Rogers Cup 2013 – ženská čtyřhra

Rogers Cup 2013
VítězkySrbsko Jelena Jankovićová
Slovinsko Katarina Srebotniková
FinalistkyNěmecko Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
Výsledek5–7, 6–2, [10–6]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
< 2012 ženy
muži
  •
Canada Masters• 2014 >

Do soutěže ženské čtyřhry na tenisovém turnaji Rogers Cup 2013 nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl polsko-francouzský pár Klaudia Jansová-Ignaciková a Kristina Mladenovicová, jehož členky nestartovaly společně. Jansová-Ignaciková nestartovala v důsledku mateřské dovolené, když na počátku roku 2013 přivedla na svět potomka.

Spoluhráčkou Mladenovicové se stala kazašská tenistka Galina Voskobojevová, s níž vypadla v úvodním kole, když nestačily na německo-českou dvojici Julia Görgesová a Barbora Záhlavová-Strýcová.

Bývalá světová jednička Martina Hingisová ze Švýcarska, která se vrátila do profesionálního tenisu, obdržela divokou kartu se slovenskou spoluhráčkou Danielou Hantuchovou. Rogers Cup se stal jejím druhým turnajem po návratu, když v předchozím týdnu dvojice odehrála carlsbadský turnaj Southern California Open.

Titul získal čtvrtý nenasazený srbsko-slovinský pár Jelena Jankovićová a Katarina Srebotniková, když ve finále přehrály německo-české turnajové trojky Annu-Lenu Grönefeldovou a Květu Peschkeovou po třísetové bitvě 5–7, 6–2 a v závěrečném supertiebreaku [10–6]. Každá z vítězek si do žebříčku WTA připsala 900 bodů a pár si rozdělil částku 244 000 dolarů.

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry měly volný los do druhého kola.

  1. Itálie Sara Erraniová / Itálie Roberta Vinciová (čtvrtfinále)
  2. Rusko Jekatěrina Makarovová / Rusko Jelena Vesninová (semifinále)
  3. Německo Anna-Lena Grönefeldová / Česko Květa Peschkeová (finále)
  4. USA Raquel Kopsová-Jonesová / USA Abigail Spearsová (čtvrtfinále)
  5. Indie Sania Mirzaová / Čína Čeng Ťie (2. kolo)
  6. USA Liezel Huberová / Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová (2. kolo)
  7. Francie Kristina Mladenovicová / Kazachstán Galina Voskobojevová (1. kolo)
  8. Rusko Anastasija Pavljučenkovová / Česko Lucie Šafářová (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
WC Kanada Gabriela Dabrowská
 Kanada Sharon Fichmanová
53 
  Srbsko Jelena Jankovićová
 Slovinsko Katarina Srebotniková
76 
   Srbsko Jelena Jankovićová
 Slovinsko Katarina Srebotniková
56[10]
 
 3 Německo Anna-Lena Grönefeldová
 Česko Květa Peschkeová
72[6]
3 Německo Anna-Lena Grönefeldová
 Česko Květa Peschkeová
66
2 Rusko Jekatěrina Makarovová
 Rusko Jelena Vesninová
24 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Itálie S Errani
 Itálie R Vinci
63[10] 
 USA V King
 Rusko A Klejbanova
46[7]   Maďarsko K Marosi
 USA M Moulton-Levy
46[5] 
 Maďarsko K Marosi
 USA M Moulton-Levy
61[10]   1 Itálie S Errani
 Itálie R Vinci
7725 
 Japonsko K Date-Krumm
 Jižní Afrika C Scheepers
63[9]   WC Kanada G Dabrowski
 Kanada S Fichman
646[10] 
Alt Rakousko S Klemenschits
 Ukrajina O Savčuk
26[11]  Alt Rakousko S Klemenschits
 Ukrajina O Savčuk
774[5]
WC Kanada G Dabrowski
 Kanada S Fichman
665[10]  WC Kanada G Dabrowski
 Kanada S Fichman
646[10] 
8 Rusko A Pavljučenkova
 Česko L Šafářová
477[8]   WC Kanada G Dabrowski
 Kanada S Fichman
53
    Srbsko J Janković
 Slovinsko K Srebotnik
76
  4 USA R Kops-Jones
 USA A Spears
66 
 Čínská Tchaj-pej Ch-ť Čan
 Česko E Hrdinová
66   Čínská Tchaj-pej H-ť Čan
 Česko E Hrdinová
42 
 Slovinsko A Klepač
 USA V Lepčenko
23   4 USA R Kops-Jones
 USA A Spears
24
 Srbsko J Janković
 Slovinsko K Srebotnik
656[10]    Srbsko J Janković
 Slovinsko K Srebotnik
66 
 Slovensko D Cibulková
 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
771[2]   Srbsko J Janković
 Slovinsko K Srebotnik
66
 Rusko S Kuzněcova
 Itálie F Pennetta
6266  6 USA L Huber
 Španělsko N Llagostera Vives
41 
6 USA L Huber
 Španělsko N Llagostera Vives
7778 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
7 Francie K Mladenovic
 Kazachstán G Voskobojeva
54 
 Německo J Görges
 Česko B Záhlavová-Strýcová
76   Německo J Görges
 Česko B Záhlavová-Strýcová
66 
WC Německo A Kerber
 Česko P Kvitová
42  WC Slovensko D Hantuchová
 Švýcarsko M Hingis
24 
WC Slovensko D Hantuchová
 Švýcarsko M Hingis
66    Německo J Görges
 Česko B Záhlavová-Strýcová
52 
 Rumunsko I-C Begu
 Bělorusko O Govorcova
62[10]   3 Německo A-L Grönefeld
 Česko K Peschke
76 
 Španělsko S Soler Espinosa
 Česko K Zakopalová
46[5]   Rumunsko I-C Begu
 Bělorusko O Govorcova
21
  3 Německo A-L Grönefeld
 Česko K Peschke
66 
   3 Německo A-L Grönefeld
 Česko K Peschke
66
5 Indie S Mirza
 Čína Ť Čeng
477[10]   2 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
24
 Jižní Afrika N Grandin
 Chorvatsko D Jurak
665[2]  5 Indie S Mirza
 Čína Ť Čeng
61[6] 
 Gruzie O Kalašnikova
 Polsko A Rosolska
46[10]   Gruzie O Kalašnikova
 Polsko A Rosolska
36[10] 
WC Kanada E Bouchard
 Belgie K Flipkens
63[7]    Gruzie O Kalašnikova
 Polsko A Rosolska
42
 Rusko A Kudrjavceva
 Austrálie A Rodionova
46[10]   2 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
66 
 Slovensko J Husárová
 Chorvatsko P Martić
64[5]   Rusko A Kudrjavceva
 Austrálie A Rodionova
44
  2 Rusko J Makarova
 Rusko J Vesnina
66 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 Rogers Cup – Women's Doubles na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

  • 2013 Rogers Cup Main Draw Doubles [online]. WTA Tour, Inc. [cit. 2013-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.