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.22. července 2012Hamburk, NěmeckoantukaŠpanělsko Daniel Muñoz de la NavaŠpanělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
4–6, 3–6
Vítěz1.6. března 2017São Paulo, BrazílieantukaBrazílie André SáNový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
7–6(7–5), 5–7, [10–7]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (10 D; 4 Č)
Futures (9 D; 9 Č)

Dvouhra (19)

Č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.29. května 2006Brazil F3, BrazílieantukaUruguay Martin Vilarrubi6–2, 6–4
2.5. června 2006Brazil F4, BrazílieantukaEkvádor Giovanni Lapentti6–0, 2–6, 7–6(7–2)
3.12. června 2006Brazil F5, BrazílieantukaKolumbie Santiago Giraldo6–4, 6–1
4.28. dubna 2008Brazil F2, BrazílieantukaBrazílie André Ghem7–6(7–4), 4–6, 6–4
5.5. května 2008Brazil F3, BrazílieantukaBrazílie André Miele5–7, 6–2, 6–4
6.2. června 2008Brazil F7, BrazílieantukaBrazílie Daniel Silva6–0, 6–1
7.9. června 2008Brazil F8, BrazílieantukaBrazílie Daniel Silva6–1, 6–7(2–7), 6–0
8.25. července 2010Brazil F16, BrazílieantukaBrazílie Fernando Romboli6–3, 7–5
9.29. srpna 2010Brazil F21, BrazílieantukaBrazílie Eladio Riberio Neto6–7(9–11), 7–5, 4–0skreč
10.19. října 2010Belo Horizonte, BrazílietvrdýArgentina Facundo Argüello6–4, 6–3
11.6. srpna 2011Campos do Jordão, BrazílietvrdýJižní Afrika Izak van der Merwe6–4, 6–7(5–7), 6–3
12.8. července 2012Panama City, PanamaantukaKanada Peter Polansky6–3, 6–0
13.14. dubna 2013Itajaí, BrazílieantukaSlovensko Jozef Kovalík4–6, 6–3, 6–1
14.20. dubna 2014São Paulo, BrazílieantukaSlovinsko Blaž Rola6–4, 6–2
15.16. srpna 2015Praha, ČeskoantukaMoldavsko Radu Albot6–2, 6–7(5–7), 6–4
16.25. října 2015Santiágo, ChileantukaArgentina Horacio Zeballos7–5, 3–6, 7–5
17.14. května 2016Bordeaux, FrancieantukaUSA Bjorn Fratangelo6–3, 6–1
18.11. března 2017Santiago, ChileantukaChile Nicolás Jarry7–5, 6–3
19.8. dubna 2017Panama City, PanamaantukaSrbsko Peđa Krstin6–2, 6–4

Čtyřhra (13)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.8. října 2006Quito, EkvádorantukaBrazílie Marcelo MeloUruguay Pablo Cuevas
Argentina Horacio Zeballos
6–3, 6–4
2.12. října 2008Florianópolis, BrazílieantukaBrazílie Júlio SilvaBrazílie Ricardo Hocevar
Brazílie André Miele
3–6, 6–4, [10–4]
3.8. srpna 2010Campos do Jordão, BrazílietvrdýBrazílie Júlio SilvaBrazílie Vitor Manzini
Brazílie Pedro Zerbini
7–6(7–3), 6–2
4.19. června 2016Perugia, ItálieantukaArgentina Andrés MolteniKolumbie Nicolás Barrientos
Brazílie Fabrício Neis
7–5, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rogério Dutra Silva na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Rogério Dutra da Silva na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20190802a2. srpna 2019
  2. a b c Rogério Dutra da Silva na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20171125a25. listopadu 2017
  3. Rogério Dutra da Silva na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171125a25. listopadu 2017

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dutra Silva WMQ14 (23) (14420413039).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Dutra Silva WMQ14 (23)
Dutra Silva WM16 (8) (28419085655).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Dutra Silva WM16 (8)
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování