Rogers Cup 2019
| Rogers Cup 2019 | |
|---|---|
| Datum | 5.–11. srpna 2019 |
| Ročník | 130. (muži) / 118. (ženy) |
| Místo | Montréal (muži), Toronto (ženy), Kanada |
| Dějiště | IGA Stadium (Montréal) Aviva Centre (Toronto) |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Kategorie | WTA Premier 5 |
| Dotace | 6 338 885 USD (muži) 2 830 000 USD (ženy) |
| Soutěže | 56 dvouhra / 24 čtyřhra (muži) 56 dvouhra / 28 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý – DecoTurf / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Rafael Nadal | |
| ženská dvouhra | |
 Bianca Andreescuová | |
| mužská čtyřhra | |
Marcel Granollers /  Horacio Zeballos | |
| ženská čtyřhra | |
 Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková | |
| Rogers Cup | |
< 2018 2021 > | |
Rogers Cup presented by National Bank 2019, francouzsky Coupe Rogers 2019, také známý pod názvem Canada Masters 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf. Konal se mezi 5. až 11. srpnem 2019 ve dvou kanadských velkoměstech Torontu a Montréalu jako 130. ročník mužského a 118. ročník ženského turnaje.
Mužská polovina soutěže probíhala v montréalském areálu s centrkurtem IGA Stadium. Po grandslamu a Turnaji mistrů byla zařazena do třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP Masters 1000 a její dotace činila 6 338 885 amerických dolarů. Ženská část s rozpočtem 2 830 000 dolarů se odehrávala v torontském areálu Aviva Centre. Na okruhu WTA patřila do kategorie WTA Premier 5. Turnaj se stal součástí letní americké šňůry na tvrdých betonech US Open Series 2019.
Nejvýše nasazenými hráči v soutěžích dvouher se stali, mezi muži druhý v pořadí Rafael Nadal ze Španělska a v ženském singlu světová jednička Ashleigh Bartyová z Austrálie. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 50. hráč žebříčku Maďar Márton Fucsovics a 44. žena klasifikace Američanka Venus Williamsová.[1][2]
Osmdesátý třetí singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval 33letý Španěl Rafael Nadal, pro něhož výhra znamenala pátou trofej z Canada Masters. Třicátým pátým vavřínem v sérii Masters rovněž navýšil vedení v této mistrovské kategorii.[3] Druhou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour získala 19letá Bianca Andreescuová, která se stala první kanadskou vítězkou turnaje od roku 1969. Bodový zisk ji posunul na nové žebříčkové maxuimum, 14. místo.[4][5]
První společnou účast v soutěži mužské čtyřhry proměnil v titul španělsko-argentinský pár Marcel Granollers a Horacio Zeballos.[6] Třetí společnou trofej z ženské čtyřhry WTA si odvezla nejvýše nasazená dvojice Češek Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[7]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra mužů[8] | 0 | — | — | — | — | |||||
| dvouhra žen[1] | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 1 | 30 | 20 | 1 |
| čtyřhra žen[9] | 5 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů[2][10] | 1 049 040 $ | 531 010 $ | 272 365 $ | 140 385 $ | 70 325 $ | 36 830 $ | 20 755 $ | 7 945 $ | 3 970 $ |
| dvouhra žen[1][11] | 521 530 $ | 253 420 $ | 126 950 $ | 60 455 $ | 29 120 $ | 14 920 $ | 8 045 $ | 3 270 $ | 1 980 $ |
| čtyřhra mužů[8] | 311 910 $ | 152 210 $ | 76 300 $ | 38 870 $ | 20 500 $ | 10 980 $ | — | — | — |
| čtyřhra žen[9] | 149 190 $ | 75 360 $ | 37 315 $ | 18 780 $ | 9 530 $ | 4 710 $ | — | — | — |
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Španělsko | Rafael Nadal | 2. | 1. |
 Rakousko | Dominic Thiem | 4. | 2. |
 Německo | Alexander Zverev | 5. | 3. |
 Řecko | Stefanos Tsitsipas | 6. | 4. |
 Japonsko | Kei Nišikori | 7. | 5. |
 Rusko | Karen Chačanov | 8. | 6. |
 Itálie | Fabio Fognini | 9. | 7. |
| Rusko | Daniil Medveděv | 10. | 8. |
 Jižní Afrika | |||
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 13. | 10. |
 Chorvatsko | Borna Ćorić | 14. | 11. |
 USA | John Isner | 15. | 12. |
 Gruzie | Nikoloz Basilašvili | 16. | 13. |
| Chorvatsko | Marin Čilić | 17. | 14. |
 Belgie | David Goffin | 18. | 15. |
 Francie | Gaël Monfils | 19. | 16. |
| Kanada | Milos Raonic | 20. | 17. |
| Žebříček ATP k 29. červenci 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže[2]:
Peter Polansky- Vasek Pospisil
- Brayden Schnur
Jo-Wilfried Tsonga
Následující hráč obdržel do hlavní soutěž zvláštní výjimku:
Následující hráč nastoupil do hlavní soutěže jako náhradník:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[2]:
Dan Evans
Ilja Ivaška
Bradley Klahn
Kwon Sun-u
Feliciano López- Tommy Paul
Bernard Tomic
Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Kevin Anderson → nahradil jej 
Hubert Hurkacz
Matteo Berrettini → nahradil jej John Millman
Pablo Cuevas → nahradil jej 
Grigor Dimitrov
Juan Martín del Potro → nahradil jej Jordan Thompson
Novak Djoković → nahradil jej 
Michail Kukuškin
Roger Federer → nahradil jej Richard Gasquet- Frances Tiafoe → nahradil jej Cameron Norrie
- Fernando Verdasco → nahradil jej
Márton Fucsovics
Skrečování
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[8] | Stát | Hráč[8] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 2. | 1. |
 Polsko | Łukasz Kubot |  Brazílie | Marcelo Melo | 9. | 2. |
| Chorvatsko | Mate Pavić | Brazílie | Bruno Soares | 25. | 3. |
| Francie | Nicolas Mahut | Francie | Édouard Roger-Vasselin | 27. | 4. |
 Nizozemsko | Jean-Julien Rojer |  Rumunsko | Horia Tecău | 28. | 5. |
 Finsko | Henri Kontinen |  Austrálie | John Peers | 29. | 6. |
| USA | Bob Bryan | USA | Mike Bryan | 34. | 7. |
| Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Franko Škugor | 37. | 8. |
| Žebříček ATP k 29. červenci 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Félix Auger-Aliassime / Vasek Pospisil
- Feliciano López / Andy Murray
- Peter Polansky / Brayden Schnur
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Ashleigh Bartyová | 1. | 1. |
| Japonsko | Naomi Ósakaová | 2. | 2. |
| Česko | Karolína Plíšková | 3. | 3. |
| Rumunsko | Simona Halepová | 4. | 4. |
| Nizozemsko | Kiki Bertensová | 5. | 5. |
 Ukrajina | Elina Svitolinová | 7. | 6. |
| USA | Sloane Stephensová | 8 | 7 |
| USA | Serena Williamsová | 9. | 8. |
 Bělorusko | Aryna Sabalenková | 10. | 9. |
 Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 11 | 10 |
 Švýcarsko | Belinda Bencicová | 12. | 11. |
| Německo | Angelique Kerberová | 13. | 12. |
 Spojené království | Johanna Kontaová | 14. | 13. |
| USA | Madison Keysová | 17. | 14. |
 Dánsko | Caroline Wozniacká | 18. | 15. |
 Estonsko | Anett Kontaveitová | 19. | 16. |
| Žebříček WTA k 29. červenci 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže[1]:
- Eugenie Bouchardová
- Leylah Annie Fernandezová
Světlana Kuzněcovová- Kristina Mladenovicová
- Maria Šarapovová
Následující hráčka nastoupila do hlavní soutěže jako náhradnice:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace[1]:
- Jekatěrina Alexandrovová
Marie Bouzková- Jennifer Bradyová
- Francesca Di Lorenzová
Misaki Doiová
Polona Hercogová
Tatjana Mariová- Anastasija Potapovová
- Alison Riskeová
- Iga Świąteková
- Ajla Tomljanovićová
Wang Si-jü
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Amanda Anisimovová → nahradila ji Anastasija Pavljučenkovová
- Petra Kvitová → nahradila ji Venus Williamsová
- Garbiñe Muguruzaová → nahradila ji Čeng Saj-saj
Lesja Curenková → nahradila ji Čang Šuaj- Wang Čchiang → nahradila ji Camila Giorgiová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Viktoria Azarenková
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[9] | Stát | Hráčka[9] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Česko | Barbora Krejčíková | Česko | Kateřina Siniaková | 20. | 1. |
| Kanada | Gabriela Dabrowská |  Čína | Sü I-fan | 20. | 2. |
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 28. | 3. |
| Belgie | Kirsten Flipkensová |  Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | 29. | 4. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 30 | 5 |
| Bělorusko | Viktoria Azarenková | Austrálie | Ashleigh Bartyová | 35. | 6. |
| USA | Nicole Melicharová | Česko | Květa Peschkeová | 37. | 7. |
| Česko | Lucie Hradecká |  Slovinsko | Andreja Klepačová | 49. | 8. |
| Žebříček WTA k 29. červenci 2019; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Françoise Abandová / Carson Branstineová
- Eugenie Bouchardová / Sharon Fichmanová
- Leylah Annie Fernandezová /
Simona Halepová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Rafael Nadal vs. Daniil Medveděv, 6–3, 6–0
Ženská dvouhra
- Bianca Andreescuová vs. Serena Williamsová, 3–1skreč
Mužská čtyřhra
- Marcel Granollers / Horacio Zeballos vs.
Robin Haase / Wesley Koolhof, 7–5, 7–5
Ženská čtyřhra
- Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková vs. Anna-Lena Grönefeldová / Demi Schuursová, 7–5, 6–0
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Rogers Cup na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Rogers Cup 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Rogers Cup 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal smetl Medveděva a popáté ovládl Rogers Cup. Z Masters má 35. titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-12 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Andreescuová ovládla domácí Toronto. Serena ve finále po čtyřech gamech vzdala [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-11 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ CHIDLEY-HILL, John. Bianca Andreescu wins Rogers Cup after tennis icon Serena Williams retires from final. www.cbc.ca. CBC Sports, 11-08-2019. Dostupné online [cit. 11-08-2019]. (anglicky)
- ↑ Granollers/Zeballos Triumph In Montreal On Team Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-11 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou v Torontu získaly třetí společný titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-11 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Rogers Cup 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Rogers Cup 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rogers Cup 2019– kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rogers Cup 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Rogers Cup 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Finská vlajka
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
